Eyes Rutherford

A tohle je verze finální. Tady už je Eyes barevně. A oči jsou zhruba stejné. A dost se mi to líbí. Jo, není to dokonalý, ale to je mi srdečně jedno. Aneb, jak se lidově říká, je mi to u prdele.

Eyes je moje oblíbená postava. I když, samotnýho ho moc ráda nemám. Musí být společně s Ayumim. Prostě, on a "little Narumi" se k sobě hodí. Byl by z nich skvělý pár, ale to anime prostě není ani SHA a ani yaoi. To jenom ty fan povídky, kterých je ale na tohle anime setsakramentsky málo...

Eyes

Tak tohle je černobílá verze Eyese, která není něják moc dokonalá. Protože jedno oko vypadá nedodělaně. A já ho pak ještě dodělávala, ale nechtělo se mi to skenovat znova.

Takže tak. Z druhé strany prosvítá text, ale toho si nevšímejte. Bylo to kreslený na starej úkol z matematiky. Respektive na jeho zadání. Ale to je vedlejší.

Jinak, pokud jste neviděli Spiral, vřele doporučuju. A taky povídky, kde je pár Eyes/Ayumo. Tyhle povídky jsou opravdu skvělý, ale je jich strašně málo...

Leon Oswald

Tak, po dlouhé době tu mám zase jeden plnohodnotný obrázek. Je to Leon Oswald z Kaleido Star. Jako předlohu jsem měla obrázek, který jsem si sama vyscreenovala ze seriálu. Verze, která mi leží v šuplíku je trochu lepší, ale zato tady jsou aspoň čáry černé. To v mé verzi nehrozí. Ale zato jsou tam ty stíny jemější. Ale oči má lepší tady.

A ten rámeček tomu nasadil korunu. Chtěla jsem to původně mít barevně, ale naznala jsem, že bych to tím zkazila. Tak jsem to barevně nedělala. Možná si vytisknu tu naskenovanou verzi a ji pak dotvořím barevně a zase to naskenuju, ale nevím nevím, něják se mi do toho jít barvama nechce. Ono to totiž černobíle vypadá setsakra dobře.

Třicátá šestá

A tady máte kocourka v modrém provedení. Taky to není špatné, ale ten, co ho mám zatím v záloze, je asi v barvě nejhezčí. Ale jak říkám, tahle taky není špatná. A ještě mám v záloze pár dalších. U jednoho myslím i uvidíte, jak píšu. Ale potíž je v tom, že já píšu pokaždé jinak. :D

Třicátá pátá

A tohle je původní verze, která je jenom vylepšená tím rámečkem, ale pravdou je to, že ten se mi na tom líbí nejvíc. A navíc tomu dodává pohyb. Ale fakt.

No, já vím,že už jsem trapná s tím, že tady mám tuhle hlavičku ve všech možných verzích, ale když ona se opravdu povedla... :D

30. 9. 2010

Ahoj bando, jistě jste si všimli, že jsem tu dlouho nebyla. Nicméně, pokud z toho chcete někoho vinit, tak mého drahého otce, protože nezaplatiil net. Takže prostě nefachal. Včera jsem sice už net měla, ale vrátila jsem se pozdě večer a neměla jsem už náladu nic psát. Nicméně, ta autoškola byla super. Protože ve výsledku sem se odvezla až domů. A to jenom proto, že J.K. pak po mně už nikoho neměl.

A vzhledem k tomu, že brakuju veškeré jeho odpolední jízdy, které bývají pozdě, tak je možné, že se to bude ještě někdy opakovat. Ne, že bych si stěžovala, zvláště, když už máme zimu na krku. :D

Dneska ve škole jsme psali další prověrku z matiky. Druhou během dvou hodin. A tuhle jsem myslím zvrtla. Něják mi tam vycházely hotový bludy. Ale uvidíme, třeba jsou ty bludy přeci jenom správně... :D Každopádně na to zvědavá jsem.

Co dál... Včera jsem se stavila ještě v knihovně a půjčila jsem si několik Perry Masonů. Holt není nad knihu. Seriál se jí nehrabe ani po kotníky. Navíc, v knize je Mason mladý, zatímco v seriáálu je to starej dědek. A Gardner píše dobře. Nicméně, dá to práci vybrat jenom to, co je Perry Mason. Ale povedlo se.

Budu si muset sehnat plavky, protože příští týden jdeme plavat. Nesnáším plavání. STrašně mě to nebaví. A nebyla jsem plavat už ani nepamatuju a plavky jsem na sobě neměla taky strašně dlouho, takže jsem z nich vyrostla a nový jsem vůbec neměla v plánu kupovat, jenže tak něják asi budu muset. A taky bojkotuju veškeré dovolené u moře. Samá voda, samej hic a samej komár. Byla jsem u moře třikrát a stačilo mi to na celej život, ale o tom se můžete více dočíst v článku, který byl na téma týdne moře. Někde v názorech by ho snad mělo být možné najít. :D

A ještě za zmínku stojí jednička z angličtiny. Psali jsme test na color idioms a já to měla bez chyby. I když tam cosi luštil, jak to po mně asi nemohl přečíst. :D Ale jednička je jednička  a to je hlavní. A pak jsme probírali zločiny a vynechali jsme assasination, což je vražda na zakázku. Nicméně, jinak jsme myslím prošli všechno. A i kdyby ne, tak co. Nicméně, člověku, který hraje všemožné bojové hry, se stejnak nejvíc líbí právě ta vražda na zakázku. :D

Nevím, jestli se mi to povede během víkendu, ale minimálně během příštího týdne určitě. A co? No, mám v plánu psát další část Padlého anděla. I když, možná bych se na to mohla vrhnout už zítra. :D Jo, to by stálo za úvahu. Budu o tom muset uvažovat. Uvidíme, co z toho vyleze.

Třicátá čtvrtá

A tohle je poslední verze. A ta se mi opravdu hodně líbí. Ten rámeček tomu dodal něco, co tam předtím chybělo. A v červené hošík taky nevypadá zle. Naopak, sluší mu to. :D

Holt, takhle to dopadá, když si někdo hraje. A já si opravdu hrála. A strášně mě to bavilo.

Třicátá třetí

Ha, tak tady ho máte ve žlutým. Chtěla jsem mu dát i černý pozadí, ale to už se mi nepovedlo. Každopádně, ve žluté taky nevypadá špatně, co myslíte? Já bych řekla, že mu to docela sluší.

Každopádně, už v minulém článku jsem psala, že by chudáček potřeboval jméno, tak mi ho prosím pomozte vymyslet. :) Byla bych za to ráda.

