24. února 2009

Celebrity, pixelky a kdo ví, co ještě = katastrofa

Tak jo, napsala jsem jeden takový názor. Týká se to sice sblog.cz, ale myslím si, že by se to jistě dalo aplikovat i na blog.cz. Je to tam všechno napsané do několika ne zrovna krátkých odstavců. V tuhle chvíli je to druhý nejnovější článek.

Ale k věci. Zase se to asi trošku bude týkat kopírování, i když vím, že už to mám v několika článcích a že už s tím jsem možná trapná. Jenže mě to nedá. Strašně ráda bych zabránila tomu, aby se věčně kopírovalo. Já vím, že je to asi nesplnitelné, ale vemte si, že kdybysme se všichni snažili, nekopírovali, tak by se to možná mohlo aspoň hodně omezit.

Vemte si blogy, kde je to samý photshoot. Co vám to dá? Blog by měl být od toho, aby tam bylo něco z vás. Měli byste do toho blogu dát kousek ze sebe. Abyste se tam třeba za dvacet let náhodou vrátili a zjistili, jakým je pro vás váš starý dobrý blog milým překvapením. Jenže pokud tam teď naflákáte jen samý photoshooty a pixelky, co z toho máte? Zhola nic. Pak z toho budete mít dvojnásobný nic, protože si řeknete, že jste byli pitomý. Jasně, třeba si to neřeknete, ale berte to jako příklad.

Já osobně si myslím, že nemusíme mít na blozích samé celebrity. K čemu to je? Mě osobně třeba úplně parádně nudí, když na každým blogu vidím, jak ta a ta celebrita šla tam a tam a dělala to a to. K čemu vám to je? Jasně, jste do toho všichni zbláznění a tak dále... Ale to nadšení za pár let opadne a pokud i v té době budete na svém blogu, budete zbytečně mazat...

Já neříkám, že já nemám nějákou oblíbenou celebritu, nebo tak, ale spíš se řídím tím, jak dobře umí hrát. A taky tím, jaký je celkový film. Co mi tak přijde, tak v poslední době se ty dvanáctileté slečinky dívají jen na vzhled. Jasně, ne všechny, ale mnohdy je tohle vidět i u starších, než jsem já. Mi je 16 a říkám, že období, kdy jsem vybírala oblíbené herce podle vzhledu, mám již za sebou. Moc dlouho mi nevydrželo. Vyloženě oblíbenou celebritu nemám. A když, tak je to spisovatel a tam hledím hlavně na to, jak dobře píše.

Myslím, že pokud je někdo zažranej do celebrit a prostě ty photoshooty musí nutně mít, at se na ně podívá na ofic. stránkách a popř. si je uloží do počítače, ale myslím si, že když to má každej na blogu, je tím vážně jen zahlcenej net a je to zbytečné. Zamyslete se nad tím, proč máte blog a co tím chtěl básník říci. Zajímá mě váš názor.

Nyní přistoupíme k dalšímu bodu mého extra obsáhlého článku. A tím jsou pixelky. Co to vlastně je? Myslím, že původní účel byl obohacení textu a měly sloužit jako smajlíci. Ale jak slouží teď? Tak, že jsou třeba blogy,kde není nic jiného. I na takové jsem již narazila. Mno jo no, co se dá dělat. Ale zase, vážně si myslíte, že vám to k něčemu je, když máte na blogu tisíc článků s pixelkama? Já myslím, že ne.

Když si to dáváte jako doplnění textu, prosím, to výsledně vypadá ve většině případů dokonce pěkně a není to jen planý text, i když já popravdě preferuju ty plané textu, co nejsou obohacené pixelkama. Ale plané, jako prosté pixelek, ne prosté obsahu. Obsah textu je důležitý. Je důležité tím něco sdělit a já strašně doufám, že se mi to aspoň trošku v tomto článku podaří.

Takže, nikdy jsem moc nechápala, co lidé sledují tím, že cpou pixelky do článků jako čistě jenom ty pixelky. Myslím, že jediné, co se tím dá tak sledovat, je počet článků. Akorát si nejsem jistá, jestli se na tohle na blog.cz hraje. Myslím, že na tohle se hraje hlavně na sblog.cz Ale to neřešte. Lidi josu prostě blázni.

Takže vám doporučuju, zamyslete se nad tím, jestli jsou pixelky potřeba. Jestli je potřeba mít na blogu tuny článků zaplněných jen pitomýma pixelkama. Já si myslím, že to potřeba není. A pokud to na blog cpete jen proto, že nevíte, co na blog psát, pak vám radím: "Zrušte svůj blog. Pokdu nevíte, co tam dávat, je pro vás blog zbytečný."

Dále se chci ještě věnovat řetězákům.

Na začátek musím říci, že dřív, když jsem měla svůj první blog, strašně mě ty řetězy bavily. Ráda jsem je vyplňovala, ale později, když přišly na řadu jiné blogy a více zkušeností, zjistila jsem, že jsou vlastně zbytečné a že je to taky hlavně na to, aby měl člověk hodně článků. Mno, tak tak to je. Říkám vám: "Já a řetězáky - KONEC! Již je nemohu pomalu ani cejtit."

Nejvíce mi kupodivu nevadí řetězáky v článcích, ale řetězy v komentářích. Ty mě štvou hlavně proto, že vidíte, že máte nový koment, těšíte se, že konečně někdo normální, kdo se vyjádří k článku a ono houby s octem nakyselo - je to zas jen nějáký magor, který rozesílá divný řetězy.

Je to smutné, když všude vidíte tyhle věci a patříte k té menšině, co jim to leze krkem. Ale potíž je v tom, že na blogu je spousta těch "slečinek", které prostě baví na blog tyhle věci cpáti... A to jsem se nezmínila o růžové.... To je taky něco pro tyhle "slečinky."

Ale dost, pořád si jen stěžuju a skutek utek, že? Tak abych vás opravila, skutek neutek. Já jsem taky dělala takové kraviny, o kterých tady píšu, že je nesnáším. A v tom je zakopaný pes. Nesnáším je právě proto, že s tím mám zkušenost. A že vám to zní divně? Už to tak bude, ale tohle tím prostě chtěl básník říci. (Ten básník jsem já)

Hele, gratuluju všem, co jste vydrželi až do konce a vy, co jste vydrželi, vyjádřete se k tomuto prosím. Doplnila bych to obrázkem, ale to by to potom bylo ještě o kilometr delší... :)



Žádné komentáře:

Okomentovat