Ahoj, tak se zase hlásím. Mno, dneska jsme psali písemku z němčiny, do literatury byly doneseny špatné čítanky, ale pro mě to bylo dobře, protože nebýt toho, nikdy by mě asi nenapadlo přečíst si Ivanhoea. Mno, pak jsem si dopisovala test z chemie a z angličtiny, což nedopadlo nejhůř, ale bohužel si myslím, že taky ne nejlíp.
Mno, pak byla biologická praktika. Mno, proběhly celkem dobře, přednášela jsem článek. Tento:
Myslíte, že zvířata nemyslí, jako my?
Irene pepperberg přemýšlela o optických iluzích, které na nás hraje náš mozek. V roce 2005 se spojila s Patrickem Cavanaghem, což je profesor psychologie, a společně s ním se jala tuto věc zkoumat. Objektem zkoumání byl papoušek Alex a hlavní otázka byla, jestli vidí stejně jako my, jestli na něj jeho mozek hraje stejné triky, jako na nás.
Ptačí mozek a mozek člověka se začaly vyvíjet odděleně zhruba 280 milionů let zpátky. Jejich struktura je tedy velice odlišná. Ale znamená to, že také velice odlišně pracují?
Lidský mozek má masivní mozkovou kůru a říkalo se, že ptačí takovou nemá. A proto by měla být ptačí poznávací kapacita velice limitována. Tento argument se Irene stavěl do cesty, když s Alex/em pracovala. Neměl být schopný pojmenovat objekty a kategorie, rozumět rozdílu mezi malým a velkým, stejným a odlišným. A to proto, že měl ptačí mozeček. Nicméně, Alex tohohle všeho byl schopný. Což dokazuje, že mozky mohou vypadat rozdílně, spektrum schopností může být předurčeno anatomií, ale inteligence je v přírodě sdílený styl. Kapacita mozku může být různá, ale stavební kameny jsou stejné.
By: Irene M. Pepperberg
Český výcuc by: AnnElfwind (Petra Mudruňková)
Je to jen český výcuc, originál sem nedám, protože jsem se na něm nepodílela. Mno, ale tenhle český výcuc jsem psala já, takže si na ten překlad nárokuju autorský práva. Samozřejmě, že ne na výzkum a tohle všechno, jen na tenhle prostý text. xD
Mno a pak jsme sledovali v praktikách film o kroužkovcích, nebo vo čem. Byl docela zajímavej. A pak jsem se vydala do Vágnera, do Barviče a do knihovny, abych si pujčila toho kýženého Ivanhoea. Mno, nebýt špatných čítanek, tak by mě to ani nenapadlo.
A pak jsem si šla vydělat prachy tím, že jsem pracovala v šatně v malé sněmovní síni, kde se konal koncert. Výtěžek ze vstupného šel na léčbu alzheimra. Výtěžek z šatny šel do mé kapsy. Bylo to skoro 200 korun, slušný, ne?
Mno, tak to je. Doma jsem se potom vrhla na všechny knihy, co rodiče mají a oběvila jsem spoustu pokladů, o kterých jsem buď nevěděla, nebo jsem si myslela, že jsou nadobro ztraceny, nebo oboje. xD Našla jsem polovinu Ivanhoea, o které jsem věděla od pěti let a na kterou jsem potom zapoměla, ale pravdou je, že mi ji ten Ivanhoe z knihovny připoměl. XD Mno nic, tak se zatím mějte.
Žádné komentáře:
Okomentovat