Valencia

Valencia je lovkyně pokladů s fialovýma vlasama. Je to NPC charakter, který se vyskytuje v DragonFable, ale také v Adventure Quest. Heh, vidíte, dlouho jsem si na tu hru nevzpomněla. No, to nevadí.

Ale více k samotnému obrázku. Zkusila jsem trošku jinou techniku stínování a myslím si, že to nevypadá zas až tak blbě, i když je pravdou, že znova už to asi zkoušet nebudu. Něják to není můj styl. No, ale i tak doufám, že se vám obrázek aspoň trochu líbí. Budu ráda, když tu necháte nějáký komentář. :)

Chilly

Hejky. Předně se chci omluvit za to, že je na tom obrázku napsáno Twig. Protože jsem si teď uvědomila, že to není Twig, ale Chilly. Mooglin z Frostwale. On se tam objevuje i jindy, ale hlavně, když je doba kolem Vánoc.

A co to vůbec melu? No, mooglini jsou postavičky z DragonFable. Je jich celá rasa. No a Twig je mooglin, který se objevuje hlavně ve speciálním eventu zvaným Frostvale. Tedy DragonFablovský ekvivalent Vánoc. Heh, padaj z toho celkem dobrý zbraně. Když se teda člověk uráčí splnit ty úkoly.

No, jinak k obrázku – je kreslený bílou pastelkou na modrý papír. Je to jenom taková skica, ale mi se líbila, tak jsem se rozhodla, že ji sem vrazím. No, tak si ji užijte a doufám, že se líbí. Pokud ano, tak prosím nechte komentář s vaším názorem. A pokud ne, tak stejně nechte komentář s názorem. Budu se těšit.

Haima

Obrázek, který je portrétem jednoho z mých charakterý ve hře DragonFable. Je již celkem starý, ale myslím si, že se mi celkem povedl. I když si už popravdě nejsem jistá, jestli ten charakter ještě existuje. No, pokud ne, aspoň tu na něj je nějáká památka.

Kresleno tužkou, jak jste si mohli všimnout a taktéž v anime stylu, protože hra samotná v tomto stylu je. Takže to ani jinak nešlo. No, co dodat, prostě je to taká tužkokresba a to je asi tak celý.

Nicméně doufám, že se vám aspoň trošku líbí. A pokud ano, tak doufám, že zanecháte nějáký ten komentář. Byla bych vám za to vděčná. :)

Daniel

Jedna z mých nynějších postav v DF. První obrázek je Daniel, jak by vypadal, kdyby nebyl oděný v černé. A myslím, že má taky teďkonc jiný vlasy. Ale ty jsem vlastně měnila až v době, kdy byl obrázek dokončený, takže to mě omlouvá. Je to kreslený fixkama. Aspoň myslím, že jsem nic jinýho nepoužila. A tu jeho hůlčičku, tak tu jsem tvořila na základě toho, jak vypadá hůl, kterou má Dark Magician z Yu-Gi-Oh! Uznávám ovšem, že se moc nepovedla.

Druhý z obrázků je taktéž kreslený fixkama, ovšem, čím se od prvního liší, je, že je dělaný spíš v takovým tom post-apokalyptyckým stylu. Daniel na tomto obrázku je více větrem ošlehaný a má takovej ten dlouhej kabát, vysoký boty. A nemá hůl. Místo toho pod kabátem schovává beretu. Ale přiznám se, že ta póza se prostě nepovedla. Mělo to vypadat trochu jinak, ale něják to nevyšlo. Myslím, že dneska bych to asi nakreslila líp.

Budu se těšit na jakékoli vaše připomínky, poznámky, či jiné komentáře. A pokud byste chtěli, abych nakreslila něco specifického, tak stačí říct. Klidně si můžete i říct, čím to mám nakreslit. A pokud to vlastním, tak provedu. Pokud ne, tak si médium vyberu sama. Těším se na vaše komentáře.

Captain Rolith

DF NPC postava z Oaklore. Rolith je kapitán stráží a je poměrně silný. Žel, za parťáka ho mohou mít jenom ti, co maj dračí amulet. Což já naštěstí mám. Sem si ho dala jako dárek k vánocům myslím loni, nebo předloni. Asi spíš předloni. Ale to je fuk.

No, každopádně, je to zelená pastelka a modrý papír. Rolith má poměrně složitý brnění, ale já jen namalovala bez něj. Prostě má jenom nějáký triko. Možná se rozhodl, že zbroj potřebuje vyčistit. Každopádně jsem zvědavá na vaše komentáře, které zde doufám zanecháte.  

Artix von Krieger

NPC postava z DragonFable. V originále jej naleznete v brnění. Mně se brnění malovat tehdy nechtělo, tak jsem mu dala jakousi pseudo-mikinu. Ale docela si myslím, že se povedl obličej. Hnědá pastelka na žlutém papíře. Myslím, že zajímavá kombinace.

Co dál bych vám k obrázku napsala... Mno, asi to, že je už pár let starý, protože, když se to vezme kolem a kolem, tak jsem vlastně začla DF hrát v roce 2008 a toto je myslím kreslený buď 2009 nebo 2010. Nejsem si jistá, ale jedno z toho to bude. Nemyslím si, že bych to kreslila ještě na základce. I když, možná se pletu a je to tak. No, ale to je jedno. Důležitý je to, že vy teď máte napsat komentář a říct mi v něm, co si o tom obrázku myslíte. Budu se na to těšit.  

Aquella

Aquella je NPC postava z DragonFable. Je to jakýsi vodní elf, nebo něco takového, nejsem si úplně stoprocentně jistá, ale podvodní potvůrka to je. A to proto, že žije pod vodou. Již nevím, z jakého důvodu jsem ji malovala, ale to nevadí.

Každopádně, je to pastelkama a je to divně vystínovaný. Měla jsem si s tím dát mnohem větší práci. Ale asi mě to nebavilo malovat a chtěla jsem to dokončit rychle. Protože já téměř vždy obrázek dokončím, i když mě to třeba přestane bavit. Myslím, že v tomto případě jsem prostě přišla na něco lepšího, co by se dalo namalovat.

Napište prosím, jak se vám to líbí nebo nelíbí. Budu se těšit na vaše komentáře. :)

Alexander

Moje bývalá postava v DragonFable. Potom jsem ji ale smazala. A to proto, že to byl warrior a já tak něják začla hrát skoro jen a pouze za mágy. Ale možná jsem ho mazat neměla... Přeci jenom, byl level čtyřicet něco. To mi přijde docela dost. No, ale už se stalo a teď už s tím nic nenadělám.

No, tak tohle je prostě on. Je kreslený černou pastelkou a na červený papír. V originále měl černou zbroj a rudé vlasy. Myslím, že jsem ho trochu modelovala po Alexanderovi z Trilogie Rai-Kiraz, ale ne uplně přesně. Tak co, myslíte si, že to ujde, nebo že je to katastrofa? Budu se těšit na vaše komentáře. :)

Chii

Tentokráte mám pro změnu obrázek, který je kreslený výhladně tužkou. Byla to spontání věc, o které jsem si původně vůbec nemyslela, že ji nakreslím. No, ale koukala jsem na toto video, a tak něják jsem začala u toho kreslit a toto prostě vzniklo. Sice jsem si to video musela pustit čtyřikrát dokola, abych to mohla dokončit, protože mi bylo blbý ho jen tak zpauzovat, ale dobrá věc se podařila.

A než mě nařknete z toho, že ty oči nejsou správně, tak to je anschvál, protože ona je na tom originále má takový strašně prázdný! A mně se to nelíbilo, tak jsem si to trochu vylepšila. Doufám, že se obrázek líbí a pokud chcete, tak napište komentář. :) Taky můžete napsat, co mám nakreslit příště. :) Mějte se!  

Toshiro Hitsugaya

Obrázek jsem kreslila pár dní zpět. Teda, tehdy jsem ho dokončila. Myslím, že to bylo roztahaný do minimálně dvou, možná dokonce tří dnů. Je na něm Toshiro, kapitán 10. divize z Bleach. Jedna z mých oblíbených postav. Ovšem, není uniformován, má na sobě normální tričko, nebo je to možná košile... Kdo ví. No, to je ale jedno.

Co je důležitý, je to, že je to pastelkama a pozadí fixkou. A u očí si nejsem jistá. Možná jsem taky použila fixku, částečně, ale nevím, už si to nepamatuju. Pokud si na to vzpomenu, dám vám vědět. Teď jsem tady ten obrázek zkoumala, prakticky pod lupou (až na to, že žádnou nemám), ale nevykoumala jsem to.