Třicátá druhá

Ahoj hrála jsem si a tohle vzniklo. Je to vlastně jenom přebarvená jedna z mých hlaviček, co jsem malovala a stále maluju. Nicméně, modrá mu sluší, nemyslíte? A tak mě napadá, nechcete mu kvůli mně vymyslet jméno?

Prosím? *dělá smutný voči*

A ještě ho mám v dalších dvou verzích. *tlemí se*

Nějáká divná štafeta či co...

He, tak mi tu přistál koment, že prej nějáká štafeta... Nemám takový věci ráda, ale tak, uděláme vyjímku.

Pravidla:

1. Napsat, kdo mě pozval
2. Vyjmenovat deset věcí, které mám rád(a) 
3. Komentářem pozvat dalších deset lidí

Pozvánka přišla odtud: Yasuo

Deset věcí, co mám ráda:

1. Knihy, hrozně ráda čtu...
   
2. Fantasy, miluju draky a spol...
   
3. Malování, ale ne na xicht, ale obrázků. Fakt mě to baví.
   
4. The Prince of Tennis - anime, díky kterému jsem se trochu začala věnovat tenisu. 
5. Anime všeobecně, nemůžu už bez něj být.
   
6. Psaní povídek a to proto, že tak mohu utéct do světa, který jsem si vysnila.
   
7. YAOI! Miluju, doslova. Nevím proč, ale strašně mě na to baví koukat. A i to číst!
8. Votravování našiho kocoura. A von mě za to nemá rád a já pak nemám ráda jeho . *debilní úsměv*
9. Dedukce Sherlocka Holmese. Vždycky, když ho čtu, čekám, jak ty jeho logicky nelogické závěry zas budou vypadat.
   
10. Takovéhle prapodivné štafety, či co to je... *opravdu hodně ironický úšklebek*

Jáj, já nechci zvát dalších deset lidí... A vypisovat je sem nebudu, jen jim napíšu koment...

22. 9. 2010

Ahoj, dneska celkem pohoda, až na to, že mám příšernou rýmu a pěkně mě to sere! Nicméně, ve škole bylo celkem fajn. Nejprve byl dějepis. Můj oblíbený předmět. Dělali jsme Civil War in england. Ano, anglicky, proto to píšu anglicky. :D Nějákej Oliver Cromwell, ale ještě jsme se k němu nedostali, celou hodinu jsme mleli o Charlesovi I. Což byl nějákej král, co chtěl být absolutní monarcha a pěkně se mu to vymstilo. Holt si chlapeček neměl hrát na boha...

Pak... Co bylo pak? A víte, že nevím? Uvažuju, uvažuju, ale, ... A jó, fyzika. Jak já ji nemám ráda. Probírali jsme magnetické pole, či co. Děsná nuda. To i ta chemie je lepší, než tohle... Ach jo, alespoň, že ve čtvrťáku už fyziku nemáme...

A matika? Tak ta mě vyloženě nebavila. Proč? Proto, že jsme probírali něco šíleně jednoduchýho. Jakýsi sinusový vzorečky pro výpočet stran a úhlů v trojúhelníku. Bylo to moc jednoduchý.

Dopoledne bylo zakončeno suplovanou biologií. A to všichni předpokládali, že bude test. Míto toho jsme ale sledovali předpotopní video o krvi... Strášně mě to nebavilo a hlavně jsem si doma zapoměla už druhej den knížku na čtení, tak jsem si ani číst nemohla... No potěš koště, zítra ji už nesmím zapomenout... To bych se už opravdu nasrala. A to i bez prominutí.

O volné hodině jsem dopisovala písemku ze zemáku. Notrh America - Landscape. Ano, zas to píšu anglicky, protože máme geo anglicky. No, nevěděla jsem, kde jsou Bermudy? Ano, Bermudy to myslím byly. Ale to nevadí, ten zbytek mám myslím dobře. Naštěstí neřekl, kolik těch řek chce přesně. Mám jich pět. Na jednu kanadskou jsem si nevzpoměla. Jen teď nevím, jestli to byla Missouri, nebo Mackenzie. Jednu z nich jsem nevěděla. Ale jezera jsem věděla všechny. A doufám, že jsem spránvě tipla ten lowest point. Protože highest point je logicky nejvyšší hora a tu jsem myslím tipla dobře. Mt. McKinley.

V angličtině jsme dělali Color Ideoms, docela nuda. A stejně jsem toho bílýho slona nepochopila. Ale to je fuk. Ten zbytek chápu celkem dobře. Ale Blackout je nejlepší, a navíc to hodně slyším v anime. Teda, když ho sleduju anglicky a ne japonsky, jako dneska Bleach.

A na závěr jsme měli ZSV. Celkem nuda. Probírali jsme nějákýho Tomase Hobbese, či koho. Normálně, řeknu vám, že je to pěkně nudnej pán, jehož názory mi přijdou jenom jako snůžka keců. Holt, moje názory jsou dost radikální a není moc lidí, co by si myslelo to samý... Ale to je fuk.

Domů jsem přišla kolem půl třetí? Nevímm, něják tak. A pak jsem dělala co? Brouzdala po povídkových blogách a skenovala Káji Color Ideoms do AJ. A co dělám teď? Píšu tenhle článek a přemýšlím, zda už ty špagety brzo budou... Mám totiž hlad.

21. 9. 2010

Hoi hoi! *mluví Kikumaru stylem* Tak jsem tu. A ve škole byla nuda. A hlanvě otravná písemka ze zemáku. Strášně mě to nebavilo. Jenže co nadělám, že... Leda tak kulový s přehazovačkou. Ale, tak aspoň jsme se mohla těšit, že až přijdu domů, tak si dočtu tu povídku na http://sax-say.estranky.cz Jsem si rozečetla a tak něják jsem pak usínala, tak jsem to zabalila, ale baví mě to a to moc.

V češtině jsme psali diktát a byl celkem v pohodě. Byl to úryvek z povídky Jak jsem se tal učitelem, či jak se to vlastně jmenovalo. A Kirchnerka diktovala místy opravdu až moc pomalu. Holt jsem zvyklá na rychlejší diktování...

Šperková se s náma na základce tak moc nemazlila. To bylo šup sem a šup tam a diktát byl napsanej. Jo, sice si všichni stěžovali, že diktuje moc rychle, ale jjá to vždycky stíhala. A Kirchnerka oproti ní diktuje strašně pomalu, ale tak jako tak si hodně lidí stěžuje, že nestíhá...

To je něco, co docela nechápu. Já mám půlku věty napsanou a oni jsou u prvního slova. Nebo napíšu klidně celou větu hned při tom, co to poprvé přečte a ostatní samozřejmě čekají, až jim to začne říkat po kouskách a ještě si to nechají milionkrát opakovat.

