19. června 2013 bylo téma týdne na blog.cz
kocovina a já jsem se rozhodla, že na to napísám článeček. Co
mě k tomu donutilo? Možná právě to, že jsem ji nikdy nezažila
a doufám, že ani nezažiju. Alkohol totiž nepiju a to už z
principu, i když je mi momentálně dvacet let. Nevím, proč tomu
tak je, ale nikdy jsem v něm nenašla zálibu. Obzvláště poté,
co jsem dovršila osmnáctý rok života.
Ovšem, pokud lidi chtějí pít a zlít se do
němoty, ať si poslouží. Já je z chodníků sbírat nebudu. Bude
to jejich problém, až půjdou zlití dom, někdo je okrade a oni si
to díky alkoholu ani nebudou pamatovat.
Jako jo, pokud člověk chce pít, klidně, ale
myslím, že by se to nemělo přehánět, protože pak to dopadá
tak, že se člověk probudí, má vokno, neví, kde je a navíc ho
příšerně bolí hlava. A ne, rozhodně nemluvím z vlastní
zkušenosti. Spíš tady vykládám to, co jsem slyšela od jiných,
nebo četla.
Kdysi jsem měla referát na alkoholizmus, při
jehož vypracovávání jsem zjistila, že alkohol pijí čím dál
mladší děti. Jako dobrý, pokud prostě chtějí jenom ochutnat,
prosím, to jsem taky dělala, ale problém je v tom, že oni
ochutnají a pak jdou chlastat někam do tmavé uličky. Proč?
Nemůžou si snad najít nějákou duchaplnější zábavu, než
prochlastat veškerý kapesný?
Co si myslím? Že alkoholizmus vede k drogám a
drogy k tomu, že si člověk úplně zničí život. Samozřejmě,
to, že člověk začne chlastat, minimálně z části závisí na
jeho okolí, jaký mu to okolí dává příklad, jak je vychováván.
Jasný, jsou případy, kdy člověk z rodiny alkoholiků bude
abstinent a naopak, ale ve většině případů se člověk okolím
nechá zvyklat, což si myslím, že není úplně dobře. Je
důležité, aby měl člověk svůj vlastní názor. A to vždy a
všude. Aby akceptoval názory ostatních, ale pokud se jeho názor
liší, rozhodně nemusí souhlasit.
No, abych uvedla ještě jeden příklad. Myslím
si, že podobné je to s kouřením. Myslím, že když oba rodiče
kouří, je větší pravděpodobnost, že začne kouřit i děcko,
což ale má vyjímky. Moji oba dva rodiče kouřili, teď už jenom
otec. No, ale já jsem na cigaretu nikdy ani nesáhla, i když mi
bylo řečeno, že bych klidně mohla, kdybych chtěla. Možná to
bylo právě proto, že mi to vlastně nikdy nebylo zakázáno, že
jsem na to nesáhla, ale kdo ví, protože každý člověk je jiný.
Žádné komentáře:
Okomentovat