V co ale doufám, je fakt, že se vám obrázek bude líbit. Kdyžtak nechte komentář, kdyby se vám chtělo, a pokud máte specifické přání ohledně toho, co mám namalovat, napište to taky. :)  

Monstra

Mám pro vás dva obrázky, které jsou kreslené podle monster v Adventure Quest a DragonFable. To první se myslím jmenuje Mermazon a je právě z AQ. To druhé je variace na monstra z DF. Není to žádný konkrétní monstrum, ale je to postaveno na monstrách jako jsou Lava Glob nebo Snowball. Prostě takový Bloby. No, to je fuk.

Myslím si, že obrázky nejsou špatný. Tady ten první, ten je kreslený buď pastelkama, nebo progresem. Nejsem si jistá, ale jedno z toho to je určitě. Je kreslený už strašně dávno a je vlastně kreslený podruhé. Měla jsem ještě původní verzi, ale tu jsem zlikvidovala, protože stála za psí štěk. No, dofuám, že se vám obrázek aspoň trochu líbí.

Druhý je kreslený fixama, takovýma těma s tím štětcovým koncem. Je do toho zamíchaná taky nějáká ta pastelka, ale myslím, že jsemt o primárně kreslila těma fixama. Nemyslím si, že je to něják extra špatný. Jo, mohlo to být lepší, to nepopírám, ale kreslila jsem to z hlavy a původně to měla být jen taková jakási skica, se kterou se nemělo nic dělat.

Budu se těšit na vaše komentáře a doufám, že se vám obrázky aspoň trochu líbily. Také můžete psát, co bych mohla namalovat, jestli se vám teda chce. Pokusím se vyhovět každému, i když to nezaručuju.  

Don't leave

Je to pár let zpět. Asi dva až tři roky. Spíš ale dva. Nakreslila jsem komix. Jenom takový jednostránkový strip. Ani pointu to moc nemá, ale na druhou stranu, na to, že je to můj první plnohodnotný komixový strip to není zas až tak špatný.

 Samozřejmě, je to manga, byť barevná, takže čteme z prava doleva. No, je to pastelkama a i když to mohlo být lepší, mohlo to být i mnohem horší. Tak doufám, že se vám to aspoň trochu líbí. Protože já jsem s tím celkem spokojená. 

 A pokud chcete, tak napište, co mám namalovat. :) Budu se těšit na vaše komentáře.

Elyon

Obrázek, který pro vás mám tentokrát, je strašně, ale opravdu strašně starý. Kreslila jsem ho ještě na základní škole, takže je to tak sedm let zpět? Jo, tak něják by to mohlo být. Je kreslený voskovkama. No, ale zase na druhou stranu, myslím, že na to, jak dávno jsem ho kreslila, se to celkem povedlo.

 Na obrázku je Elyon z Witch, který jsem v té době četla a i se mi to tehdy líbilo. Dnes se mi to už tak něják nelíbí, přijde mi to uhozený, ale ten prvotní nápad toho časáku s Meridianem mi přišel dobrý. Akorát se mi víc líbili záporáci, než skupinka kladných hrdinek.

Těším se na jakékoli vaše komentáře k tomuto obrázku nebo i ohledně toho, co bych mohla namalovat příště.

Atobe

Tentokráte je obrázek z anime Prince of Tennis, což je jedno z mých vůbec nejoblíbenějších anime. Charakter, který jsem namalovala, je Atobe, což je kapitán tenisového týmu z Hyoutei akademie. Je bohatej a vlivnej. Ale je srandovní. V anime má přezdívku Monkey king, což je v češtině král opic nebo opičí král. 

Atobeho mám celkem ráda a proto jsem se rozhodla namalovat zrovna jeho, i když jsou postavy, který mám radši. Možná v budoucnu namaluju i je. Prozatím se ale budete muset spokojit s Atobem. Je kreslený pastelkama a myslím, že se mi celkem povedl. Je to jeden z těch lepších obrázků, co se anime týče.

Líbí se vám obrázek? Aspoň trochu? A napíšete mi o tom od komentářů? Byla bych za to vděčná. A pokud chcete, tak opět připomínám, že maluju to, co vy napíšete. :) Takže klidně pište, budu se těšit. :)

Eyes Rutherford

Tentokrát budou v článku dokonce obrázky dva. Je to proto, že Eyese jsem namalovala dvakrát. Jednou zepředu a poddruhé z profilu. Oboje dvoje je kresleno nejprve tužkou a potom jsem to dodělala pastelkama. Víc se mi líbí ten, co je zepředu, ale ten zboku taky není špatný. Nejsem si jistá, jak to zprasil skener, ale ten zboku, no, v originále má celkem divnou barvu kůže. Jinak si ale myslím, že obrázky nejsou špatné.

Ten zepředu byl malovaný první, proto jsem se také rozhodla, že bude v článku umístěn první. Byl malovaný v době, kdy jsem byla schopná se na anime Spiral, ze kterého Eyes je, dívat klidně i furt dokola. A ani ne dívat, stačilo mi, když jsem měla zvuk a prostě jsem to poslouchala. Spiral je super anime, které je takové hodně mysteriózní a protkané záhadami. Mnoho z těch záhad se vlastně ani pořádně nevyřeší. To byste si asi museli přečíst mangu, kterou já jsem nečetla.

Druhý obrázek je ten zboku, který jsem i jako druhý malovala. Jak jsem již psala, myslím, že jsou trochu zprasený ty pleťový odstíny, ale jinak jsem s obrázkem spokojená. Taky mi to dalo celkem práci. Bylo to v době, kdy jsem ještě s pastelkama nebyla tak zběhlá, jako teď.

Doufám, že se vám obrázky líbí a že zde zanecháte komentář. Velice ráda si je přetu. Opět bych také chtěla připomenout, že mi můžete napsat s konkrétní věcí, co mám nakreslit a já se vám pokusím vyhovět. Pokud chcete, můžete přidat i čím bych to měla nakreslit. Pokud to nenapíšete, tak si budu kreslit tím, čím uznám za vhodné. No, budu se těšit na vaše komentáře, kterých doufám bude hodně.

Kenshin Himura

Tentokrát pro vás mám obrázek, který je spíš skica, než cokoli jiného, ale mně se líbí i tak. Možná proto, že jsem později zjistila, že je to z anime, který se mi celkem líbí. Na obrázku je Kenshin z anime Rurouni Kenshin. Je to sice malované hodně dávno a jenom propiskou, ale myslím, že se to celkem povedlo. Na to, že je to taková skicka...

 A co si myslíte vy? Líbí se vám to aspoň trošku? A jestli jo, napíšete to do komentáře? Byla bych za nějáký ten komentář ráda. 

 Jo, a opět připomínám, že pokud chcete, abych namalovala něco specifického, stačí, abyste to napísali do komentářů a podle toho, jestli to bude splňovat dvě kritéria, která jsem uvedla v jednom z minulých článků, tak to buď namaluju, nebo ne. Ale myslím si, že většina toho, co navrhnete, ty kritéria splňovat bude. :)

Ash

Dnešní obrázek je Ash z Pokemonů. Jo, je to vlastně jenom taková pohádka, ale tak, řekla jsem si proč ne. Za návrh děkuju Amely. Doufám, že mám tvoje jméno dobře. :) Pokud ne, tak mě prosím oprav. :) Ne, tak dobrý, mám ho dobře, teď jsem si to zkontrolovala. :)

 Ok. A k samotnýmu obrázku. Kreslila jsem ho napřed náčrtek tužkou, potom centropenkou obrys a zbytek je dělaný voskovkama. A abych pravdu řekla, tak si myslím, že na to, že je to voskovkama, se mi to i povedlo. Neříkám, že to nemohlo být lepší, asi mohlo, ale mi se to líbí. 

 Taktéž doufám, že se líbí i vám, čtenářům. Aspoň trochu. =D No, pokud ne, nevadí, ale uvítám všechny komentáře, jakožto i požadavky na to, co bych měla nakreslit příště. Mám obrázky v zásobě, co bych sem mohla dát, ale není nad to, když člověk dostane něco zadanýho. :) Takže pokud chcete něco specifického, neváhejte a napište to. :) Budu se těšit na komentáře.