Jo, já vím, že to může být tím, že prostě ráda píšu a mám v tom tedy praxi, ale jako, slimáčí tempo opravdu nemusím. Trochu rychleji by to totiž bývalo určitě šlo. A zas tak těžký to nebylo. Uznávám, že ty jména ano, ty jsem si projistotu poslechla dvakrát, abych je napsala správně, ale ten zbytek byl na pohodu.

Pak jsme si to po sobě ještě měli přečíst a opravit. To je něco, co u mě nikdy nehrozilo, protože když nad tím začnu uvažovat, tak tam zákonitě nasekám o deset chyb více, než tam bylo. A vzhledem k tomu, že v mých diktátech, který si po sobě nepřečtu, bývá nula až jedna chyb, tak si je radši po sobě nečtu nikdy. Akorát bych začla uvažovat nad tím, co jsem tam instinktivně napsala a co je dobře, jenom proto, že se mi to po dlouhých úvahách nezdá.

No, tak tak to bylo. Sakra, teď jsem psala na ICQ a ztratila jsem nit... No, to nevadí, nechme diktát diktátem a podívejme se na další hodiny. Např v němčině jsme opakovali první lekci druhé knihy. Nebylo to špatné. Aspoň jsem si ujasnila některé pojmy. Vzhledem k tomu, že za dva týdny píšem test. Ale to se ještě došprtám. NIcméně, já si nemůžu pomoct, ale němčina se mi moc nelíbí. Učím se ji jenom proto, že je škoda zahodit osm let, kdy jsem se ji učila na základce...

A ostatní předměty byly nezajímavý. Jo, vidíte, já se teď dívám, že jsem včera nevypla tiskárnu... NO já jsem pako, že? I když, já jsem spíše Zvrhlík. :D Zvláště, když bych dokázala sledovat a číst yaoi nonstop. :D Co dál? Dál se háže kamením. Zvažuju, zdali napsat něco na téma týdne naděje, ale moc se mi to nepozdává, protože nevím, co bych na to tak mohla napsat... Nicméně, ta rýma, co mám, mě pěkně sejří...

Ryan

Yo, tak tohle je Ryan. Nevím, proč se jmenuje zrovna tak, jak se jmenuje, ale myslím, že mu to jméno sedí. Docela se mi to líbí. Malovala jsem to dneska.

Takže, co si o tom myslíte? Je to pastelkama a docela se mi líbí ty vlasy. Jo, ta košila je divná, ale to neřešte. Hlava se povedla a to je hlavní, no ne?

Já bych řekla, že jo.

A i ty oči se mi hodně líbí. A kupodivu, i nos se poved.

Holt se musím občas pochválit, protože vy to moc často neděláte. :D Jo, jsem prevít a prevítem zůstanu.

Facebook vs. Blog.cz

Určitě jste zaregistrovali na http://blog.blog.cz tento článek. Já ano a říkám, že je to hovadina. Blog.cz je dobrá, celkem kvalitní služba, ale co je moc, to je příliš. Nemám facebook ráda a jediný, kvůli čemu tam chodím, tak si zahrát hry. To je jediný, co mě tam baví.

Takže, pokud by se na blog.cz objevilo to tlačítko "like," tak zdrhám definitivně k jiné službě. Buď na estranky, nebo na blogspot.com.

Facebook je svinstvo a byla doba, sice jenom pár měsíců, takže naštěstí ne niják moc dlouho, kdy jsem na něm byla opravdu závislá. Naštěstí už jsem vyléčená.

A jestli by na blogu bylo to tlačítko like, tak bych se opravdu musela jít zahrabat, protože tady píšu nejapné poznámky na adresy našich profesorů a někteří z nich na facebooku sídlí, takže kdyby tu to tlačítko bylo, tak fakt tento blog ruším a stěhuju se jinam. I když v opačném pořadí.

Ale realita je taková, že byť o tomto blogu ví spolužáci, neboť adresu jsem na spolužáky vyvěsila, neví o něm profesoři a ti se o něm dozvědět nesmí. Protože to bych si pak schytala minimálně ředitelskou důtku. Znám se a vím, co tady píšu.

Takže, blog.cz, zkuste to sem dát jako na pevno, že by to bylo povinně a ne volitelně a zaškrtím vás. FAkt, že jo. Nejsem zvědavá na to, abych se kvůli světové posedlosti FB dostala do problémů ve škole! Jasný?

A věřím, že nebudu jediná, komu by se tohle nelíbilo. Takže zaveďte to a já se loučím.

A opět připomínám NK, kam máte psát všechno, co se netýká článků. A pokud se jedná o reklamy, nepište je vůbec, stejnak je budu ignorovat. Vyjímky jsou pozvánky do grafických soutěží, to sem klidně pište, protože ty já ráda. Ale ten zbytek si odpusťte.

19. 9. 2010

Toš co dneska... Zaprvé: Napsala jsem další část Padlého anděla. Na Zvrhlíkovi už je zveřejněná. A tentokrát je to ale naprosto smrtelně vážně 18+. Nechci mít nikoho nasvědomí.

Rozhodla jsem se něco namalovat, ale okamžitě jsem s tím sekla, něják se mi nechtělo ve výsledku... Štve mě to. Ale nic s tím nenadělám.

Pak jsem si hrála s google webem a zjistila jsem, že mě to docela baví. Uvidíme, jak to se mnou dopadne, ale když mě prostě baví zkoušet nový služby pro tvorbu stránek.

A co dál? Včera jsem psala, že jsem ostříhaná. Teda, aspoň doufám, že jsem to psala. Pokud ne, píšu to teď. Pokud jo, tady máte fotku. Ono to sice není moc vidět, ale z těch asi třiceti, co jsem vyfotila, tahle je nejucházejícnější, takže sem dávám tuhle a nic a nikdo mě nepřinutí sem dát jinou. Jasný?

Následně uvažuju, co bych mohla napsat. Zrovna jsem bez inspirace, ale mám psavou náladu. Blbý, že? Takže pokud mi chce někdo něco navrhnout, budu ráda. Já jen, aby tady zas nebyly jenom ty deníčkový články, který tak nerada píšu, ale je docela psina to číst po dvou letech. ale vážně. Zkoušela jsem přečíst, co jsem psala před dvěma lety a no to teda potěš koště...

Takže pokud má někdo nějáký návrh, budu za něj ráda. Cokoli, co dává aspoň trochu smysl.

Jo, a víte co? Já to budu muset napsat znova, protože vy na to totálně dlabete... Takže znovu a jak vás znám, tak určitě ne naposledy: Komentáře, které se netýkají článků vkládejte prosím do návštěvní knihy, děkuji! A kdybyste tohle dodržovali, budu vám neskonale vděčná. Vážně, fakt, že jo.

