Hoj, jdu vám napsat report. Vstávala jsem kolem půl jedenácté, nebo tak něják. A vůbec se mi z tý postele nechtělo. Nicméně, co mě donutilo vylézt, byl fakt, že jsem si opět poslintala polštář. To já vždycky, když jsem vzhůru enem napůl a ležím nabřiše s hlavou na polštáři, respektive pusou na polštáři, tak vždycky na ten polštář slintám... A vadí mi to. No, a to bylo to, co mě donutilo vylézt.
No, vlastně jsem dneska prakticky nic nedělala... Nakrmila jsem kotě, co k nám chodí. Bylo hladný. Je roztomilý. Ale je to takový telátko. :D
No, a pak jsem byla na počítači. A na ICQ s Andrej. Bavily jsme se o všem možným a ve výsledku jsme vymýšlely básničky. Jednu na téma zima a druhou na téma Prosinec a Vánoce. No, později obě básně dám na Doupě zvrhlíka. Tak si je tam pak můžete přečíst.
A pak jsem tak něják třídila obrázky a ukládala je do složek. Poté, co jsem je vyškubala ze sešitu, který už byl úplně počmáraný. Holt kreslířské období se nezapře. Potíž je v tom, že poslední dobou nekreslím nic jinýho, než mangu. Asi budu muset najít inspiraci v něčem jiným. Pro změnu. Nemůžu pořád kreslit to samý. Nebo můžu? Já myslím, že ne.
Ale dost keců. Jdu dát ty básně tam, kampatří, abyste si je mohli přečíst. Protože se znám. A jestli to neudělám hned, neudělám to nikdy. Tak jo. Jdu na to. Zatím se mějte.
No, vlastně jsem dneska prakticky nic nedělala... Nakrmila jsem kotě, co k nám chodí. Bylo hladný. Je roztomilý. Ale je to takový telátko. :D
No, a pak jsem byla na počítači. A na ICQ s Andrej. Bavily jsme se o všem možným a ve výsledku jsme vymýšlely básničky. Jednu na téma zima a druhou na téma Prosinec a Vánoce. No, později obě básně dám na Doupě zvrhlíka. Tak si je tam pak můžete přečíst.
A pak jsem tak něják třídila obrázky a ukládala je do složek. Poté, co jsem je vyškubala ze sešitu, který už byl úplně počmáraný. Holt kreslířské období se nezapře. Potíž je v tom, že poslední dobou nekreslím nic jinýho, než mangu. Asi budu muset najít inspiraci v něčem jiným. Pro změnu. Nemůžu pořád kreslit to samý. Nebo můžu? Já myslím, že ne.
Ale dost keců. Jdu dát ty básně tam, kampatří, abyste si je mohli přečíst. Protože se znám. A jestli to neudělám hned, neudělám to nikdy. Tak jo. Jdu na to. Zatím se mějte.
Žádné komentáře:
Okomentovat