Leon Oswald

Rozhodla jsem se, že vám sem dám dneska ještě minimálně jeden obrázek. Tentokrát Leon z anime Kaleido star. Občas jsem to taky našla pod názvem Kaleido stage. Nevím, který je původní, ale používají se oboje. Obrázek už není nejnovější, ale není ani nejstarší. Takový průměr. Ale myslím si, že se mi celkem povedl. Měla jsem i černobílou verzi, ale to byla původní skica a tu se mi skenovat nechce. Teda aspoň myslím, že ji nikde naskenovanou ani nahranou nemám. Pokud jo, tak si toho nejsem vědoma.

 Ale tak, to nevadí. Navíc si myslím, že ta barevná verze není špatná. Naopak, myslím si, že je víc, než dobrá. Perfektní ale rozhodně není. To asi žádný z mých obrázků, ale myslím si, že některé z nich jsou opravdu povedené. No, tak co si o obrázku myslíte? Líbí se vám? Ano? Ne? Proč? 

 Jo, a opět připomínám, že můžete napsat, co chcete, abych namalovala. Pokud nechcete napsat konkrétní věc, tak klidně napište nekonkrétní. xD Vadit mi to nebude. Těším se na komentáře.

Hisoka

A mám tu pro vás další můj obrázek. Tentokrát je to Hisoka z anime Hunter x Hunter. Hisoka je postava, která se mi zamlouvala nejvíc. Možná proto, že není vyloženě kladná, i když není ani záporná. Uznávám, že se jako záporná jevit může, ale není. V originále by měl Hisoka na tvářích mít nakreslené dvě značky. Myslím, že jedno je slza a to druhý hvězda, ale tou hvězdou si úplně jistá nejsem. No, ale proč vám to říkám. Proto, že já jsem tyto značky vynechala a nakreslila jej bez nich. Nevím, ale líbí se mi tak víc.

 Kresleno tužkou na obyčejný papír do tiskárny. Ovšem, tužkou celkem dobré kvality. A tak jako tak, ono ani na materiálu moc nezáleží. Záleží na tom, jestli má člověk chuť malovat. Protože pokud člověk malovat chce, tak namaluje čímkoli na cokoli. Pokud malovat nechce, nenamaluje ani tím nejlepším nic, co by stálo za pozornost.

Další důležitou věcí je nápad. Já osobně třeba nejsem schopná namalovat něco, když nemám nápad. A proto budu vděčná za každý nápad, který mi dáte. Pokusím se vyhovět každému přání ohledně toho, co mám namalovat, ale vyhrazuju si právo danou věc nenamalovat, pokud to bude buď něco, co mi absolutně nic neříká, nebo pokud to bude něco, co se mi hnusí. Jinak ale vyhovím. :) Tak pište a taky pište, co si myslíte o tomhletom obrázku. :)

Macubex

Tentokrát vám přináším obrázek z anime Get Backers. Je jenom jeden, protože jsem jich víc z tohoto anime nenakreslila. Postava se jmenuje Macubex a i když není zrovna nejkladnější, není ani vyloženě záporná. Je to taková záporně kladná postava, kterou ze začátku budete ale vidět jen jako zápornou. Nenechte se tím ale odradit. 

Obrázek je malovaný obyčejnou tužkou a myslím, že jsem ho malovala ve škole. Jestli to datum na tom obrázku čtu dobře, tak to bylo ve čtvťáku na gymplu. A další věc, jestli se nepletu, tak jsem to kreslila ve tvůrčím psaní. 

Holt jsem měla všechno hotový, tak jsem si čmárala. Já za to nemůžu, že jsem byla rychlá. 

Jinak se mi obrázek moc líbí a na to, že to původně měla být jenom rychlá skica si myslím, že je to opravdu dobrý. Je kreslený podle jakýhosi obrázku, co jsem našla na internetu. A věřte nebo ne, ale bylo to až po nějáký době, co jsem zjistila, že je to vlastně Macubex. 

Těším se na vaše názory na tento obrázek. A v dohledné době sem hodím další. Nejsem si jistá, co to bude, ale něco to bude určitě. xD

Advent

Ok. Tak jsem se podívala dne 6. prosince 2013 na blog.cz a co vidím. Téma týdne advent. Nejdřív jsem si říkala, že se na to téma vykašlu, ale na druhou stranu, proč něco nenapsat, že... Akorát, víte, co je nejhorší? Že se mi líp píše anglicky a jsem toho schopná napsat víc... No, to je ale úplně mimo, takže to ignorujte.

Takže... Advent. Pro mnoho lidí právě to, co navozuje Vánoční atmosféru, pro mě jenom další dny v roce. Nevidím důvod to něják prožívat. Navíc, posledních pár let ani není během adventu ani žádný sníh, tak jakýpak copak... I když... On ten sníh není ani na ty Vánoce... Ale to je taky mimo mísu...

Jasně, jsou tu takový ty věci, jako adventní věnce a ne, že by to nevypadalo pěkně, ale je z toho bordel a pokud máte i takovej ten, kde sou svíčky, tak vám s největší pravděpodobností chytne ubrus, nebo podpálíte něco jinýho... Prostě, jsem pesimista a ráda se přákláním k těm katastrofálním věcem.

Stejný to máte s vánočním stromečkem. Proč se s tím otravovat, když bude ve výsledku akorát zapálenej, protože vaše tříletý dítě si hrálo se sirkama... xD Jo, já vím, to přeháním, ale tak, aspoň je nějáká sranda. XD

Toď vše a doufám, že to nebylo moc nudný, ale pro mě je advent jenom další dny v roce.

Now you see me

Film, který jsem chtěla vidět od chvíle, kdy jsem náhodou shlédla trailer na youtube. Rozhodně to nebylo špatné. Je to o čtyřech iluzionistech, kteří se dají dohromay díky náhodnému setkání díky tarotovým kartám s místem a časem. Spolu potom vystupují jako čtyři horsmeni a uskutečňují řadu triků, kterou pro ně nachystala jedna záhadná osoba. Ta stejná osoba, která jim dala ty tarotové karty.

Mezi jejich triky patří například vykradení banky, potom okradení nějákýho maníka, co předtím okradl všechny lidi, co byli v sále díky nějákým podvodům, nebo něco, ale to je nepodstatný. No, tak po nich pak samozřejmě jde policie. Jenže oni jsou vždy několik kroků před ní. A to i před francouzskou agentkou interpolu, která vypadá, že asi tak nejvíc ví, co dělá.

Jak říkám, film není špatný, ale konec je trošku propadák... Jasně, něják to zakončit museli a ten úplný konec je dobrý, ale tak něják... Nevím, prostě mi ten konec nesedl. Najděte si to a podívejte se na to a pak mi řekněte, co si o tom konci myslíte. A jen tak mimochodem, viděla jsem to anglicky a ten jeden maník vždycky mluvil tak strašně rychle, že mi možná něco uteklo, ale jinak se mi ten film líbil. No, až na ten konec. Ale jako, koukatelný to je a možná i víckrát, i když o tom jsem se ještě nerozhodla. Na Hobbita to teda rozhodně nemá, ale tak... Nemůžou být všechny filmy epický. To by nešlo.

Ok. Těším se na vaše názory.

Provokace

28. listopadu je na blog.cz téma týdne provokace. Původně jsem se na toto téma ani vyjadřovat nechtěla, ale pak jsem si to rozmyslela, protože jsem vám už dlouho nedala žádný článek. A to je špatně.

Takže provokace... Řekla bych, že se to dá rozdělit na dvě podskupiny. Provokace neškodná a pak je provokace za účelem někoho donutit, aby zaútočil, protože ho chcete zmlátit. Neškodná provokace je vlastně jenom takové škádlení, které si myslím, že ničemu nevadí.

Zato ten druhý způsob provokace, tak to může vést klidně i k ošklivým zraněním. No, to je ale jedno, protože mě právě napadla další provokace. Prostě, vemte si, že stojíte proti nějákýmu magorovi a teď si říkáte, že když ho začnete provokovat, tak udělá chybu. Tak toto bych nazvala taktickou provokací, která vám může nahrát do karet.

Já osobně moc na provokování nejsem, neprovokuju a když někdo provokuje mě, tak většinou nereaguju. Je mi to fuk. A co vy?

Necháte se snadno vyprovokovat? A nebo jste ten typ, co všechno přejde s klidem? 