18. 9. 2010

Ahoj, před asi hodinou jsem se vrátila z města. Byly jsme s mámou v Olympii a potom ve Vaňkovce. No, mám nový vlasy a taky sponky. Černý! Konečně. Sem nikde nemohla sehnat obyčejný černý sponky.... To byl horor.

Ale už je mám. A ještě něco, Internet Explorer se mnou totálně nespolupracuje, takže se definitivně stěhuju na Firefox. S explorerem je konec, už na něj nepáchnu, leda, abych si zjistila adresy her, který online hraju. :D Ale jak říkám, tím to hasne.

Znovu se u nás objevil šedý kocour. Poté, co přestal chodit Tygřa, kterýho je škoda, protože jsem ho měla ráda. No, ale to je jedno, protože s tím stejnak nic nenadělám.

Héj, když tak koukám na toho růžováka, co tu v článku je, nepřipadá vám, že vypadá výrazem trochu jako Ichigo Kurosaki? Teda, stylem výrazu, přímo výrazem ne. Mně to tak trochu přijde...

Ale to je asi jenom moje představivost. No, nicméně, je to jedna z nejpovedenějších hlaviček, co tu mám. :D I přesto, že je to růžový.

Co dál? Asi se budu muset pustit do toho úkolu do infošky, nebo to mám nechat na zítra? Jo, nechám to na zítra, dneska se mi do toho vůbec nechce. To bych to pěkně vohrála... Zítra času dost.

A to je pro teď všechno, určitě ještě dneska něco napíšu, ale ne hned. Nejprve musím najít nějáký nápad. A on určitě přijde, já to vím! Jenom si na něj musím počkat. V mezičase se možná vrhnu na Padlého anděla. Ale nevím to jistě.

Třicátá první

Toš tohle vzniklo při biologii. Není to dokonalý, to vůbec ne, ale není to špatný. Nicméně, bylo to na štorc, tak jsem to musela složitě otáčet. Doufám, že to není otočený moc.

Zkoušela jsem zase nový typ účesů, ale nejsem si jistá, zdali se mi to aspoň trochu povedlo... Troufám si tvrdit, že ne a zapoměla jsem vystínovat noc. No, nevadí, příště to bude lepší.

Svět blogu

Tak, podnět k napsání tohoto článku pochází od My-náctileté. Nápad napsat o světě blogu a o lidech, co zde jsou, mě zaujal. Už jsem na tohle téma psala ve spojitosti s konkrétními věcmi, nejčastěji kopírování a autorská prává, ale nikdy jsem to nezkusila pojmout víc obecně, zkusím to tedy teď.

Blogy... deníčky. Alespoň to byl dle mého názoru původní záměr. Jenže se to jaksi zvrtlo a dnes na svoje blogísky ty většinou dvanáctileté slečny dávají jen samé zkopírované obrázky.

Nicméně, před pár lety to nebyly celebrity, co ty děti cpaly na blogy, ale didlinky a mee to you a pimboli. Nevím, jestli do této kategorie patří ještě něco, ale bylo to na spoustě blogů. Já osobně jsem tohoto příznivec nikdy nebyla. Takže mě to vytáčelo asi tak, jako v dnešní době většinu autorských blogů vytáčí, že je blog.cz zaflákanej zkopírovanýma informacema o celebritách a jejich photoshootama.

Jak jsem řekla, didl a spol jsem nikdy ráda neměla. Nikdy se mi ty postavičky nelíbily. Takže když jsem s blogováním začínala, měla jsem, jako hodně ostatních ldií, blog zaměřený na fantasy. Jenže problém byl zase v tom, že většina článků byla zkopírovaná.

Nicméně, vrhněme se trochu více na odnož blogerů, kteří kopírují a jejichž blog má většinou růžový design. Ne, že by na barvě designu záleželo... *chechtá se jak blbá* V dnešní době mají tito blogeři, či většinou spíše bloggerky, na blogu pseudohvězdičky jako Miley Cyrus. A tak se tak táží: "Co jim to vlastně dá, když tam budou mít tolik shootů tý "slečinky," kterou tak nemám ráda? Přinese jim to něco?"

Ne, nepřinese jim to nic. Jenom to pak budou za pár let mazat, nebo rušit blog, až dospějí a pochopí, že dávat si na blog takový věci je naprostá zhovadilost. Vždyť, vždycky se na takové věci mohou podívat na oficiálních stránkách, nač to tedy dávat ještě na blog. Prosim vás, pokud tohle někdo chápe, napište mi vysvětlení, protože to nechápu. A odpověď, že se jim to prostě líbí, neberu, protože líbit se jim to může i na těch ofic. stránkách, nebo v jejich počítači v příslušné složce obrázků.

Svět blogu je pestrý, ovšem ty kvalitní věci je mnohdy nemožné najít, protože jsou zaházené tunou zkopírovaných kusovek, pixelek a výše zmíněných celebrit. Trochu kvalitní blogy vyzdvihnul Autorský klub, ale pak tu jsou blogy, které sice jsou hodně kvalitní, ale v AK nejsou. Jsou kvalitní blogy, které by stálo za to zviditelnit, ale do AK nepasují. Z nějákých důvodů.

Nejsem si jistá, jestli by tam zapadl, nebudu se to snažit posoudit, ale příkladem kvalitního blogu, který v AK není, je blog mojí spolužačky ze základky - http://fea.blog.cz Dlouho nebyl aktualizovaný, ale už zase je. Její články čtu moc ráda. Pokud chcete kvalitní blog, určitě tam zaskočte. :)

Tak se tak táži, zdali rozebírat také kolonku "návštěvnost..." A víte co? Ano, budu ji také rozebírat. Jsou lidé, kteří mají návštěvnost jen jako orientační, aby třeba věděli, jestli zrovna na jejich blogu vůbec někdo je, nebo tak. To je i můj případ. Nelpím na návštěvnosti, ale občas je pěkné vědět, že mám na blogu součastně třeba 20 lidí. Je to takový příjemný pocit. Ovšem nic by se nestalo ani kdyby tam byl jenom jeden člověk.

A pak tu jsou lidi, kteří svůj blog píší jenom kvůli tomu, aby měli velkou návštěvku. Takové lidi nemám ráda. blog není o návštěvnosti, ale o tom, jestli to člověka baví a pokud už se pisatel chce zaměřit na to, jestli mu na blog někdo chodí, měl by se zaměřit na kvalitní komentáře, ne na hloupý číslo na počítadle. To číslo vám nic neřekne, zato komentáře ano.

Ještě něco, lidé, kterým jde jenom o návštěvnost, si ji většinou zařizují psaním otravných reklam. Nevím o blogu, kde by nikdy nebyla napsaná ani jedna reklama. I zde, na mém blogu, to lítá docela často ty reklamy. A to jsem výslovně napsala, že nikomu nehlasuju a ani nic podobného, takže si je můžou s prominutím nacpat do míst, kde ani slunce nesvítí, tedy do prdele.

