Ahoja, dneska jsem vstávala až kolem dvanácté hodiny, ale to je fuk. I když, je pravdou, že jsem včera šla spát celkem brzo. Asi ve tři čtvrtě na jedenáct, ale to je vedlejší. Každopádně, dopoledne bylo celkem nudné. Ta pravá zábava nastala až k večeru.
V pět odpoledne jsem opustila dům s taškou, ve které jsem měla noty a flétnu. Kostým nevyjímaje. Došla jsem na zastávku autobusu, no, spíše jsem musela dobíhat autobus, ale neujel mi, což je hlavní.
Jela jsem až na rosického náměstí, kde jsem přestoupila na tramvaj, která mě dovezla na Českou. Vystoupím a vzhledem k tomu, že jsem měla ještě půl hodiny čas, jsem se rozhodla, že si zajdu do knihkupectví.
Potkalo mě štěstí, tak jsem si koupila pátý díl příběhů Septimuse Heapa. Jenže pořád jsem měla ještě spoustu času. A proto jsem se vrátila kus nahoru po české a koupila si ještě zmrzlinu. Melounovou. Docela mě osvěžila.
A pak jsem už šla k Bessednímu domu, kde jsme se souborem měli sraz. Byla jsem tam první, což není nic nového, protože když se někam jde, většinou bývám první. Ale já už jiná nebudu.
Jako druhá dorazila učitelka. Zapovídaly jsme se a pak už se začali scházet lidi, i když, poté, co přišla Hanka, tak zase dlouho nic a přišli až na poslední chvíli, ale to jsou celí oni. Nejdéle jsme čekali na Chamita. A pak jsme šli na Špilberk.
Cesta netrvala dýl, jak deset minut, ale ten kopec je strašnej. Nahoře si nás pak vzal na starost jakejsi chlap a řekl nám, co a jak. Podle něj sme měli hrát, když přišel nějákej chlap, co měl přijet na koni. A pak, dkyž povolá nějáký předsedy Jihomoravskýho kraje a kdesi cosi a taky, když budou odcházet, ale když je povolával, tak jsme se k hraní jaksi nedostali, protože pořád žvanili.
Nicméně, byli jsme tam kolem šesté a hrát jsme měli až po osmé hodině, takže jako ehm ehm... Nicméně, ten čas, co jsme měli, jsme zabili kecáním. Nebylo to špatné. Každopádně, chvíli před tím, než jsme šli na podium, tak dorazila naše třídní, teda, pokud to byla ona, budu se jí muset zeptat. A normálně, za předpokladu, že to byla ona, ona mě vůbec nepoznala... Ale, taky, člověk se nemůže divit, když má na sobě takovej střelenej kostým... Teda, proti tomu kostýmu nic neám, jenom proti té čepici...
A tak jsme odehráli a já se co nejdříve ztratila. Dorazím domů a zjistím, že matka se tam vůbec nedostala, protože tam pouštěli enem ty, co měli pozvánku. XD No co, s tím se holt nedá nic dělat. xD Ale den to nebyl špatný. Domů jsem dorazila teď před asi deseti minutama. xD
Obrázek je z deviantart.com Ale odkud přesně vědět nechtějte.
Žádné komentáře:
Okomentovat