Zviřátko

Ahoj,

možná jste si všimli, že jsem něco přidala do menu. Narazila jsem na to na jednom blogu a vypadalo to úžasně. Je to prostě takový zviřátko, který roste a až vyroste, tak snad bude vypadat krásně. Když ne, tak do menu dám jiný. "Adoptovala" jsem jich několik. Když na to kliknete, tak vás to hodí na tu stránku, kde jsem je sebrala. :) Ale je to anglicky. 

~AnnElfwind

Kai Hiwatari

Edit 15. 11. 2013: Převzato z mého starého blogu tak, jak to tam bylo.

Ahoj, mám pro vás dobrou zprávu. Konečně jsem se dokopala k tomu, abych zprovoznila skener. Tedy, naskenovala jsem nové obrázky a to mě nakoplo k tomu, abych sem konečně hodila ty staré. Někteří z vás si možná pamatují, že zde mé obrázky v minulosti byly. Smazala jsem je z organizačních důvodů. Byl v tom bordel a to já nemůžu potřebovat. Tedy proto.

Ale teď jsou zpět a já je postupně všechny zveřejním. :) Neděste se, když jich někdy v jednom článku bude pěkná fůra, protože jsem se rozhodla, že jeden obrázek na jeden článek je blbost, takže to udělám delší.

A první tři obrázky jsou z anime Beyblade. Na všech je postava Kaie, což z tohoto anime je můj favorit. Tady ten první byl dělaný jenom jako jakýsi pokus. Ani jsem se tehdy moc nesnažila. Bylo to jen tak, jsem si prostě jenom čmárala. Ale myslím, že na to, že jsem se nesnažila, to není vůbec španý. Kdybych se bývala snažila, tak vám teď povím, že toto je vrak a nestojí za nic, ale nesnažila jsem se, takže...

Další obrázek je jenom černobílá skica, kterou jsem původně ani neměla v plánu skenovat. Ale když jsem se na to pak dívala, řekla jsem si, že to nevypadá špatně. Akorát si musíte odmyslet ty modrý flíčky, protože je to skenovaný dávno a tehdy jsem to ještě vždycky trochu ztmavovala v PFku, aby to bylo líp vidět. No, a tak to dopadlo, když jsem to trochu přehnala.

Jinak se mi obrázek ale líbí. Má lepší oči, než ten předchozí. Sice to mělo být jen tak hala bala, ale vylezl z toho docela pěkný kousek. Pevně doufám, že se vám aspoň trošku líbí. A pokud byste chtěli, tak můžete i nechat komentář. :) Budu za něj ráda. Ale teď už se pojďme podívat na obrázek poslední.

Tady je. Myslím, že není špatný. Dokonce si myslím, že je z těchto tří nejpovedenější. A to nejenom kvůli tomu, že je barevný, ale kvůli tomu, že jsem se tentokrát i snažila. A myslím, že se mi povedlo udělat celkem zajímavě to stínování. Jasný, není to nejlepší, mám i hezčí obrázky, ale z těchto tří se mi líbí nejvíc.

A co vy? Který se vám líbí nejvíc? A který naopak nejmíň? Viděli jste někdy anime Beyblade? Ano? Ne? Pokud ano, líbilo se vám? Pokud ne, podívali byste se na něj někdy?

A aby toho nebylo málo, tak jestli chcete, tak mi můžete napsat, co byste chtěli abych namalovala. Teda, pokud vám na to nestačí anketa v menu. Pokud vám stačí, tak prosím hlasujte. Budu ráda za každý hlas, který tam dáte. :)

Dabing jó, ale vocaď pocaď

Ok. Po velice dlouhé době to tu opět aktualizuju. Nelekněte se, kam vás odkaz pošle, přestěhovala jsem se z kapacitních důvodů na blogspot. No, ale to je jedno.

Prostě, po dlouhé době jsem napsala článek na téma týdne a hodlám sem na něj hodit odkaz, protože ano, pořád ještě téma týdne sleduju, i když již dlouho nejsem doma na blog.cz. No, tak tady to máte, rozepsala jsem se o dabingu, respektive o původním znění. Nejlépe bez titulků.

Dabing jó, ale vocaď pocaď

Dabing jó, ale vocaď pocaď

15. listopadu 2013 bylo na blog týdne jako téma “dabing vs. Titulky“ A já se rozhodla, že k tomuto něco napísám. A abych se přiznala, tak preferuju původní znění, ale bez titulků. Ono je sice pravdou, že češi umí udělat opravdu dobrej dabing, ale na druhou stranu, není nad původní znění. Ovšem, pokud je to anglicky, tak preferuju, aby to bylo bez titulků. Protože jsem zjistila, že pokud je film v jazyce, kterému rozumím, tak když tam jsou titulky, tak mám tendenci je číst, ale ono to ruší, protože se pak plně nesoustředím na to, co se děje.

Oproti tomu, pokud je film v jazyce, který neznám, nebo ho neznám natolik dobře, abych z toho něco měla, tak jsou titulky fajn. Nicméně, nemám ráda titulky české. Takže když si můžu vybrat, tak hledám, dokud nenajdu verzi, která má titulky anglické. Dobrým příkladem tohoto je anime. Já vím, že jsou některá udělaná s českýma titulkama a taky jsem se na ně s nima dívala, například Naruto. Nicméně, pak jsem se tak něják koukla na jeden díl s anglickýma titulkama místo českýma a musím říct, že už jsem u těch anglickej zůstala. Nevím, prostě... Český titulky zní divně. Aspoň u anime.

Proti dabingu jako takovýmu nic nemám, ale nesmí to být z japonštiny. Japonština převedená do češtiny je naprosto debilní. Převedená do angličtiny, proti tomu nic nemám a když můžu, tak si anime najdu s anglickým dabingem, než s anglickýma titulkama, ale to vždycky nejde. Nicméně, co se českýho dabingu týče, češi zvlčili! Už jsou jak slováci!

Vzpomínám si na pohádku Finist jasný sokol. V české verzi byly písničky nechaný v původním ruském znění. Co udělali slováci s jejich verzí? Nadabovali i písničky. A loni, když byl první Hobbit. No, byla jsem na tom s českým dabingem. Neříkám, že by byl špatný, naopak, byl celkem povedený, když jsem to pak srovnávala s verzí v původním znění. Bylo to dobrý, ale... Ti magoři nadabovali i písničky! A to si myslím, že je kravina.

Takže dabing klidně, ale dabovala bych jenom vlastní dialogy. Popřípadě, když má význam třeba v pozadí běžící televize, nebo něco. Ale pokud je to písnička, tak bych to nechala v původním znění. A to i když ji třeba má zpívat hlavní postava. V takovémto případě bych to prostě otitulkovala a dál se tím nezabývala. Písničky je lepší nechat v původním znění. Jinak si s tím dělejte co chcete.

Beskyde Beskyde

Taky máte tendenci v písničkách zpívat to, co tam není? Momentálně jsem si pustila písničky a zrovna tam bylo Beskyde Beskyde. A jak je tam ten Bača, tak já mám tendenci zpívat místo černooký, tak jednooký, což je sice naprostá magořina, ale rýmuje se to.

A nebylo by to to jediný, kde zpívám to, co tam není, nebo jsem zpívala. Jako malá jsem bludy zpívala často. Dneska to nejsou vyloženě bludy, ale třeba měním slova, protože si je třeba nepamatuju, nicméně, vždycky se to rýmuje. To si myslím, že je nejdůležitější. Nezáleží na tom, jestli si vymyslíš slova, ale na tom, aby se to rýmovalo.

A co vy? Máte taky nějáký takový hlody, kde zpíváte něco, co tam nejni? Jestli jo, tak jaká písnička? Jak je to správně a jak je to špatně? Docela by mě to zajímalo. :)  

Angličtina na blogu

Ahoj,

Jenom jsem vám v rychlosti chtěla vysvětlit, proč je profil, který se zobrazuje v menu, napsán anglicky. Má to svůj důvod. A ten je velice prostý. Angličtina je světový jazyk a já mám tady na blogspotu jeden blog v angličtině. Ten profil se zobrazuje všude stejný. Nejde to udělat tak, že by se na jednom blogu zobrazoval jinak, než na druhém. Tedy jsem se rozhodla jej nechat anglicky, protože vím, že češi se učí anglicky, ale svět se česky neučí. Doufám, že vám to nevadí. 

No, i kdyby vám to vadilo, měnit to nehodlám. Protože, abych se přiznala, tak ta anglická stránka je pro mě důležitější, než ta česká. 

