Tak jo, Yaoi normálně prohrálo o dva hlasy! No není to bordel toj totok!?! Já bych řekla, že jo! Ale abych jenom nebuzerovala, tak taky zkusím něco napsat. Nevím, jestli to co k čemu bude, ale uvidíme. Však, je to jenom subjektivní názor, se kterým není vaší povinností souhlasit. Dokonce to ani nemusíte číst, jestli nechcete, do ničeho vás nenutím.
A o čem tedy hodlám psát? Asi o tom, co si přeju k Vánocům... Problém je ale v tom, že já si nic nepřeju, protože to, co chci, už je stejně koupený a to, co bych chtěla dál, je v České republice nedostatkové zboží... A to knihy s yaoi tématikou... Sorry, ale tohle v Čr nevedou a to mne sere! A tím se dostáváme k tématu, které vyhrát mělo. A to je yaoi!
Ovšem, taky mne napadá, že vlastně nemám, co psát, protože vypisovat seznam toho, co si údajně přeju pod stromeček, ale co zároveň tak jako tak už vím, že dostanu, mi přjde zcestné, takže toho se zdržím. A radši pomlčím.
Toto téma se s prominutím hodí pro pětieltý děti, co stále věří na Ježíška, kterej pro mne je jen jakýsi pajtáš, který vlastně neexistuje. Jistě, tím se dostáváme k tomu, že draci taky neexistujou a věřím v ně, ale prosím vás, jsou draci a je Ježíš Kristus. A to jsou dvě rozdílný věci, z nichž jedna má co dočinění s Křesťnastvím, který nemám zrovna v lásce. Holt když máte babičku zavylou křesťanku, který by vás nejradši viděla každou neděli v kostele na mši, tak se nedivte, že s tím nechcete mít nic společnýho... No, a proto je jen jeden typ kostelů, který mám ráda.
A to jsou ty, co jsou polorozbořený, mají kolem sebe zarostlej hřbitov a jsou mimo civilizaci. Nejlépe uprostřed lesa, nebo na jeho okraji, a nejlépe, když ten les sousedí s bažinou, nebo něčím takovým... .:D A tady vidíte, že jsme se od Vánoc dostali do bažiny... A kam se podíváme dál? Uvidíme...
Dobře, vejdeme do toho rozbořeného kostela a tam najdeme krkavce, který zrovna vzlétá k nebi. Budeme ho pozorovat a spatříme se blížit okřídlenou postavu. Snese se k nám démon, pohledný démon a odnese nás do světa fantazie.
A to znamená, že bych měla přestat fantazírovat, protože tohle už s tématem týdne vážně nemá nic společnýho.... Takže se mějte a já mizím.
A o čem tedy hodlám psát? Asi o tom, co si přeju k Vánocům... Problém je ale v tom, že já si nic nepřeju, protože to, co chci, už je stejně koupený a to, co bych chtěla dál, je v České republice nedostatkové zboží... A to knihy s yaoi tématikou... Sorry, ale tohle v Čr nevedou a to mne sere! A tím se dostáváme k tématu, které vyhrát mělo. A to je yaoi!
Ovšem, taky mne napadá, že vlastně nemám, co psát, protože vypisovat seznam toho, co si údajně přeju pod stromeček, ale co zároveň tak jako tak už vím, že dostanu, mi přjde zcestné, takže toho se zdržím. A radši pomlčím.
Toto téma se s prominutím hodí pro pětieltý děti, co stále věří na Ježíška, kterej pro mne je jen jakýsi pajtáš, který vlastně neexistuje. Jistě, tím se dostáváme k tomu, že draci taky neexistujou a věřím v ně, ale prosím vás, jsou draci a je Ježíš Kristus. A to jsou dvě rozdílný věci, z nichž jedna má co dočinění s Křesťnastvím, který nemám zrovna v lásce. Holt když máte babičku zavylou křesťanku, který by vás nejradši viděla každou neděli v kostele na mši, tak se nedivte, že s tím nechcete mít nic společnýho... No, a proto je jen jeden typ kostelů, který mám ráda.
A to jsou ty, co jsou polorozbořený, mají kolem sebe zarostlej hřbitov a jsou mimo civilizaci. Nejlépe uprostřed lesa, nebo na jeho okraji, a nejlépe, když ten les sousedí s bažinou, nebo něčím takovým... .:D A tady vidíte, že jsme se od Vánoc dostali do bažiny... A kam se podíváme dál? Uvidíme...
Dobře, vejdeme do toho rozbořeného kostela a tam najdeme krkavce, který zrovna vzlétá k nebi. Budeme ho pozorovat a spatříme se blížit okřídlenou postavu. Snese se k nám démon, pohledný démon a odnese nás do světa fantazie.
A to znamená, že bych měla přestat fantazírovat, protože tohle už s tématem týdne vážně nemá nic společnýho.... Takže se mějte a já mizím.
Žádné komentáře:
Okomentovat