28. 1. 2011

   Ahojky, dlouho jsem do téhle rubriky nic nepřidala a tak jsem se rozhodla to napravit. Poslední dobou se totiž spíš zabývám psaním povídek. Konkrétně Démona. Zatím je napsaných šest dílů a věřím, že sedmý se mi povede sepsat zítra.
   Ale co k dnešku? Ráno jsem měla na devátou, protože minulý týden sem měla na sedmou. Tak jsem si mohla trošku přispat. Ale vstávat se mi tak jakot ak nechtělo. No, ono se ale není čemu divit, když chodím spát v jednu v noci.
   Tak jsem se teda vyštrachala z postele a připravila se do školy. Byla sem tam brzo a tak jsem čekala před třídou, než začneme. Protože tam před nama maj hodinu římani. První hodinu jsme měli dějepis. Probírali jsme Napoleona a je to docela zajímavý. Na další pololetí nám vymyslel, že všichni budeme buď zkoušení, nebo budeme mít presentaci o někom. Ještě jsem se nerozhodla, co z toho si vyberu. Ale asi to bude nakonec ta presentace.
   Potom jsme měli jazyky. Já němčinu. A v němčině jsme se bavili o nádraží. Konečně, po dvou letech se dostáváme k probírání něčeho, co nám vlastně k něčemu bude. Sakra, kdy budu v životě potřebovat vědět, jak se řekne "spříšeženstvo" nebo "spolkový kancléř"? Myslím, že nikdy. A když bych to už mermomocí někdy musela použít, tak to určitě nebude v běžné mluvě, tak si to v pohodě najdu ve slovníku.
   No, a pak jsme měli biologii. Ne v biologii, ale ve sto štyrce. Protože v biologii probíhala olympiáda z biologie, které se od nás ze třídy účastnil Petr. A nejlepší je, že jsem si ráno chystala věci. Teď se dívám do rozvrhu, jestli máme matiku, nebo ne, jako jestli ji mám z té tašky vyndat, nebo ne. Matiku nemáme, tak vytáhnu sešit, o kterým si myslím, že je to matika, jenže teď v biologii, hledám sešit a co najdu, tu matematiku, co jsem myslela, že jsem vytáhla... Takže naprosto úžasný... Fakt jako...
   Ale tak, sem si psala holt poznámky jinam. Se nedalo nic dělat.
   No, a pak jsme vlastně šli dom, protože suplovaná čeština nám nakonec odpadla a mně odpadl i seminář, tak jsem tam nemusela tvrdnout. Což rozhodně nebylo na škodu. :) No nemyslíte? I když je zase na druhou stranu pravda, že jsem se na ten seminář těšila... Ale tak, co se dá dělat, že... Nic. Akorát to přežit.
   Tak jsem jela domů s tím, že o půl druhé si půjdu na poštu koupit známky. Protože až tehdy otevírali, tak jsem měla nějáký dvě hoďky volna, než to toto. Tak jsem si četla mýtus. Protože jsem si v knihovně sehnala hned tři na sebe navazující díly. :D Ale ještě nejdřív jsem napsala jeden dopis. Aničce. A pak jsem ještě popadla knihy, který jsem měla půjčený tady od nás z knihovny a šla jsem do knihovny. I s tím dopisem.
   Půjčila jsem si dva Gardenery a jednu Clarkovou.A pak jsem se vydala na tu poštu, abych si koupila známky, abych mohla odeslat ten dopis. Sem si jich koupila deset. Rovnou na místě jsem jednu nalepila na dopis a hodila ho do schránky, co byla hned vedle pošty. Tak tohle jsem konečně vyřešila. Holt jsem něják až do dneška neměla čas ty známky koupit... :D To jsem celá já - nechávat všechno na poslední chvíli. Ale měla bych se to odnaučit.
   A to je asi tak všechno. Jinak jsem vlastně nic zajímavýho už nedělala. Akorát jsem skypovala s Mariannou a ta mi říkala cosi o jakýmsi církevním časopisu a že chtěla do něj napsat cosi o svobodě. Tak mi vnukla nápad, že bych na toto téma mohla něco napsat. Ale nevím to jistě. Uvidíme. Něják se mi do toho teď nechce. Holt jsem se rozhodla zkouknout postupně všech pětset dílu Detektiva Conana. Co pětset, ono jich je přes pětset. Takže mám co dělat. Jsem zatím u jednatřicátýho dílu.
   A to je ode mě v tuhle chvíli vše.

