Svět blogu

Tak, podnět k napsání tohoto článku pochází od My-náctileté. Nápad napsat o světě blogu a o lidech, co zde jsou, mě zaujal. Už jsem na tohle téma psala ve spojitosti s konkrétními věcmi, nejčastěji kopírování a autorská prává, ale nikdy jsem to nezkusila pojmout víc obecně, zkusím to tedy teď.

Blogy... deníčky. Alespoň to byl dle mého názoru původní záměr. Jenže se to jaksi zvrtlo a dnes na svoje blogísky ty většinou dvanáctileté slečny dávají jen samé zkopírované obrázky.

Nicméně, před pár lety to nebyly celebrity, co ty děti cpaly na blogy, ale didlinky a mee to you a pimboli. Nevím, jestli do této kategorie patří ještě něco, ale bylo to na spoustě blogů. Já osobně jsem tohoto příznivec nikdy nebyla. Takže mě to vytáčelo asi tak, jako v dnešní době většinu autorských blogů vytáčí, že je blog.cz zaflákanej zkopírovanýma informacema o celebritách a jejich photoshootama.

Jak jsem řekla, didl a spol jsem nikdy ráda neměla. Nikdy se mi ty postavičky nelíbily. Takže když jsem s blogováním začínala, měla jsem, jako hodně ostatních ldií, blog zaměřený na fantasy. Jenže problém byl zase v tom, že většina článků byla zkopírovaná.

Nicméně, vrhněme se trochu více na odnož blogerů, kteří kopírují a jejichž blog má většinou růžový design. Ne, že by na barvě designu záleželo... *chechtá se jak blbá* V dnešní době mají tito blogeři, či většinou spíše bloggerky, na blogu pseudohvězdičky jako Miley Cyrus. A tak se tak táží: "Co jim to vlastně dá, když tam budou mít tolik shootů tý "slečinky," kterou tak nemám ráda? Přinese jim to něco?"

Ne, nepřinese jim to nic. Jenom to pak budou za pár let mazat, nebo rušit blog, až dospějí a pochopí, že dávat si na blog takový věci je naprostá zhovadilost. Vždyť, vždycky se na takové věci mohou podívat na oficiálních stránkách, nač to tedy dávat ještě na blog. Prosim vás, pokud tohle někdo chápe, napište mi vysvětlení, protože to nechápu. A odpověď, že se jim to prostě líbí, neberu, protože líbit se jim to může i na těch ofic. stránkách, nebo v jejich počítači v příslušné složce obrázků.

Svět blogu je pestrý, ovšem ty kvalitní věci je mnohdy nemožné najít, protože jsou zaházené tunou zkopírovaných kusovek, pixelek a výše zmíněných celebrit. Trochu kvalitní blogy vyzdvihnul Autorský klub, ale pak tu jsou blogy, které sice jsou hodně kvalitní, ale v AK nejsou. Jsou kvalitní blogy, které by stálo za to zviditelnit, ale do AK nepasují. Z nějákých důvodů.

Nejsem si jistá, jestli by tam zapadl, nebudu se to snažit posoudit, ale příkladem kvalitního blogu, který v AK není, je blog mojí spolužačky ze základky - http://fea.blog.cz Dlouho nebyl aktualizovaný, ale už zase je. Její články čtu moc ráda. Pokud chcete kvalitní blog, určitě tam zaskočte. :)

Tak se tak táži, zdali rozebírat také kolonku "návštěvnost..." A víte co? Ano, budu ji také rozebírat. Jsou lidé, kteří mají návštěvnost jen jako orientační, aby třeba věděli, jestli zrovna na jejich blogu vůbec někdo je, nebo tak. To je i můj případ. Nelpím na návštěvnosti, ale občas je pěkné vědět, že mám na blogu součastně třeba 20 lidí. Je to takový příjemný pocit. Ovšem nic by se nestalo ani kdyby tam byl jenom jeden člověk.

A pak tu jsou lidi, kteří svůj blog píší jenom kvůli tomu, aby měli velkou návštěvku. Takové lidi nemám ráda. blog není o návštěvnosti, ale o tom, jestli to člověka baví a pokud už se pisatel chce zaměřit na to, jestli mu na blog někdo chodí, měl by se zaměřit na kvalitní komentáře, ne na hloupý číslo na počítadle. To číslo vám nic neřekne, zato komentáře ano.

Ještě něco, lidé, kterým jde jenom o návštěvnost, si ji většinou zařizují psaním otravných reklam. Nevím o blogu, kde by nikdy nebyla napsaná ani jedna reklama. I zde, na mém blogu, to lítá docela často ty reklamy. A to jsem výslovně napsala, že nikomu nehlasuju a ani nic podobného, takže si je můžou s prominutím nacpat do míst, kde ani slunce nesvítí, tedy do prdele.

Nicméně, i takoví lidé by měli utrum, kdyby jim na to ti, kterým to píšou, neklikali. Já osobně na reklamy neklikám, i když, občas ten pověstný pohár trpělivosti přeteče a já kliknu, jenom, abych tomu člověku nadala těma nejsprostšíma nadávkama, jaké znám. Myslím, že ten nápis, co mám na blogu, který říká, abyste nepsali reklamy, je dost veliký.

A vážení, k tomuto tématu je to ode mne prozatím vše, ale průběžně se k tomu stejně pořád vracím ve spojitosti s jinými tématy. Takže to není naposledy, co mluvím o světě blogu, to rozhodně ne. Takže milujte se a množte se, perte se a žerte se a lovu zdar!