Rybaření

Taky jste propadli rybaření v minecraftu? Teda, za předpokladu, že minecraft hrajete. xD Ale tak, to je snad jasný. No, prostě, mě to strašně baví! Sice bych uvítala, kdybych častěji vylovila něco zajímavějšího, než je ryba, ale tak, to člověk překousne.

Jo, občas to může člověku připadat zdlouhavý a nudný a popravdě, taky mi to tak občas připadá, hlavně, když už jsem dlouho nechytila nic zajímavýho. Ale na druhou stranu, když se pak člověku povede chytit očarovanou knihu nebo luk, či rybářský prut, tak si pak říká, že to za to asi stálo! A já už takových věcí nalovila celkem hodně. Ne, že by jich byly zas až úplně šílený kvanta, ale rozhodně toho není málo.

Co mi ovšem vadí, je když čas od času vylovím nějáký to “zombie“ maso. To se mi fakt nelíbí, protože pro to maso nemám jiný využití, než jej zahodit! Pokud někdo z vás ví, jak se dá využít ještě jinak, tak bych byla docela ráda, kdybyste mi to řekli.

Pak jsem taky viděla jakejsi rybářskej mod. No, zatím jsem neuvažovala o tom, že si ho stáhnu, ale možná to udělám. Třeba se z toho vyklube něco zajímavýho. Zatím to ale hrotit nebudu. A i kdybych se rozhodla, že to stáhnu, tak si nejdřív počtu, co to vlastně umí, ať to náhodou nestahuju zbytečně, kdyby se mi to náhodou ve výsledku nelíbilo. Nemám zbytečný stahování ráda.

No, tak to je asi všechno.

Jo, a jen tak mimochodem, ten obrázek je screen z mé hry. xD 

Minecraft

Minecraft... Velice známá hra, které jsem minulý výkend také propadla. A může za to syn mé sestřenice. On má totiž tablet a vzal si ho s sebou, když k nám přišli na návštěvu, že mu s tím mám s čímsi pomoct a že tam chce natahat nějáký hry a kdesi cosi, tak jsem se na to podívala, šla na google play, protože tam na to přímo měl odkaz a tam byl odkaz na minecraft – pocket edition, no, tak to chtěl, tak to má. Jenže pak chtěl zkusit jakousi hru na mým počítači. Myslím, že to byl Ovlivion. No, tak já jsem si říkala, že když už ten minecraft má, tak bych ho mohla vyzkoušet.

Tak si k tomu sednu, zapnu to a teď koukám, protože jsem si prvně nebyla jistá, jak to hrát. Navíc, na tom tabletu se to ovládá docela dost špatně. No, ale ono se mi to zalíbilo. Takže to bych to nebyla já, abych nešla na stránky minecraftu a nepořídila si vlastní. No, takže tak. A pak jsem to hrála a hrála a pak mě zabila láva a taky creeper. No, ale to nevadí. Co mi vadí, je to, že mi do té lávy spadl diamantovej krumpáč. A to teda naštve, protože těch diamantů fakt moc nemám! A takhle jsem vlastně přišla o tři!

Ale k něčemu to přece jenom dobrý bylo. Našla jsem grif na dolování obsidiánu, což je důležitý, protože bez obsidiánu se člověk neobejde, aspoň teda pokud se chce dostat do jiných dimenzí, což já aj chci. Nejsem si jistá, jestli se odvážím do The End, ale Nether, to je jiná. Tam už jsem byla a není to tak hrozný. Nicméně, když máte ten portál do Netheru, tak mám takovej dotaz. Ty potvůrky, co jsou v tom pekelným světě, můžou ony projít tím portálem do světa na povrchu? Jestli jo, tak by to bylo fajn, ale nejsem si jistá, že můžou, tak pokud to někdo z vás ví, docela by mě potěšilo, kdybyste mi to řekli. Jsem tak něják zkoumala, ale jestli tam ta odpověď někde byla, tak jsem ji buď nepochopila, nebo jsem ji přehlídla úplně. Dík předem. :) Mějte se.

Pozadí...

Ahoj,

Mám menší problém. Kreslila jsem. A jsem s výsledkem celkem spokojená. Jenže... Chybí tomu pozadí a já vůbec nevím, jaké bych tomu měla dát... Pokud by mi někdo mohl poradit, tak bych byla moc ráda. Naskenovala jsem obrázek tak, jak zatím vypadá, tak ho sem přidám, abyste měli představu, co to vůbec je. 

Doufám, že se najde aspoň někdo, kdo mi trošku poradí. S pozadíma jsem vždycky měla problém. Ani ne tak s jejich malováním, ale s jejich vymýšlením. Pokud se mi něco povedlo vymyslet, tak už to pak bylo celkem v pohodě to namalovat, ale to vymýšlení... To bylo vždycky na dlouhý lokte. A mnohdy jsem ani na nic nepřišla...

No, tak tady máte ten obrázek. Budu se těšit na vaše nápady.

~AnnElfwind

Vo co gou?

Ahoja,

Tak abyste neřekli, že jsem to sem všechno naházela aniž bych cokoli vysvětlila, tak tady máte to vysvětlení. Prostě, na estrankách je omezená kapacita toho, co člověk na svý stránky může hodit. Nevíím, jestli je to tak i pro placenou verzi, ale já si platit nechci. Tedy jsem se zamyslela a uvažovala, kde to omezeno není. První přišel na mysli wordpress, ale tam to vládne angličtinou a už tam své anglické stránky mám. No, tak jsem uvažovala dál. Potom mě napadl infoblog, ale tam to něják vymírá. 

A potom jsem si vzpomněla na blogspot, tak jsem se rozhodla, že přesídlím sem. Přestěhovala jsem ovšem pouze určité články. Přestěhovala jsem sem recenze a také můj pseudo čtenářský deník. Taky jsem přestěhovala některé mé novější články. Jen proto, že byly v texťáku, kam píšu, než dávám na blog. No, tak proto.

Obrázky sem budou přibývat postupně, když nebudu mít nic jinýho, co bych přidala. Je to taková moje poslední záchrana. Taky ovšem nezaručuju, že budu přispívat denně, spíš čekejte tak dva články do týdne. Vzhledem k tomu, že mé hlavní sídlo je na těch anglických stránkách. V menu na ně budou odkazy. Ještě musím přestěhovat literární dílnu, ale to bude jednodužší. Protože to budu moct všechno pěkně zkopírovat z textových souborů, místo, abych to článeček po článečku kopírovala z těch estranek...

~AnnElfwind

Steve Berry - Benátská zrada

Tuto knihu jsem dočetla nedávno. Není tak skvělá jako např. Templářské dědictví, ale pořád je hodně dobrá. Hlavním hrdinou je opět Cotton Malone. Ten se společně s Casiopeou a Henrikem připlete k honičce za sloními medailony, které prý ukazuí cestu k hrobu Alexandra Velikého. Bohužel, nejsou jediní, kdo ho hledají. Dalším hlavním hledačem je Irina Zovastinová – prezidentka Středoasijské federace.

Nějákým záhadným způsobem se do toho zaplete také Americká vláda a Magelan Billet společně se Stephanií Nellovou. A aby toho nebylo málo, tak je do toho taky zapletená Benátská liga v čele s Enricem Vincentim.

Kdyby aspoň opravdu všichni hledali to stejné, ale Vincenti už o tom místě ví a co víc, je tam jezírko, v kterým žijou organismy, který jsou lékem na HIV. Takže samozřejmě se to rozhodl monopolizovat a tamní pozemek koupil. No, jenže to se nelíbí Zovastinové a popravdě, vlastně nikomu.

Ve výsledku Zovastinová zastřelí Vincentiho a Malone s Casiopeou se vypořádají se Zovastinovou. Stopy potom za nima zamete Americký prezident.

Nechtějte po mě, abych to popisovala něják víc do podrobna, protože to bych se z toho taky mohla zbláznit. Kniha je hodně zamotaná a i když vám to tak nepřijde, když to čtete, rozhodně to tak je, když to máte někomu převyprávět.

Další problém je, že je tam nejmíň pět dějových linek dohromady. A ty se různě střídají, sbíhají a rozbíhají, takže není zrovna jednoduché to to tady sepsat. Jinak je to ale kniha dobrá. Ne tak dobrá jako templáři, ale čte se to docela dobře.