Sebevražda

   Jo, je to prasárna, ale mi se to strašně nechtělo psát. A omlouvám se za posunutý zvuk.

O šípkových růžích

   Ahojky, po dlouhé době další video. Tentokrát hraju na tenorovou flétnu písničku "O šípkových růžích" z pohádky Jak se budí princezny. A omluvte posunutej zvuk, ale ono to tak prostě nahraje. Posunutě.

Krásná.cz - Největší sračka na netu!

    Ano, zase mám sprostý nadpis, ale to bude asi tím, že jsem se právě profesionálně naštvala. A proč? Protože jsem na literární dílnu, na tu starou, zveřejňovala další díl Démona a když jsem se pak odhlašovala, tak mě to automaticky přesměrovalo na krásná.cz, což mě samozřejmě namíchlo. Je to totiž dost vopruz, když pokaždý, když se chci přihlásit na jiný blog, což je v mém případě docela často, musím nejdřív odkliknout pryč tu pitomou novou dívčí stránku, která mě vážně sere!
   Nevím, co to pánům oficírům přelítlo přes nos, ale takovou sračku uvést do provozu... No nevím. Jasně, na blogu je strašně moc slečinek, který se tam slítnou jak vosy na med, protože se jim ty pičoviny, co tam jsou napsaný líbí, ale tak, uvažujte, je to jenom další bulvár, který nikomu nic nedá... Pokud nejste zakomplexovaná růžová fiflena.
   Proti krásná.cz nic nemám, ale jen do té doby, dokud nebude tak úzce propojena s blogem, jak je teď. Nevím, proč se páni oficíři rozhodli, že vždy po odhlášení nás to přesměruje na tento otravný web, ale rozhodně se mi to ani zbla nelíbí! A ocenila bych, kdyby mi někdo vysvětlil, proč to tak je, protože si myslím, že ten web žádnou propagandu nepotřebuje, neboť slečinek, co tam rády zaskočí je na můj vkus až moc.

   Omlouvám se za ta sprostá slova, ale já to prostě musela napsat, protože mě to sere! A to až moc, takže tak. Ještě jednou se omlouvám za sprosťárny, ale tentokrát to prostě jinak nešlo. 

Lilith - Biblický mýtus

   Žila v ráji, ale pro svoji nevůli podvolit se muži byla vyhnána. Můžete ji znát jako hada ze stromu poznání, nebo jako démonku, co obcovala s démony z pekla. Vždy krásná, až hrůzná, Lilith. Žena, která byla stvořena součastně s Adamem, ne z něj, jak to Bůh udělal s Evou.
   Lilith byla tou pravou první ženou. Byla s Adamem na stejné úrovni - nebyla mu podřazena, jenže když se spolu milovali, ona odmítala být pod ním. Odmítala se mu podřídit a proto byla vyhnána.
   Zapuzena z ráje v pekle obcovala s démony a porodila mnoho netvorů. Říká se, že Lilith byla nadpozemsky krásná, ale ta krása že prý byla až hrůzná.

   Dále Lilith můžeme znát jako hada ze stromu poznání v ráji, z nějž Adam a Eva, především právě Eva, snědli jablko. A tím skončil jejich nevinný život v ráji a také byli vyhnáni. Byla to Lilithina pomsta za to, že sama byla zapuzena? Na toto žádnou přesnou odpověď nemáme.
   Lilith, první žena Adamova byla z Bible údajně naprosto vymazána. Stejně tak i z celého křesťanství. Ovšem v jednom výzkumu jsem četla, že v Bibli pořád jsou jakési náznaky jakési první ženy. Ženy, která byla s Adamem na stejné úrovni. V jednom místě se píše, že Bůh stvořil muže a ženu. A potom, o nějákou část dál, se píše, že stvořil z muže ženu, ale vždyť už přeci ženu máme... Je to chyba tisku (což si nemyslím), nebo jsou to pozůstatky po první ženě - Lilith...
  
