27. dubna 2010

27. 4. 2010

28
Ahoja, tak dneska začal den docela dobře. Literatura, kterou jsme měli první hodinu sice byla nudná, protože jsme probírali Karla Hynka Máchu, kterého nesnáším, ale jinak to ušlo. Jediný problém byl, že jsem se ráno málem nerozhodla, kterou knihu si vzít do školy. Mno, pak jsme měli zeměpis, což nebylo zas až tak špatné. Sice si zítra budu dopisovat písemku na slovensko, ale to se přežije. A ještě musím dodělat mapu Slovenska, ale na to je času dost. Jako například celá noc. :)
Já vím, jsem hrozná, ale když já strašně nerada trávím den učením. Takže když se učit musím, nechávám to na noc. Ano, výsledek jse sice takový, že pak prospím větší část víkendu, ale za ty dny, kdy si můžu dělat co chci, to opravdu stojí. Mno, takže tak. A pak byla latina a musím říci, že jsem nadšená. Konečně jsme se dostali k písničce Gaudeamus Igitur. Budu se muset naučit ty sloky na zpaměť všechny, nebo nebudu moci hujeřit. :D Ale to se zmákne.
A pak dějepis. Měl se dopisovat test, který se psal minulý týden, ale chyběli tři lidi a Ohlídalce se nechtělo dělat tři verze, takže to budeme dopisovat až příští týden. Ne, že by mi to vadilo, alespoň se to budu moci lépe naučit a dostat další jedničku. Tohle pololetí totiž z dějáku apeluju na jedničku. A myslím to vážně.
A pak jsme měli fyziku a zabívali jsme se větrem a rychlostí světla. Docela zajímavé a zabyli, nebo možná zabili? jsme tím celou hodinu. Takže to rozhodně nebylo špatné. :) A aby toho nebylo málo, pustil nás Vodák o pět minut dřív, protože mu někdo volal a on musel jít něco dělat, či so to vlastně bylo. Ale žádná škoda.
A následoval tělocvik. Hráli jsme volejbal, což je moje oblíbená míčová hra. A nejlepší na tom bylo, že jsme tentokrát nemuseli běhat kolečka. Rovnou jsme začali hrát. Sice to pořád byl jenom nácvik, ale už se k samotné hře blížíme. A to je známka toho, že se lepšíme. A já jsem se asi konečně naučila pořádně zahrát horní podání. Dřív mi to tolik nešlo, ale teď už je to se mnou mnohem lepší.
A po škole jsem šla do města, protože jsem si potřebovala koupit učebnice do fyziky a když už jsem byla při tom, tak jsem zašla ještě do barviče, kde jsem koupila čtvrtý díl Trilogie Abhorsenů. Mno, a to bych nebyla já, abych ho nekoupila. Sice to jsou jenom povídky, ale když se to odehrává tam, kde trilogie, tak to beru. :)
A pak jsem ještě šla do knihovny. Tentokrát na jistotu. Potřebovala jsem ten s prominutím zasranej Máj, kterej po nás Zemanová chce, abysme na čtvrtek, nebo na kdy měli, takže ten bych měla. A pak jsem šla na jistotu do oddělení pro dospělé a hmátla po dalších knihách ze série Mýtus. To je totiž něco, čemu nedokážu odolat.
A teď jsem doma a koukám na Hikaru no Go. Teda, teď zrovna ne, protože to není anglicky, ale japonsky a tudíž to nemůžu jenom poslouchat, ale musím i koukat, takže zatímco píšu tenhle článek, tak poslouchám Bleach - The Diamond Dust Rebellion. Mno, a to je tak všechno, ale ten Máj mě štve. Abyste neřekli, já to zkoušela číst, ale to bylo tak stupidní a nudný... Ale je to jenom můj názor. Ano, jsou tu lidi, kterým se to líbí, ale berte to tak, že my máme odpor k Máji v rodine. A kdyby něco, nikomu svůj názor nenutím, dokud mi on nebude vehementně vnucovat svůj. :)

Žádné komentáře:

Okomentovat