Nicméně, i takoví lidé by měli utrum, kdyby jim na to ti, kterým to píšou, neklikali. Já osobně na reklamy neklikám, i když, občas ten pověstný pohár trpělivosti přeteče a já kliknu, jenom, abych tomu člověku nadala těma nejsprostšíma nadávkama, jaké znám. Myslím, že ten nápis, co mám na blogu, který říká, abyste nepsali reklamy, je dost veliký.

A vážení, k tomuto tématu je to ode mne prozatím vše, ale průběžně se k tomu stejně pořád vracím ve spojitosti s jinými tématy. Takže to není naposledy, co mluvím o světě blogu, to rozhodně ne. Takže milujte se a množte se, perte se a žerte se a lovu zdar!

17. 9. 2010

Tak jo, ještě vám sem napíšu report. Dneska jsme měli na sedmou. Fyzikální praktika. Zabít toj totok. Ve výsledku jsme rozdělení na dvojice a jelikož já byla navíc, tak jsem v trojici. S Petrem Fialou a Pavlem Hladným. Ale pšt, oni to ještě neví. Sem se totiž od profesora drze nechala na trvrdo k někomu přifařit.

No, pak jsme měli dějepis a dělali jsme jakousi dějepisnou křížovku, což mi připomíná, že si do složky na děják musím přidat eurofólie, či jak se tomu nadává. Holt jsem dneska zjistila, že tma mám prázdnou poslední a tu jsem zaplnila.

Pak byla němčina. Kontrolovali jsme úkol, který si všichni mysleli, že je až na příští úterý. NIcméně, i když jsem ho nahrábla tak narychlo, měla jsem tam jenom jednu chybu. Pak jsme celou tu dvoustranu, na které ten úkol byl, dodělali. Nebylo to zas až tak těžký, akorát když jsme měli fráze přiřazovat, či rozřazovat, podle toho, jestli jsou kladné, nebo záporné, tak na mě vyšla zrovna ta jediná, kterou jsem nevěděla. Holt mám pech...

V biologii jsme probírali krevní skupiny. Docela nuda, ale mám další obličejík. Potom ho sem dám. Až ho teda v tom sešitě najdu a naskenuju ho.

A o volné hodině jsme se nudili. Stejně tak v češtině, protože jsme měli supl a asi osm z nás tam muselo tvrdnout protože pak měli semináře. Zbytek si drze šel domů. No, ale ta informatika za to čekání stojí. To jako zas jo.

Probírali jsme v ní google.com. Takže pohodička. O víkendu se pak musím vrhnout na oba úkoly, co se maj do 24. odevzdat. Ale dneska to ještě hrotit nebudu. O víkendu času dost. Dneska bych na to asi neměla nervy, vzhledem k tomu, že chci psát na blog. :D Ovšem nejdřív budu muset vymyslet, o čem. Ale nebojte, něco mě určitě napadne.

Ovšem, pokud byste měli nějáký nápad, o čem bych mohla článek napsat, sem s ním, uvítám jakékoli podněty. A pokud se mi váš nápad zalíbí, ráda vás uveřejním jako inspiraci s tím, že vaše jméno/přezdívka bude odkazem na vaše stránky/blog, pokud máte. :)

DeviantArt ID

Vím, že tu tento obrázek už jednou byl, ale to byla focená verze. Před nějákou dobou jsem to naskenovala a tudíž tu máte teďkonc skenovanou verzi.

Zároveň mám tento obrázek jako ID na deviantu, kam čas od času nahraju nové obrázky.

Dříve jsem měla DA pod přezdívkou serafka, ale tu už nepoužívám, už žádná serafka není. Nepočítáme li účty na méně frekventovaných stránkách tipu http://koukej.xkrat.cz a warez fóra, kde jsem potřebovala jedinou věc.

Založila jsem si tedy účet pod přezdívkou AnnElfwind, pod kterou mě všichni znáte. Případný odkaz na můj profil na deviantu najdete v menu. V kolonce kontakt.

16. 9. 2010

Okej, takže, co dneska bylo? Začátek vyučování v devět. :) To zní dobře, co? A takhle to mám každý čtvrtek. :D

Pak chemie, dalo se to přežít. Pak co? Suplovaný zempl. Měli jsme Martiniho. Opravoval naší půlce eseje do angličtiny. Ten můj nedopadl nejhůř. Naopak, dopadl celkem dobře. :)

A pak byla angličtina. A co v ní? Křížovka. Takže to nebylo špatný. No, prostě pohodička.

A volná hodina? Jo, tak tu jsem pročetla. Konečně začíná být ta Kniha mrtvých zajímavá. I když, ono se to určitě rozjede ještě víc. Každopádně bych jim to doporučovala.

V matice jsme počítali jakýsi divnosti a začli jsme sinusovou větu. Ta je docela lehká. Ale ty divnosti lehký nebyly. A já si doprdele musím konečně najít, jak se počítaj ty kvadratický rovnice...

A pak nám odpadl tělocvik. Takže jsme šli o dvě hodiny dřív domou. Nebylo to špatný, akorát mi před nosem ujel autobus, tak jsem musela čekat nějákých dvacet minut, nebo to bylo patnáct? Já nevím, ale bylo to dlouho.

A TEĎ, TEĎ BYCH MĚLA TECHNICKÝ DOTAZ! STAČÍ VÁM V DALŠÍM DÍLE KRKAVČÍ SKÁLY DVĚ A4 NAPSANÝ V OPEN OFICECH? OTÁZKA SE TÝKÁ HLAVNĚ PETRSE, PROTOŽE JE TO JEDNA Z JEHO OBLÍBENÝCH POVÍDEK. A TUDÍŽ BYCH OCENILA, KDYBY MI ODPOVĚDĚL. A TO CO NEJDŘÍVE. DĚKUJI. OVŠEM, POKUD JE TU JEŠTĚ NĚKDO DALŠÍ, KDO TO ČTE, ODPOVĚZTE KLIDNĚ TAKY, ZLOBIT SE NEBUDU.

Třicátá

Tak tahle čmáranice je z matematiky. Začala jsem ji už včera, ale teprve dneska jsem se dostala k tomu, abych ji dokončila. Docela se mi líbí. Jo, jasně, mohlo to být ještě lepší, ale i tak se mi to líbí. :)

Teďkonc se vrhnu na psaní Krkavčí skály a pak, když se mi bude chtít, ještě napíšu report, co se dneska dělo. zatím lovu zdar.