   Lilith je metaforicky přenesena i do dnešní doby. Podle výše zmíněného výzkumu, který jsem četla, je někde ve vesmíru pozorovatelná černá skrvrna. Není to černá díra, není to těleso, je to prostě skvrna. Vědci jí říkají Lilith. Je to mýtus, nebo tam někde opravdu Lilith je?
   Dále si z ní vzaly příklad feministky. Je to jejich patronka. Právě proto, že se nesklonila před mužem, ale raději se nechala vyhnat. I když, to můžeme v jistých aspektech, myslím, vidět i jako negativní věc. Ne vždy je zrovna rozumné si tvrdohlavě stát za svým... Občas je potřeba ustoupit.

   Na Lilith jsem kápla nejprve přes film Legenda o Lilith, který jsem ale zatím neshlédla, a potom přes knihy od Simona R. Greena o Noční straně, fiktivní nadpřirozené části Londýna, kde právě Lilith je tvůrce této části světa. Zapuzena z Ráje si vytvořila svůj vlastní svět.
   Jak na náboženství nejsem, tak Lilith mě fascinuje. A ne proto, že bych byla feministka, nebo satanistka, nebo něco podobného, ale proto, že Lilith je záhadná a prakticky se o ní nic neví. Všechno, co máme, je halda dohadů... Lilith je mystická a nepřirozená, ale člověka z nějákého důvodu přitahuje...

Český jazyk? Leda hovno...

    Že se vám ten název nelíbí? No, já však neříkám, že se vám líbit musí. Ale vezmite si to takhle - je to krutá realita, no, krutá... Jak pro koho.

   A vo čem, že to melu? No přeci vo tom, že světu dneska vládne angličtina. Nepopírám, že jako češi bysme měli češtinu umět, ale na druhou stranu, vemte si, že dneska už se bez angličtiny neobejdete... Takže čeština pomalu, ale jistě směřuje do kytek.

   Zrovna teďkonc jsem četla článek, kde byla čeština vychvalovaná až do nebes. Já bych ji poslala někam - tu češtinu. Pravdou totiž je, že já mám radši angličtinu. A to ve všech ohledech.

   Jsem divná? Možná, ale myslím, že za nějákou dobu (Ano, může to být stovky let...) půjde čeština do kytek a svět ovládnou jazyky jako angličtina a ruština. Takže bych ten český jazyk zas až tak vážně nebrala.

  

   Navíc, na netu můžete vidět, např na blog.cz, jak ta čeština upadá a jak lidi píšou takovým tím hnusným písmem, co nejde přečíst. No, nemyslíte, že to má do češtiny dost daleko? Já myslím, že ano.

   Jo, teď se na mě slečny, co tak píšou, slétnou, budou mě hnát, že toto je přece in a kdesi cosi... A víte, co vám na to řeknu? Běžte do prdele, to není čeština, ale jakási hatmatilka, která nemá hlavu, ani patu.

   Čeština není špatná, ale já osobně mám radši angličtinu. Už to zašlo až tak daleko, že anglicky dokonce přemýšlím. Zdá se vám to divné? To klidně může. Ale já holt jiná už nebudu. Nelíbí se vám, co tady píšu? Tak mi řekněte, co si myslíte a můžeme to prodiskutovat.

