Asi si o mě budete myslet, že jsem se zbláznila, a možná budete mít pravdu, ale nedá se svítit. Již delší dobu jsem cvok do havranů, krkavců, vran... No prostě do všech krkavcovitých ptáků. Zní to divně, ale vyzařuje z nich něco tajemného. A tohle taky bude znít divně, ale právě havrani a krkavci mě nemálo inspirují k psaní jednoho příběhu. Ten příběh nemám nikde zveřejněný, ale dočkáte se. Já si prostě nemůžu pomoct. Krkavci... Vrány... Četla jsem příběh o ptácích a byli tam řazeni na tu špatnou stranu. Ještě s kavkama. Já si nemůžu pomoci, ale z krkavců a dalších na mě dýchá nadpřirozeno... Nevím, cím to je, ale i když bych byla schopna je v příběhu postavit na tu špatnou stranu, asi bych to neudělala. Stejné je to s netopýry, jen s tím rozdílem, že ty občas použiju jako ty špatné, ale u nich to tak jen vypadá, oni vlastně nic špatného nedělají.
S vránama je to prostě jiné... Ty bych spíš i přes to, že v mnohých příbězích jsou jako ti špatní, jako předzvěst zla, nedokážu je popsat jako ty špatné. Možná to je ale tím, že moje příběhy jsou většinou tak temné, že to je v podstatě jedno. Ale myslím, že i kdyby tak temné nebyly, že krkavci a vrány budou u mě vždy na té správné straně.
Možná mě někteří po přečtení tohoto článku budou mít za blázna, budiž. Někteří tento článek možná ani nepochopí, i to chápu, ale prosím vás, nesnažte se mě za to kritizovat, že tady píšu "nesmysly" já to takhle vidím a ráda si přečtu vaše názory na krkavcovité. Na závěr, nedýchá na vás z tohoto obrázku opravdu něco tajemného?
Žádné komentáře:
Okomentovat