15. 9. 2010

Ohó, tak jsem se vám vrátila. Z autoškoly. Holt jsem měla večerní jízdu. Ale stálo to za to. Předtím škola, ale byla tam nuda.

A z dynamiku nám přišli přednášet o drogách. Celý se to jmenovalo Tancem proti drogám, či jak. A já z toho málem ohluchla, protože to měli strašně nahlas. A navíc to byla nuda.

Jinak se ve škole nic moc nedělo. Po škole jsem pak měla ještě soubor. Flétnovej, jak už doufám všichni víte. A hráli jsme kánony. Nebo, jak já říkám, kanóny.

A pak byla a autoškola. Mno, super. :) A teďkonc jsem přišla dom. Teprv asi před půl hodinou. Takže jako super no, ale oc se dá dělat. Asi nic moc, co?

Ještě se musím podívat, na kdy zítra máme. A musím popřemýšlet nad tím, co vám sem ještě dneska napsat.

Omlouvám se, že dnešní report je tak krátký, ale ono se moc nedělo. Hm... A nebo ne, beru zpět, nebudu se omlouvat, protože je to můj blog a já si sem můžu psát co chci, takže omluva nebude. Sama sobě se omlouvat totiž nepotřebuju a vy si omluvu nezasloužíte. :D Ano, jsem zlá. Mějte se.

14. 9. 2010

Hojky, dneska je divnej den. A nevím, proč. Jasně, škola byla sice v pohodě, ale jinak... Nejradši bych se uložila k zimnímu spánku. Něják se mi nic nechce. No, ale hodlám se k tomu dokopat. Hodlám si vytisknout mapu a hodlám si tam zakreslit státy USA. A Canady.

Že to píšu poangličtiněle? Se nedivte, když mám zempl v angličtině. Každopádně, musím to udělat, protože nám to Sargi zadal za úkol. A navíc příští týden píšeme písemku z Ameriky. Severní. Bude to zajímavý.

Jo, a rozvrhy změny stěhování, to je vám na hovno. Jako napíšou nám tam, že se na němčinu stěhujem do NK a pak tam na nás přijdou, že nejsme v NK, ale v chemické labce. Tak sakra by si s tím měli něco dělat, takhle nás mystifikovat... To aby se jeden zbláznil. No, ale zvládli jsme to.

A začínám být na prášky z Kirchnerky. Nic proti ní, protože má lepší styl než Zemanka, ale, mnohdy odbočuje od toho, co zrovna vykládá, takže pak není snadný si psát poznámky, protože se v tom jejím výkladu občas ztrácím. Ale aspoň toho není tolik, jako když jsme měli Zemanku. Ale tak, dáme jí ještě šanci, třeba se to vyvrbí...

Někteří pak měli ještě semináře, já ne, takže jsem se dovlekla dom, kde jsem uklidila flašky ze stolu a naskenovala ty hlavičky, co jsem sem před pár hodinama přidala. Jedna z nich mi právě slouží jako ilustrace článku. Ta, která se mi z těch dnešních líbí nejvíc. Nevím už, kolikátá byla malovaná, ale moc se mi líbí ten jeho výraz. Takovej trchu ironickej. No, mohla bych na to koukat hodně dlouho. :D

Dvacátá devátá

Okis. JIž nevím, v jakém předmětu jsem tohle malovala, ale není to špatný. Docela se mi to líbí. Kchá, já si chci vzpomenout, kde sem to malovala...

Možná v chemii, ale nejsem si jistá. Jo, a takových bude postupem času přibývat čím dál víc, protože mě to stráááášně baví kreslit. :D

Dvacátá osmá

Ha, tak tenhle kouká docela divně. Ale to je možná právě to, co se mi na něm líbí. Že má nějáký výraz. :) Je to sice malovaný růžovou, kterou moc nemusím, ale jemu sluší. A vzniklo to dneska (14. 9. 2010) v chemii. Holt jsme cosi počítali a jelikož mi to vyjmečně dávalo smysl, tak jsem si kreslila. Poté, co jsem to vypočetla. Opravdu to nebylo zas až tak těžký. :D

Dvacátá sedmá

Ha, tak tohle vzniklo dneska. Začala jsem v němčině a dokončila to v češtině. Není to špatné. Hlavně ty vlasy se mi hodně líbí. I ta štětka na špici. :D Bo jak to nazvat. Má zvláštní výraz. Souhlasíte? Ale to je vedlejší. Mi se to líbí. :D

Dvacátá šestá

Tak toto jsem načmárala včera. Už ani nevím, u čeho a z jakého důvodu, ale docela se mi to líbí. Co vám?

Jo, já vím, ža perspektiva je strašná, ale to neřešte. Sem tu knihu nakreslila jen tak hala bala. :D

12. 9. 2010

Dneska je nějákej den blbec... Vůbec nic se mi nechce dělat. A nevím, proč. Hlavně proto, že bych něco ráda dělala, ale můj mozek tak něják dneska stávkuje, takže ani nevím, co bych mohla dělat.

Každopádně, vstávala jsem někdy kolem poledne. Ve chvíli, kdy zazvonila matka, která se vrátila z dovolené. Omítla jsem jet taky. Takže jsem byla vlastně od středy sama doma. Ne, že by mi to vadilo.

A co jsem dneska dělala? Vlasntě nic, vzhledem k tomu, že se něják nemůžu dokopat k tomu, abych něco dělala. Sákryš, poraďte, co bych mohla dělat...

Já totiž nemám žádnej nápad. A já bych nějákej chtěla. A malovat se mi taky nechce. Holt to je na houby tohleto. Se na to vybodnu.

Koukala jsem na jeden díl Prince of Tennis, ale potom sem to vypla. A asi se podívám, jestli už je další díl povídky Vetřelec. Třeba mě pak napadne, co bych mohla dělat.

Holt, když je člověk bez inspirace, je to špaténka. A že zas mluvim divně? Zvykejte si. Bude to ještě horší. Holt jsem brňák a hodlám jím zůstat každym coulem. A vůbec, du zkontrolovat, zda tam je ten Vetřelec. Jestli ne, budu nasratá.

Dvacátá pátá

Tak jo, konečně tu jsem s poslední verzí tohoto obrázku. Konečně jste se dočkali. A myslím, že tahle verze se mi i nejvíc líbí. Holt je krásně vidět všechno, co má být vidět a není to neviditelný a je to MODRÝ! A to je hlavní, protože kdyby to nebylo modrý, tak to nevypadá tak dobře.

A zajímalo by mě, co si o této verzi myslíte?

Dvacátá čtvrtá

Tak tahle verze je originální. Jak říkám, viditelnost nic moc, ale mám to ještě v jedné verzi. Tmavší modrá. Zjistila jsem totiž, že v modré to vypadá nejlépe. Ale, jak říkám, nejlépe vypadá originál, co vysí na ledničce.