Dále bych vás chtěla upozornit, že spousta věcí v knize je fiktivních. Středoasijskou federací počínaje a fakty o Alexandrove Velikém konče. Nicméně, pokud si tu knihu přečtete, tak to všechno je vypsané potom vzadu. Já to sem všechno vypisovat nebudu, protože jsem se to neobtěžovala číst. Ono se to mnohdy dá celkem dobře poznat, co je kec a co je skutečně pravda.

Tak čau.

R. A. Salvatore - Legenda o Drizztovi: Magický krystal

Kniha tato je rozdělena na tři části. Ony jsou teda ostatně na několik částí rozděleny všechny díly. Proč to tedy zmiňuju, možná proto, že jsem si uvědomila, že bude jednodužší to psát po částech. Nebojte, je to všechno tady v tom jednom článku, jen to nebylo všechno sepsáno v jednu dobu.

Začněme první částí. Drizzt si už zvyknul na život na planině Ledových větrů. Našel si několik přátel a i když ho obyvatelé Desetiměstí zrovinka moc neberou, cítí se za ně zodpovědný. A když se barbarské kmeny spojí, aby srovnaly Desetiměstí se zemí a poté ovládly to, co zbylo, je právě na Drizztovi, aby s pomocí svých přátel donutil města, aby se spojila proti společnému nepříteli.

Města, která spolu normálně zrovna moc nevychází, nakonec pochopí hrozbu, kterou pro ně představují sjednocené barbarské kmeny a díky dobrému plánu se jim je podaří zastavit.

Po bitvě je jeden z barbarů – Wulfgar – vzat jako “otrok“ ale spíš tak něják chráněnec, pod křídla jednoho trpaslíka, kteří při obraně Desetiměstí pomáhali. Trpaslík se jmenuje Bruenor a je to Drizztům dobrý přítel.

V mezičase se na jednom místě plání usídlil švihlej kouzelníček Akar Kessel, co našel Crenshinibon, což je jakejsi artefakt, který chce moc a vládu nad světem. Poté, co ho zničí. Takže si podmanil Akara a udělal si z něj slouhu. Toto ovšem zatím nikdo netuší.

Uteklo pět let a Wulfgar nyní trénuje pod Drizztem. Jednou narazí na tábořiště trpaslíků, jenže tam nejsou žádní trpaslíci. Tak začnou prohledávat okolí, až narazí na Verbegy, což jsou jacísi malí obři. Ukáže se, že obři můžou za to, že v táboře nejsou už žádní trpaslíci. No, tak si to s nima Drizzt a Wulfgar vyřídí. Potom zjistí, že je jich tam ještě víc a navíc mají dotáhnout další.

Dají tedy zprávu trpaslíkům. Ti se vydají zatočit se skupinou, která má teprve dorazit. Drizzt a Wulfgar mezitím pobijí ty, co se ukrývali v jeskyni. Při následném prozkoumávání jeskyně narazí Drizzt na jakési prapodivné zrcadlo. Ukáže se, že slouží jako komunikační prostředek. A tehdy Drizzt pochopí, že se chystá něco velkého.

Jenže Desetiměstí je tentokráte tvrdohlavé a rozhodne se nespojit síly a vykašlat se na varování, které dostanou od trpaslíků.

Potom tu máme další skok. Wulfgar se rozhodne zachránit barské kmeny, které přežily, aby se nemusely zúčastnit útoku na Desetiměstí pod vedením Kessela. K tomu by ale musel být barbarským králem. Je jediný způsob, jak toho docílit, pokud nemá dostatečný původ. A to hrdinský skutek.

V horách je ledový drak a on se rozhodne jej zabít. A s Drizztovou pomocí se mu to i podaří. Když pak tedy vyzve součastného krále – Heafstaaga – na souboj a vyhraje, je pánem barbarů.

A nyní ta nejlepší část. Akar táhne na Desetiměstí a několik jich vypálí. Uprchlíci se schovávají na lodích na jezerech. Bryn Shander je opevněn a připraven vzdorovat. Jenže, armáda je moc velká. Vymyslí tedy plán, který by mohl fungovat.

Když tedy Akar chce, aby vyslali posla, který by předal kapitulaci, vyšlou půlčíka Regise, který vlastní magický kámen, díky kterému může ostatním vsugerovat vlastní nápady. Zdá se, že kámen funguje, ale jakmile se Regis dostane do Krystal-Thirid – Akarovy magické věže, kouzlo selhává. Regis tedy předstírá, že jej Akar ovládá a čeká, co bude dál.

Drizzt mezitím přivolá démona Errtu, který byl s Akarem spolčený. Přivolá ho a povede se mu jej zahnat z materiální roviny. Dál se potom sám s Guen vydává do Krystal-Thiridu, aby se vypořádal s Akarem, protože i když je Akar pod vlivem Crenshinibonu, je to právě on, kdo je slabým článkem všeho. Bez něj se hordy nestvůr rozpadnou a budou relativně snadným cílem.

A zatímco se tohle všechno děje, tak před Bryn Shanderem probíhá boj, kde obyvatelé Desetiměstí bojují bok po boku s trpaslíky a barbary, kteří dorazili pod Wulfgarovým vedením.

Nakonec všechno dopadne relativně dobře. A úplně nejlepší je moment, kdy si Drizzt myslí, že jeho přítel – trpaslík Bruenor – umírá. A tedy mu dá slib. A pak se tomu všichni začnou řechtat, protože Drizzt ten slib dát nechtěl. To je ta nejlepší část. Jsem u toho prostě nemohla. Pokud byste to číst nechtěli, tak už kvůli tomuhle momentu byste měli.

Kniha je totiž velice dobrá. Nicméně, co mi vadí, je to, že se Wulfgar očividně zamiloval do Catti, což je Bruenorova schovanka. Ono by bylo lepší, kdyby spolu byli Drizzt a Wulfgar. Wulfgar a Catti prostě moje mysl nepobírá... Nepatří k sobě. Navíc Catti ani nemám zrovna moc ráda. Jo, někdy má docela dobrý poznámky, ale jinak je nevýznamná! Nepodstatná!

No, ale to je fuk. Prostě, kniha je to dobrá a vy byste si ji měli přečíst.

Online hry - požírač času

Teď před chvilkou jsem dopsala článek v angličtině na své zahraniční stránky na wordpresu. V článku jsem psala o tom, že některé online hry jsou strašně časožroutské. Prostě, jde o hry, kterým přibývají stále nové věci, prostě takový ty, který mají nekonečný vývoj. Nevím, jestli znáte napřklad DragonFable, nebo Wings of Destiny. Pak taky 4story nebo Dawn of Dragons. A je jich mnohem víc. Toto jsou jenom ty, který jsou opravdu zajímavý a který třeba já hraju.

No, tak hlavní je, když jde o takovéto hry, uvědomit si, že nad tím nesmíte strávit celý den. Deset patnáct minut denně bude bohatě stačit. Jo, ze začátku nad tím možná budete chtít ztrávit času víc, možná proto, že bude rychlejší získat nový level a je to pravda. Navíc, myslím si, že to tak je v každé takové hře. Dokud to jde rychle, tak se od toho člověk nemůže odtrhnout. Jakmile už máte ale třeba level já nevím, 40 nebo 50, tak to začne jít pomaleji. A vy buď můžete začít u hry trávit víc a víc času, nebo můžete třeba zkusit něco jiného. Jak říkám, deset patnáct minut denně, většina her má bonusy, které si můžete každý den posbírat. Většinou to jsou i zkušenosti. Zkuste to. Půjde to sice pomaleji, ale ty bonusy se vám pak budou hodit. Věřte mi. :)

No, a u her, který nemají bonusy si třeba vyhraďte čas, kdy budete hrát. Určete si třeba specifickou půlhodinku každý třetí den, nebo třeba i hodinku, ale hlavně u toho neseďte každý den, protože jinak z toho zblbnete. Vím, o čem mluvím, protože jsem takhle u her trávila strašný kvanta času. Ale teď už ne. Přiznávám, hraju furt, ale je to tak těch deset patnáct minut denně. Teda pokud zrovna nemám chuť něco zabít.

Ale to pak nehraju online hry, ale hry, který mám na harddisku. Například Mount&Blade nebo Residen Evil. Nebo taky Devil May Cry 4, protože prostě, je tam velký zabíjení, dostatek krve a prostě, uklidní mě to. Neříkám, že by to uklidnilo každýho, některý to může rozzuřit ještě víc, ale myslím si, že většinu z nás to uklidní, když můžeme něco zmasakrovat.