Kosmetika

    Anička F. mi dala další návrh na téma. Tentokrát kosmetika. A já se rozhodla vyhovět. Protože mě názory psát opravdu baví. Takže, jak bych měla asi začít...
   Třeba tak, že je kosmetika a kosmetika. Jedna by se dala nazvat hygienické potřeby a ta druhá je kosmetika jako taková (myšleno voňavky, šminky a podobné).
   Tu první kategorii, tu využívá snad každý... Divila bych se, kdyby ne. I když, u bezdomovců je to diskutabilní. Ale, jak říkám, prakticky každý ji používá.
   Ale co ta druhá? Tady bych řekla, že zas až tolik lidí ji nepoužívá. A taky je tu hodně lidí, kteří ji používají nevhodně. Myšleno, že jí na sebe patlaj až moc a ani to nevypadá hezky.
   Dále tu pak jsou lidi, kteří ji používají tak, že to není přehnané a tudíž to i vypadá hezky. A lidi, co ji nepoužívají vůbec. Mezi tyto lidi se řadím i já. No, i když... Já jsem na rozhraní mezi těmi, co ji nepoužívají vůbec a nebo ji používají málo. Protože přeci jenom, i když na sebe většinou nepatlám nic, občas na sebe použiju třeba řasenku.
   Myslím, že kosmetika zas až tak důležitá není. Alespoň ta druhá kategorie. Jistě, občas neuškodí na sebe něco málo plácnout, ale určitě by se to nemělo přehánět. Protože, vemte si, že v minulosti nic takovýho neexistovalo a taky se svět nezbořil. Tak nevím, proč by se kvůli tomu, že někdo chodí nenalíčený, měl bořit teď.
   No řeknite, nemám pravdu? No, dobře, možná řeknete, že nemám, ALE... Pokud tohle řeknete, tak mi napište, proč si myslíte, že nemám pravdu. Uznám i názory jiných. A docela by mě to zajímalo, jaký názor máte, pokud je odlišný od toho mého. :)

10. 1. 2011

   Ahoj, tak po nějáké době zase deník. Teda, já tomu říkám spíš kronika. Protože kdybych si psala deníček, tak by to vypadalo jinak. Školu jsme měli až na devátou, tak jsem si mohla pospat. Vstávala jsem v osum. To docela šlo.
   První hodinu jsme měli ZSV. Měla jsem aktualitu, vlastně dvě. Byly takové katastrofické. Jedna o mrtvých ptácích padajících z nebe a druhá o tom, že by v roce 2100 mohla být pryč spousta ledovců. Tak jsem dostala jedničku. Ale víte, co je vtipný? Když jsem měla aktualitu do prvního pololetí, tak to byly veverky, teď ptáci. I když mrtví, ale je to docela vtipný.
   Následně jsme se dozvěděli známky a ti, co maj nerozhodně, budou ve středu zkoušeni. Já jsem mezi nimi. Mám mezi trojkou a dvojkou. Tak doufám, že se mi tu dvojku podaří získat. Byl by to dobrý bonus. 
   V matice, kterou jsme měli potom, jsme počítali odchylky rovin. Byla to docela nuda. Hlavně, když jsem to vždycky vypočetla správně a ještě jako první a pak jsem se tam nudila... Tohle by mi docela šlo. Uvidíme, jak mi půjde to, co budeme probírat potom. I když zatím nevím, co to je.
   Poslední hodina před polední pauzou byla fyzika. Vlastně jsme nic moc nedělali. Někteří dopisovali písemky a ten zbyte, no, ten se nudil. Teda, no, valstně jo. Já říkám zbytek, protože sebe nemyslím. Já jsem si četla. A bylo to zábavný. Občas jsem měla co dělat, abych se nesmála nahlas. 
   Až tu písemku dopsali, tak jsme si udělali pár nepodstatných zápisků do sešitu a zazvonilo, takže jsme třídu opustili. Nevím, co dělali ostatní a popravdě, je mi to vcelku jedno. Ale já jsem si zalezla k tělocvičně, k vstupu do německé knihovny, kde jsme pak měli mít němčinu. Tam jsem si pěkně v klídku četla a u toho svačila.
   V němčině jsme dělali různá cvičení z učebnice. Povedlo se mi to vopsat zezadu z klíče, tak jsem měla dobrý skóre. :D No jo no, jsem sneezel. Ale já už jiná nebudu. A navíc jsem to neopsala všechno. Jen jsem si to tam pak zkontrolovala. :D *Ještě větší sneezel*
   Po němčině jsme měli češtinu. Byla jsem zkoušená, protože jsem měla nerozhodnou známku. Měla jsem mezi jedničkou a dvojkou. A vzhledem k tomu, že jsem to zkoušení pokonila, tak budu mít tu dvojku. Což je pořád ještě dobrý. A uvidíme, ještě budem psát jednu písemku, tak se ještě uvidí, co z toho nakonec vyleze.
   Poslední hodina, protože nám odpadl seminář, byla angličtina. Tom měl prezentaci. Tak to bylo docela fajn. Problém byl v tom, že Tom mluví moc rychle, takže mu místy nebylo rozumět, ale tak, dalo se to. To hlavní jsem z té prezentačky pochytila. A to, co jsem nepochytila už tak jako tak nepochytím. No, pak jsme si ještě kontrolovali úkol a registrovali se na jakési divné stránce, která mi akorát bude votravovat život, ale dobrý bylo, že nás dom pustil dřív. Takže aspoň nějáký plus. :)