Dvacátá třetí

Tak, a je tu pro dnešek zatím předposlední čmáranice. Tuhle mám ve dvou verzích. Konkrétně tahle verze je zčernobílená v PF, protože v modré verzi bylo houby vidět. Takže tak. No, ale to nic nemění na tom, že nejlepší je originál, který má matka pověšený na ledničce.

Možná si zkusím ještě pohrát s tou modrou verzí, aby byla viditelnější, protože přeci jenom, je hezčí, než ta zčernobílená.

Dvacátá druhá

A fialová hlavička nakloněná do... Prava. Není špatná, ale ty oči jsou takový podivný. I ta pusa, ale to je fuk. Šak žádný učený z nebe nespadl. Zatím.

Dvacátá první

A mám tu další z mých čáranic. A že se vám zdá divná? To je tím, že je tak veliká. Ono to bylo v originále miniaturní. A skenr to holt zvětšil.

ale jinak se mi to líbí. Prostě taková černá čáranice.

Dvacátá

Héj, ono se vážně nedá psát, když si člověk zpívá... Jenže když mně se chce zpívat... No, to je fuk. Todlencto je takový červený cosi, co sem dneska zlískla. Nic moc, ale tak dá se to. To stínování je divný. I ten krk. Ale to je fuk. I když... fuk je díra.

Takže to není fuk. No, to je jedno, já končím, než tu začnu mlít o naprostejch banalitách a hlavně blbostech.

Devatenáctá

Oukej, tak vám sem dám ještě teď, v jednu v noci jednu čmáranici. Je to oranžovou propiskou a je to chlap. Pro ty, co to nepoznali. A líbí se mi to. Jo, je to hodně jednoduchý, ale malujte siněco složitýho propiskou, že? Potíž je v tom, že mě to baví.

No, ale tak jednoho plnohodnotnýho obrázku ste se ode mne dočkali - Keigo Atobe

A co dál? Dál se uvidí. Mám ještě několik čmáranic v záloze. Konkrétně asi pět. Během zítřka je sem všechny dám. Slibuju. I když, teď mě napadá, ony jsou vlastně technicky vzato čtyři, protože ta jedna je ve dvou verzích. :D Ale to se neřeší.

Osmnáctá

A máme tu korbel od piva. Myslím, že jsem to načárala, když jsem poslouchala Šenkýřku. Holt voplzlý hospodský písničky, to je něco pro mě. :D

Bishonnen

Bishík... To sice jo, ale potřebuje jmého! A mě žádný nenapadá. Tak mi vymyslete jméno, který by bylo japonský a který by se k němu hodilo! Prosím! A kdyby něco, tohle je ten pravý MasterPiece! A nikomu ho nedám. I když, ten, co mi leží ve složce na papíře je mnohem hezčí... Holt hloupej foták... ale i tak to furt vypadá hodně dobře. :) Ale jak jsem řekla, potřebuje jméno, takže japanofilové, nástup a nažhavte mozkový závity! Dík.

Keigo Atobe

Ahojky, konečně jsem to dokončila. A co? Přeci Atobeho. Z Prince of Tennis. Už jsem se s tím piplala strašně dlouho. A dneska jsem to konečně dotáhla do konce. A řeknu vám, ta naskenovaná verze vypadá snad i líp než ta, co mi tu leží na papíře. Holt, zlatej skener.

Co vy na to?

Sedmnáctá

Toš, trochu se to nepovedlo, ale to nevadí. A to proto, že se mi to líbí. :D Jo, to, co má kolem krku, to má být šátek, jenom, abyste věděli. Já vím, že to tak moc nevypadá, ale opravdu to tak je.

Malovala jsem dneska v češtině. Tedy, v suplované češtině. Nejprve to bylo takový podivný, ale ve výsledku se mo to hodně líbí. :D Ale na kocourka to nemá!

Šestnáctá

Tak tohle je taková kočička a inspiroval mě k tomu jeden charakter z mangy, kteoru jsem si nedávno koupila. Není to přímo on, ale je to takový kocourek. :D

Strašně se mi to líbí a naskenovaná verze vypadá ještě líp, než ta originální. :D Prostě super. Co vy na to?

10. 9. 2010

A proč, že je dnešní report tak pozdě? Proto, že jsem měla čtvrtou jízdu v autoškole. Takže tak. Mno, ale to je fuk, protože report je a to je hlavní.

Ve škole jsme měli na devátou. První byl dějepis, kde jsme dostali otázky a probírali jsme je. Byly to jenom takový opakovací otázky, ale docela jsme zkrachovali, protože jsme to nevěděli. Holt to bylo česky a my jsme měli děják doposud pouze anglicky.

Ale něják jsme to dali dohromady. To je hlavní. Co jsme to jenom ale měli potom... Si něják nemůžu vzpomenout. A jó, už vím. Jazyky. Byla němčina a četli jsme článek o nějákým pankáčovi, kterej nemá práci a pracovat by chtěl, jenže ani nedostává podporu nezaměstnanosti. Což mi přijde dost nefér. Vzhledem k tomu, že mu ji odmítli dát jenom kvůli tomu, jak vypadá... (Další důkaz, že lidi soudí podle vzhledu...)

Na biologii jsme měli supl. Nějákýho Kadleca, či co. Tři přišli pozdě, tak on na ně tak: "Ukažte občanky!"

Jsme všichni hleděli, jak spadlí z višně. Nakonec je ale nechtěl. No, pak nám vykládal cosi o časových pásmech. Jako by mě to zajímalo, když to byl supl a já se stále nedopídila, kdo je vrah... A vzhledem k tomu, že zahradník tam vůbec nevystupuje...

Po volné hodině jsme měli suplovanou češtinu. A tam jsem si malovala. Další takový anime obličejíčky, jak je ten, co je jako ilustrace článku. Sem se totiž rozhodla, že dám na nějákou dobu pokoj cizím ilustracím a použiju svoje čmáranice z okrajů sešitů. Plnohodnotné obrazy jako ilustrace článkům nedám, ale tohle, to by aj šlo. :D

No, a po češtině jsme měli seminář. Informatiku. S Radkem Matuškou. Takovej mladej, sympatickej, vypadá to, že s ním bude sranda. A po třech letech vykání milím profesorům můžu konečně zas nějákýmu tykat. Holt zvyk ze základky. Tam jsme jim tykali a říkali jménem. To je jedna z toho mála věcí, co mi ze základky chyběla.