No, tak to je vše. Doufám, že jste si z toho něco odnesli a že si zajistíte, že budete mít i jiné koníčky než jen hraní počítačových her. Pokud jiné koníčky už máte, kudos pro vás. :) A tak to má být.  

Potrat

Pro změnu mě zaujalo téma týdne. Je potrat. Možná je to proto, že mám na potraty docela radikální názor. A to je, že jsem pro ně, pokud to ta těhotná žena chce. Protože přeci jenom, je to její život, její rozhodnutí a nikdo jí do toho nemá co kecat. Navíc, já vím, že mě za tohle teď nikdo nebude mít rád, ale já plod pvažuju za parazita, a to do té doby, než se narodí. Protože prostě je to tak. A kdyby nebylo matky, tak nepřežije. Takže ona rozhoduje a pokud na potrat jít chce, tak by jí v tom nikdo neměl bránit.

Jasně, nemám s tím žádné přímé zkušenosti, ale tohle je prostě můj názor. Včera jsem četla nějáké články o tom, že se do toho plete církev a kdesi cosi, jo, ať se plete, ať si plácá co chce, hlavně, když se nebude plést do zákonů, který potraty nezakazují. Navíc, k mému radikálnímu názoru možná přispívá i to, že jsem strašně moc proti církvi.

Taky jsem četla nějáký článek, kde byl člověk proti potratům. Myslím si, že je to blbost. Jasně, chápu, že ženy, který jdou nan potrat jenom kvůli tomu, že jsou prostě neopatrný a spí s kde kým... Tak potom je to trochu blbý, ale zase na druhou stranu, kdyby byl zakázaný potrat pro ně, tak by musel být zakázaný pro všechny, s čímž nesouhlasím, takže klidně, ať si neopatrný jsou. Je to jejich věc. A ten plod je stejnak parazit přiživující se na matce, dokud se nenarodí. A i poté, co se narodí – nějákou dobu. Takže tak.

Ok. Teď už mě můžete zabít. Ale toto je můj názor a já ho měnit nehodlám. Líbit se vám nemusí, ani s ním nemusíte souhlasit, můžete mi klidně i nadat, ale změnit ho mě nedonutíte.  

Kocovina

19. června 2013 bylo téma týdne na blog.cz kocovina a já jsem se rozhodla, že na to napísám článeček. Co mě k tomu donutilo? Možná právě to, že jsem ji nikdy nezažila a doufám, že ani nezažiju. Alkohol totiž nepiju a to už z principu, i když je mi momentálně dvacet let. Nevím, proč tomu tak je, ale nikdy jsem v něm nenašla zálibu. Obzvláště poté, co jsem dovršila osmnáctý rok života.

Ovšem, pokud lidi chtějí pít a zlít se do němoty, ať si poslouží. Já je z chodníků sbírat nebudu. Bude to jejich problém, až půjdou zlití dom, někdo je okrade a oni si to díky alkoholu ani nebudou pamatovat.

Jako jo, pokud člověk chce pít, klidně, ale myslím, že by se to nemělo přehánět, protože pak to dopadá tak, že se člověk probudí, má vokno, neví, kde je a navíc ho příšerně bolí hlava. A ne, rozhodně nemluvím z vlastní zkušenosti. Spíš tady vykládám to, co jsem slyšela od jiných, nebo četla.

Kdysi jsem měla referát na alkoholizmus, při jehož vypracovávání jsem zjistila, že alkohol pijí čím dál mladší děti. Jako dobrý, pokud prostě chtějí jenom ochutnat, prosím, to jsem taky dělala, ale problém je v tom, že oni ochutnají a pak jdou chlastat někam do tmavé uličky. Proč? Nemůžou si snad najít nějákou duchaplnější zábavu, než prochlastat veškerý kapesný?

Co si myslím? Že alkoholizmus vede k drogám a drogy k tomu, že si člověk úplně zničí život. Samozřejmě, to, že člověk začne chlastat, minimálně z části závisí na jeho okolí, jaký mu to okolí dává příklad, jak je vychováván. Jasný, jsou případy, kdy člověk z rodiny alkoholiků bude abstinent a naopak, ale ve většině případů se člověk okolím nechá zvyklat, což si myslím, že není úplně dobře. Je důležité, aby měl člověk svůj vlastní názor. A to vždy a všude. Aby akceptoval názory ostatních, ale pokud se jeho názor liší, rozhodně nemusí souhlasit.

No, abych uvedla ještě jeden příklad. Myslím si, že podobné je to s kouřením. Myslím, že když oba rodiče kouří, je větší pravděpodobnost, že začne kouřit i děcko, což ale má vyjímky. Moji oba dva rodiče kouřili, teď už jenom otec. No, ale já jsem na cigaretu nikdy ani nesáhla, i když mi bylo řečeno, že bych klidně mohla, kdybych chtěla. Možná to bylo právě proto, že mi to vlastně nikdy nebylo zakázáno, že jsem na to nesáhla, ale kdo ví, protože každý člověk je jiný.

CAE zkoušky

12. 6. 2013 jsem dělala zkoušky z angličtiny CAE. Pokud to chcete rozšifrovat, tak je to Certificate of Advanced English, nebo nějáká podobná volovina. Zkouška je rozdělená na pět částí a do dvou dnů. V době, kdy tento článek budete číst, už zkoušku budu mít za sebou celou, ale teď, kdy to píšu, což je večer dne písemné části zkoušky, to celý za sebou ještě nemám, ještě zbývá speaking.

Takže, jak to probíhalo? No, začínalo to kolem deváté, ale měli jsme tam být dřív, takže jsem si ráno naklusala do hotelu Avanti, což je zhruba naproti Bobycentru tady u nás v Brně. Tam jsem podle šipek došla až do oblasti, kde jsme čekali, než nás pozvou do zkoušecí místnosti. Tam nám rozdali první část zkoušky – Reading. Prostě, články a výňatky, na který jsme pak zodpovídali otázky, který byly v tomto případě všechny na ABCD. Potom byla patnáct minut přestávka a byl writing. Dvě práce jsme měli vypracovat, jedna byla přesně zadaná a tu druhou jsme si mohli vybrat z pěti možností. To první byl dopis a to druhý jsem si vybrala esej.

S tím dopisem byl takový menší problém. Teda, aspoň já jsem ho měla. Prostě mi dalo práci to natáhnout, abych měla minimální počet slov, který byl požadován. Oni to už sice nepočítají, ale tak, rozhodla jsem se, že si to jen tak orientačně spočítám. To druhý mělo opačný problém a já jsem měla co dělat, abych to nepřešvihla o něják extra moc. Jak jsem říkala, sice to nepočítají, když to kontrolujou, ale tak, lepší mít jistotu, že místo dvou set nemám slov tři sta. To by bylo asi trochu moc.

Dále následovala obědová přestávka, tak jsem si tak něják četla a trochu probírala tu zkoušku s Martinem, se kterým chodíme do stejnýho kurzu. Takže to proběhlo celkem v pohodě. Po této pauze následovala asi nejnudnější část zkoušky vůbec – use of english. Za A) jsem to měla hotový ani ne za polovinu stanoveného času, což byla hodina. A za B) jsem tam ten zbytek času musela vlastně sedět a nic nedělat, což byla docela nuda, pokud by vás to zajímalo. Potíž je v tom, že já to prostě měla rychle. Jako jo, mohla jsem si to kontrolovat znova a znova, ale to bych tam udělala zbytečný chyby navíc. Vždycky jsem to tak měla, že když jsem něco opakovaně kontrolovala, tak tam bylo víc chyb, než je zdrávo, zato když jsem to nekontrolovala, tak tam bylo jen minimum, nebo žádné.

No, pak nám dali další pauzu a následovala poslední část – listening. Tady se to nedalo udělat rychle, protože vlastně to člověk musel poslouchat. Některý otázky byly sporný, ale jinak to bylo celkově v pohodě. No, a pak byl konec a my jsme mohli odejít.

A tehdy jsem dostala výborný nápad. Ona je totiž nová kniha od Dana Browna, jestli to nevíte. Jmenuje se Inferno a podle toho mála, co vím, se to odehrává ve Florencii v Itálii, což je místo, který mám moc ráda. No, tak já jsem se sprčila, že si to koupím, i když je to zatím jenom v angličtině. Ono mi totiž tak něják napadlo, že to v angličtině bude ještě lepší, než česky. Takže po CAE zkoušce jsem se vydala na tramvaj a jela do města do knihy a knihu jsem si koupila.

