Jo, taky se ke mě doneslo, že Havel zemřel, ale popravdě, nechává mě to naprosto v klidu. Navíc, kdyby máma vyloženě nepřišla do mýho pokoje a neřekla mi to, tak bych to patrně ani nezaregistrovala. Havel byl člověk, o kterého jsem se naprosto nezajímala. Možná z toho důvodu, že byl prezidentem a tedy dělal do politiky a o politiku já se naprosto a vůbec nezajímám.
Jo, já vím, že nebyl jenom politik, ale co na tom? Stejně nechápu, proč se kolem toho dělá tolik humbuku... Jo, dobrý, tak ať si mu udělají pohřeb, ale ať s tím tolik nešílí... No tak zemřel, a co? Stejně jednou pod tím drnem skončíme všichni... Proč vlastně všichni tolik řeší, když zemře někdo známý a když zemře nějáká tetka tamhle na dědině, nevzdechne po ní ani pes. (Ne, že bych o nějáké, která nedávno zemřela, věděla...)
To, že je člověk známej nic neznamená... Snad jen to, že by mu lidi aspoň po smrti mohli dát pokoj.
Tak. Zabijte mě, ale tohle si myslím a myslet si budu i dál.
BTW: Píšu to sem, protože se to nedá považovat za plnohodnotnej názor. Je to na to moc krátký. Ale napsat jsem to musela.