   A bolí mě záda!!!!!!

Do věží

Ahoj, tak je tu další video. Po dlouhé době. Je to ještě pořád z té série videí, která tady je. Nový jsem zatím ještě opravdu nenatočila. Ale kdo ví, třeba v dohledné době natočím... Uvidíme. TAdy na tom hraju na flétnu písničku Do věží z filmu Noc na Karlštejně.

Faleš

    Anička F. mě poprosila, jestli bych nenapsala nějáký názor. Tak jsem jí řekla, aby mi zadala téma. První, co mi zadala, bylo přátelství, ale na to jsem už v minulosti psala. A tak mi navrhla další téma. A to je faleš.
   A já se rozhodla, že bych na to mohla něco zkusit sepsat. Faleš nemám ráda. Když se řekne faleš, tak si představím, že si někdo hraje na něco, co není, což se mi vůbec nelíbí. Člověk by si neměl na nic hrát. Měl by být to, co je, ať už je to cokoli... I kdyby to měl být takovej naprostej yaoi zvrhlík, jako já.
   Faleš má největší pole působnosti právě na internetu, protože nikdy nevíte, kdo se ukrývá za monitorem. Může to být nějáký naprostý pošuk, který se jenom vydává za např. dvanáctiletou dívku, se kterou si právě píšete někde na chatu.
   Na internetu je prostě strašně jednoduché někoho porazit. Co se týká blog.cz, tak bych řekla, že nejvíc se tu podráží v tom, že si lidi navzájem mažou blogy. Je to smutné, ale moc se s tím dělat nedá. To by si všichni museli uvědomit, že dělají pitomost a přestat s tím.

  

   Faleš se dále dá interpretovat jako maska. I když, tady by to už asi nebyla faleš, ale prostě jenom ta maska. Já osobně si masku nasazuju v reálném životě. Emocionální... Ale to už motná odbočuju hodně...
   No, i když... Když už jsem to nakousla, tak to aspoň vysvětlím. Ono totiž, já jsem schopná brečet u knih, filmů, povídek, a spol, ale jakmile se něco stane v realitě, se mnou to ani nehne... Možná jsem divná, ale já nevím, nedokážu se změnit. A popravdě, možná se ani změnit nechci...

  

   Závěrem, faleš nemám ráda, takže si na nic nehrajte a buďte sami sebou. :)

Animaniacs - Presidents

Héj, já si nemůžu pomoct, ale toto video je super. Je to ze starýho seriálu Animáci. Animaniacs v originále. Můžu to poslouchat pořád dokola. Je to super. A navíc je to poučný. Se dozvíte, jak jdou po sobě američtí presidenti. Jo, možná si řeknete, že je to pro děti a že tam chybí Obama, ale jak říkám, je to starý, z doby, kdy Obama ještě nebyl.
Si to zkuste pustit a teprve potom kecejte.

Posmrtná života

    Technicky vzato na to můžete koukat ze dvou pohledů. Ten první by byl, že po smrti nic není, leda tak náhrobek s nápisem R.I.P. Což znamená Rest in peace. V překladu odpočívej v pokoji. Něco takovýhoo, jak je na obrázku.
   Drihá možnost, a ta zajímavější, je, že po smrti to nekončí a jdeme někam dál. Ne, peklo a nebe, či jiné bláboly ala křesťanství na mě nezkoušejte! Mám na mysli něco jako další dimenze, jiný svět. Ono totiž, proč by vlastně nemohl jiný svět existovat... Jenom proto, že pro to nejsou důkazy?

