Hoi hoi! *mluví Kikumaru stylem* Tak jsem tu. A ve škole byla nuda. A hlanvě otravná písemka ze zemáku. Strášně mě to nebavilo. Jenže co nadělám, že... Leda tak kulový s přehazovačkou. Ale, tak aspoň jsme se mohla těšit, že až přijdu domů, tak si dočtu tu povídku na http://sax-say.estranky.cz Jsem si rozečetla a tak něják jsem pak usínala, tak jsem to zabalila, ale baví mě to a to moc.
V češtině jsme psali diktát a byl celkem v pohodě. Byl to úryvek z povídky Jak jsem se tal učitelem, či jak se to vlastně jmenovalo. A Kirchnerka diktovala místy opravdu až moc pomalu. Holt jsem zvyklá na rychlejší diktování...
Šperková se s náma na základce tak moc nemazlila. To bylo šup sem a šup tam a diktát byl napsanej. Jo, sice si všichni stěžovali, že diktuje moc rychle, ale jjá to vždycky stíhala. A Kirchnerka oproti ní diktuje strašně pomalu, ale tak jako tak si hodně lidí stěžuje, že nestíhá...
To je něco, co docela nechápu. Já mám půlku věty napsanou a oni jsou u prvního slova. Nebo napíšu klidně celou větu hned při tom, co to poprvé přečte a ostatní samozřejmě čekají, až jim to začne říkat po kouskách a ještě si to nechají milionkrát opakovat.
Jo, já vím, že to může být tím, že prostě ráda píšu a mám v tom tedy praxi, ale jako, slimáčí tempo opravdu nemusím. Trochu rychleji by to totiž bývalo určitě šlo. A zas tak těžký to nebylo. Uznávám, že ty jména ano, ty jsem si projistotu poslechla dvakrát, abych je napsala správně, ale ten zbytek byl na pohodu.
Pak jsme si to po sobě ještě měli přečíst a opravit. To je něco, co u mě nikdy nehrozilo, protože když nad tím začnu uvažovat, tak tam zákonitě nasekám o deset chyb více, než tam bylo. A vzhledem k tomu, že v mých diktátech, který si po sobě nepřečtu, bývá nula až jedna chyb, tak si je radši po sobě nečtu nikdy. Akorát bych začla uvažovat nad tím, co jsem tam instinktivně napsala a co je dobře, jenom proto, že se mi to po dlouhých úvahách nezdá.
No, tak tak to bylo. Sakra, teď jsem psala na ICQ a ztratila jsem nit... No, to nevadí, nechme diktát diktátem a podívejme se na další hodiny. Např v němčině jsme opakovali první lekci druhé knihy. Nebylo to špatné. Aspoň jsem si ujasnila některé pojmy. Vzhledem k tomu, že za dva týdny píšem test. Ale to se ještě došprtám. NIcméně, já si nemůžu pomoct, ale němčina se mi moc nelíbí. Učím se ji jenom proto, že je škoda zahodit osm let, kdy jsem se ji učila na základce...
A ostatní předměty byly nezajímavý. Jo, vidíte, já se teď dívám, že jsem včera nevypla tiskárnu... NO já jsem pako, že? I když, já jsem spíše Zvrhlík. :D Zvláště, když bych dokázala sledovat a číst yaoi nonstop. :D Co dál? Dál se háže kamením. Zvažuju, zdali napsat něco na téma týdne naděje, ale moc se mi to nepozdává, protože nevím, co bych na to tak mohla napsat... Nicméně, ta rýma, co mám, mě pěkně sejří...
Žádné komentáře:
Okomentovat