Potom jsem ještě měla angličtinu, jako normální hodinu, tak jsem šla tam. Byly jsme tam jenom dvě, ale to nevadí. Dělaly jsme use of english, na přání Luby. Byla to docela sranda. No, takže tak. :)

Jo, a to Inferno jsem už začla číst a přijde mi, že je to dobrý. Tím myslím, že mi první kapitola nepřišla nudná. Prolog byl sice trochu divný (divný, ne nudný), ale od první kapitoly to bylo už super. Prostě, něják jsem se začetla. Heh, možná to ale budu muset přerušit a prvně přečíst Legendu o Drizztovi díl 4, který se mi konečně povedlo sehnat. Přeci jenom, pídila jsem se po něm opravdu dlouho.

No nic, mějte se. A napište komentář!  

Deset malých černoušků

Včera (pátek 24. května 2013) jsem byla s Blankou v divadle na Deseti malých černouškách. Sraz jsme měly v 18:00 na Vozovně a pak jsme jely do města, kde jsme zjistily, že máme ještě docela dost času. Tedy jsme si šly dát něco k jídlu do Meka. No, a pak už bylo na čase, abysme se přesunuli do Mahenova divadla.

Chvíli nám trvalo, než jsme se zorientovaly, protože byť to známe v zákulisí, trochu trvalo najít cestu tou veřejně přístupnou částí. Ale nakonec jsme to našly a tak jsme si řekly, že už půjdeme dovnitř, protože to mělo za chvíli začít. Jenže, ta paní, co trhala lístky, tak Blance řekla, ať si dá bundu do šatny. No, tak jsme se teda ještě vracely do šatny. Teda, hlavně Blanch, protože já jsem mikinu chytře narvala do kabelky. Taková je holt výhoda velkých kabelek.

No, ale pak už jsme si teda konečně šly sednout. Měly jsme sedadla ve třetí řadě od jeviště, což rozhodně nebylo špatný. Tak jsme se usadily a čekaly, až to začne. Chvíli to trvalo, ale pak to začlo. Nevím, jestli deset malých černoušků znáte, jestli jo, tak tím líp, nicméně, jestli ne, tak možná děj moc rozepisovat nebudu. Navíc, ono to stejnak úplně podle té knihy nebylo. Proč? Mno, prostě proto, že v knize všichni zařvou, ale v této divadelní inscenaci to Vera Claythornová přežila, což já nevím... Proč zrovna ona? Nemůžu říct, že by to byla moje oblíbená postava. Moje oblíbená postava, teda postavy, jsou Anthony Marston a Filip Lombard. Ale to jako postavy a tak.

Co se ale týče divadla, tak se mi zamlouval Davis “Jmenuji se Davis“, který se vlastně ale Davis vůbec nejmenoval. Jmenoval se Bloore (nejsem si jistá, jak se to píše). No, a potom se mi taky líbil herecký výkon těch, co hráli Emily Brentovou a Rodgerse. Herecký výkon Very Claythornové se mi taky líbil, i když jako postavu ji zas až tak moc nemusím. No, ale tak to máte vždycky, herecký výkon mnohdy sice dobrý, ale ta postava se vám prostě nelíbí.

Celkově se mi ale divadlo líbilo a pokud máte možnost, určitě na toto představení do Mahenova divadla jděte. Nebo i někam jinam. Navíc to mělo super hudbu. Kdyby někdo někde našel ten soundtrack z toho, dejte mi vědět, kde se to dá najít. Ten bych si klidně hodila do počítače. I když se mi to asi nepovede. No, to nevadí.

Každopádně, rozhodně jsem si to užila. I když teda, musím říct, že jsem si tak něják myslela, že to bude trvat dýl. Ono to už bylo dohraný o půl desáté. Jsem si myslela, že až tak do desíti to trvat bude a ono kulový... Ale super to bylo. Stěžovat si nemůžu.

A certain Scientific Railgun

 Anime, na které jsem narazila úplnou náhodou. Hledala jsem Monochrome Factor v anglickém dabingu a místo toho jsem narazila na jednu stránku, kde bylo hodně anime nadabovaných do angličtiny. Tak jsem si řekla, že se tam porozhlýdnu. Tak tak koukám. Bylo tam To Aru Majutsu Index (A certain magical index), o kterým toho trošku vím, protože jsem viděla první dvě epizody.

No, a hned po něm následovalo anime A certain Scientific Railgun, které mě zaujalo už proto, že mělo podobný název, jako to předchozí. No, tak jsem si to rozklikla. Vybaflo na mě cosi, co má jako hlavní postavy čtyři středoškolačky. No, tak si tak říkám, co to proboha bude, ale tak, na druhou stranu mě zaujaly ty ESP schopnosti, tak jsem si řekla, že to zkusím.

Rozklikla jsem si tedy první epizodu a musím říct, že mě to mile překvapilo, protože já normálně na anime s hlavníma postavama ženského pohlaví moc nejsem, toto bylo ale vyjímkou. Zajímavý příběh a co víc, zjistila jsem, že je to něják propojený s To Aru Majutsu Index, což mě donutilo si udělat poznámečku o tom, že bych se na to anime třeba mohla někdy i podívat na celý.

Ale zpět k hlavnímu tématu článku. Toto anime rozhodně doporučuju. Je to sice takové trochu oddechové anime, ale je tam docela dost akce, komických prvků i tajemna a záhad. Myslím si, že se nudit nebudete, takže já bych to být váma zkusila.

Hlavní postavy jsou Misaka, Kuroko, Ruiko a Uiharu (Ueharu – nejsem si jistá, jak se ta poslední přesně píše). Tyto čtyři dívky společně se každouchvíli zapletou do nějákého případu, který spadá pod “policii“ nebo spíše pod organizaci, která se jmenuje Justice. Je to něco jako policie, ale ne tak docela, protože členem jsou i školačky. Nevím, jestli i školáci, ale asi jo.

No, zkuste to a uvidíte. Já si teda rozhodně nestěžuju. :)

Hotel Transylvania

Zrovna jsem dokoukala celkem dobrej film. Je už trochu starší, ale myslím, že to nevadí. Jmenuje se Hotel Transylvania a je to animovaný.

Hlavní postavy jsou Dracula, Mavis, jeho dcera, a Johnny, což je člověk. Potom tam máme Frankensteina, párek vlčků s dětmi a spoustu dalších potvůrek. A o čem, že je teda film? No, jde o to, že Draculova žena je zabita a on se zařekne, že zdrhne od lidí a vystaví útočiště pro monstra. A tak vznikne Hotel Transylvana.

Samotný příběh se odehrává v jednadvacátým století, kde samozřejmě lidi už potvory neloví a spíš se za ně převlíkají.

Jsou Mavisiny 118. narozeniny a Dracula pořádá párty. Všechno jde celkem dobře, kdyby se do toho nepřipletl jistý Johnny, člověk turista, který se tam něják zatoulal, něják sledoval příšerky a kdesi cosi. Jak se tam dostal, není zrovna úplně jasný. No, ale dostal se tam a Dracula na něj přijde.

A pak je Johnny převlíknutej za frankenstaina, a co dál? No, udělá z nudné párty párty zábavnou. Jenže pak se díky kuchaři provalí, že je člověk a všechno jde do kytek. Když ovšem potom Dracula udělá správnou věc a dotáhne jej zpět, protože Mavis se do človíčka zamilovala, pokračuje všechno dobře a má to správný konec. Na Hawaii, kde si udělají opravdu velkou párty.

Film je rozhodně dobrý. Je to sice tak trochu, dobrá, hodně, komedie, ale myslím si, že to nevadí. Osobně jsem se u toho nasmála celkem dost. Hlavně, když tam lítali na těch stolech! To byla skvělá scéna. Nebo když to Dracula rozbalil na pódiu! To se mi taky zamlouvalo!

Ovšem, je pravda, že jsem ten film nikde nenašla česky. Takže jsem se na něj dívala anglicky, což by nevadilo, protože to preferuju, ale ani jsem ho nikde nenašla na stažení. Je pravda, že jsem se nedívala na jednu určitou stránku, kde by to určitě bylo, ale to je proto, že z tama se to stahuje poměrně dlouho.

No, jestli budete mít možnost, určitě se na ten film podívejte! Je super. A pokud tu možnost mít nebudete, no, nevadí. A pokud jste film už viděli, napište, co si o něm myslíte, docela by mě zajímal váš názor! Díky předem!