   Ale notak... Buďte trochu kreativní... Když v něco věříte, tak to prostě je. Já věřím na draky a na to, že po smrti je další život někde v nějákém jiném časoprostoru, jiné dimenzi. Je to stejný, jako když mí vždy neoblíbení křesťani věří, že po smrti půjdou do nebe a setkají se s bohem.
   Jistě, pak jsou tu teorie jako reinkarnace a podobný věci... Tomu moc nevěřím. Ale promě za mě, jestli tomu věříte, dobře, nebudu vám to brát. Ale jen za předpokladu, že mě nebudete nutit, abych tomu taky věřila, protože já věřím něčemu jinýmu.
   Héj, pojďte si popovídat ještě trochu o té křesťanské verzi. Všude se říká, že v nebi je klid a podobné... Aneb, jak se praví v písničce "Přejdi Jordán", "Možná najdeš tam místečko k spánku, chleba a slánku, teplo a klid, vždyť musí se žít..." No, dobře, zas až tak asi ne, ale tak co, že...
   Nevím, na mě by asi v nebi byla moc velká nuda. Jistě, teď se na mě všichni křesťani slítnou jak supi na mrtvolu, ale víte co? Mi je to fuk. Já radši peklo. Ale ne to čertovský, ale to démonický. To mi vyhovuje víc. Čerty nemám ráda. Jsou to tupohlavci. Jistě, Lucifer je Lucifer, ale pro mě je to démon, ne čert, či arci čert, či co jinýho.
   Prostě, je posmrtný život a posmrtný život a já nevěřím všemu, jen tomu, čemu věřit chci. Neberu nikomu jeho názory, jen žádám, aby mi je nenutil. Protože já vám ty svoje taky nenutím. Nejsem zvědavá na to, abyste se pak na mě slítli, jak ti již vzpomínaní supi na mrtvolu.
   Mějte se. Perte se a žerte se, ale nepozabíjejte se.

7. 1. 2011

   Ahój, tak mě tu po dlouhé době zase máte. A taky první článek nového roku. Jistě, sedm dní jsem nic nenapsala, ale nebyl čas. A navíc, našla jsem úžasný anime! Jmenuje se Rurouni Kenshin. Možná ho někteří znáte, možná ne. Ale to se neřeší.
   A dneska, měla jsem na sedmou, tak jsem musela vstát sakra brzo. Moc se mi nechtělo, ale na druhou stranu, vynechat praktika se mi taky nechtělo. Nemuselo by to dopadnout dobře. A tak jsem tam radši šla.
   Dělala jsem cvičení číslo 4. Společně se Sabčou a Evou. Nakonec jsme to něják daly dohromady.
   Pak byl dějepis a Sabča měla referát o tom, co bylo po Francouzské revoluci. Bylo to zajímavý. Holt je vidět, že jsou lidi, kteří mají pro mluvení před publikem vlohy.
   Co bylo dál? Dobrá otázka. Ale tak jo, němčina. Nebylo to špatný. Vyfásla jsem jedničku. Tak jsem za to ráda. Už jsem jedničku z němčiny neměla ani nepamatuju. Naposledy bůh ví, kdy.
   V biologii jsme probírali hormony. Docela nudné téma, ale dalo se to přežít. Na konci hodiny jsem profesorce řekla, aby nezapoměla dát třídnici do sborovny a šla jsem si napsat písemku z druhé lekce němčiny. Něco jsem do toho načmárala, ale jestli je to dobře... suď bůh...
   Odevzdala jsem a přesunula se do 02, kde jsme měli mít češtinu. Měli jsme začít o dvacet minut dřív, protože jsme měli psát slohovku. Tak abysme na to měli dost času. Jako nechci do toho rejpat, ale půl hodiny jsem se tam nudila. Uvědomujete si, že jsem mohla být doma v jednu, kdybysme pak ještě neměli seminář? Takhle jsem tam trčela do tří.
   Ale stálo to za to, protože VAIčko je vždycky zajímavý. Navíc, Radek je jeden z nejlepších profesorů. :)