A pak jsem jela domů, abych se převlíkla, odhodila učení a tak něják se trochu vrhla na net, i když jsem toho houby udělala. Dál jsem pak šla do autoškoly. Měla jsem domluvenou na pátou hodinu jízdu. Zase s Jirkou Kuncem. :D Je s ním sranda. Sice mi autoškola přes SMS nabízela, abych si vzala hodinu s Hanesem, či jak, ale já si ji nezvala, protože nechci míchat instruktory dohromady. Obvzlášť, když se mi povedlo chytnout toho nejlepšího.

A proto je dnešní report až takhle pozdě. No, ale je a to vám musí stačit. Včera večer jsem napsala kousek další části Padlého anděla, ale není to hotový, takže si ještě počkáte. Nejpozději o víkendu to ale dopíšu a hodím jak na Doupě zvrhlíka, tak na Kakidasu. A potom, někdy v týdnu, i na starou Literární dílnu.

Patnáctá

A, tak tu mám další čmáranici. Tentokráte z dneška. Byla dokončovaná doma. Má to být kluk, ale vypadá to všeliak. No, ale to je jedno.

Začla jsem to v suplované češtině, nicméně, trochu to trvalo, než jsem to dokončila a než se mi to povedlo, tak zazvonilo. Mno, takže jsem to dokončovala doma.

Poprvé

Poprvé... Divný téma... *zase si stěžuje...* Ale dobře. Tak na co z poprvé se vrhnout? Prakticky každýho napadne první sex, co? No, taky mě to napadlo, ale i když je mi skoro osmnáct, ještě jsem neměla ani první rande, takže z toho nic nebude. Vezmu to tedy z jinýho soudku.

Takže, bude to zvrhlé, takže kdo nemá rád zvrhlosti, nechť toto nečte. Článek totiž bude o tom, jak jsem poprvé koukala na yaoi/shonnen-ai.

Je to už asi rok, rok a půl zpátky. První shonnen-ai, co jsem viděla, bylo myslím Gravitation. A víte co? Já tomu skoro nerozuměla, takže moje první shonnen-ai bylo takový podivný. Neboť tehdy jsem tak dobře anglicky ještě neuměla a tak jsem ty titulky, který byly navíc ještě ve špatné kvalitě, louskala jen stěží.

A moje první yaoi? Ha, a víte co? Myslím, že to bylo to zatrolený Ai no Kusabi. Tehdy jsem tak něják pátrala po shonnen-ai, protože Loveless už jsem měla shlédnuté, ale místo toho jsem narazila na yaoi fórum na lide.cz A tam byly názvy. Takže jsem šla na youtube a tam to zadala.

No, nejprve mě to nezaujalo, ale pak ano. Nicméně, bez mučení se přiznám, že na konci jsem brečela. A kdo ne, tak má místo srdce kus ledu. To bylo moje první yaoi, co jsem viděla. Pak dlouho nic, ale nedalo mi to.

A pak jsem jednou tak hledala a tak něják mi to našlo tvrdý yaoi. Tipu sensitive pornograph. A Boku no Pico, či jak se to píše. A jim podobné. No, to bych nebyla já, abych to nezkusila. I když, pravdou je, že první tvrdý yaoi, který jsem CHTĚLA vidět, ano, opakuji CHTĚLA, bylo Enzai. Nicméně, v té době jsem to nikde nemohla najít s eng. titulkama. (To už bylo v době, kdy mi titulky nedělaly problémy)

Takže jsem to vzdala a asi před půl rokem jsem to s eng. titulkama našla, nicméně, nedokoukala. Mám to pořád stažený v počítači. To mělo být moje první tvrdý yaoi anime, ale nebylo. Ve výsledku toho nelituju. Nicméně, první tvrdý yaoi, který jsem opravdu shlédla úplně celý, bylo Papa to Kiss in the Dark.

No, doufám, že to dává aspoň trochu smysla, to co jsem tu napsala a že to aspoň trochu souvisí s tématem týdne. Když ne, tak ne. Když jo, tím líp.

Čtrnáctá

A je tu zatím poslední z mých čmáranic. Na okraji je dokonce kus zadání jakýhosi příkladu... Je to ze sešitu chemie a je to z prvního ročníku.

Prostě jenom taková lodička. Lehce vystínovaná, nic moc složitého, ale i tak se mi to celkem líbí. :D

Třináctá

Tak jo. Původně jsem si myslela, že to bude Light Yagami z Death Note, ale něják se to zvrtlo a moc to jako on nevypadá.

Je to malůvka ze sešiitu chemie z prváku.

Jako jo, jasně, na čmáranici to mohlo být horší, ale víte co? Nevíte, že?

No, tak to je stejně jedno. Moc kecám. Měla bych se krotit. I když vím, že se mi to nepovede. A budu muset namalovat víc těch anime obličejíčků, co maluju těma suprovejma propiskama. Viz. Čmáranice jedna a dvě. :D

Dvanáctá

"Zapálil jsem kahan"

Ano, takhle se ta patlanice jmenuje. To jsme totiž jednou měli chemii a já se zrovna nudila, protože příklad jsem už měla dopočítaný. Tak jsem si vzpoměla na hru NiBiRu.

A tam bylo, někde ke konci, něco s kahanem. A vždycky, když jste na to klikli, tak ten pošuk řekl: "Zapálil jsem kahan."

Po nějáké době mi to v tý hře už lezlo na nervy, ale od namalování tohoto mě to stejnak neodradilo. Takže tady máte ten zapálený kahan. Jo, jako kahan to asi moc nevypadá, ale to je vedlejší. Přeci jenom, je to jenom čmáranice na okraji sešita.

Jedenáctá

Jedenáctá čmáranice je krysa Šušara. Docela se mi ta potvora líbí. Loni jsem se s ní malovala. Je to černou propiskou. (Pro ty, co to nepoznali)

A je to z fyziky. Nevím, proč mě napadla zrovna krysa šušara, ale je to tak. Prostě tu mát ekrysu šušaru, co mmá asi trochu kočičí pohled, jak se na ni tak dívám. Ale to je fuk. Krysa je krysa...

Desátá

Další ze sešitu fyziky. Nevím, jestli už dneska poslední, ale asi jo. už se mi s tím dneska paplat nechce. Asi si dám pauzu. Další přidám zítra. Těšte se. Ještě toho je poměrně dost. A jak půjde škola dál, tak určitě přibudou ještě další. :)

Devátá

A vílička. Z fyziky. Nevím, z jakého ročníku, ale myslím, že ze druhého. Pokud se pletu, tak z prvního.

Není to špatné, i když, je to jenom čmáranice přece! Tak co to tu sakra kecám, jako kdyby to byl plnohodnotný obrázek? zastřelte mě hned! Končím! Tvá máňa!

Teda, končím s kecama, i když se zase vykecávám.

Kurva, bych měla psát tu povídku... Mám čtenáře, kteří chtějí pokračování... ale když já jsem tak líííínáááá... Uvidíme.