1. dubna 2010

1. 4. 2010

19
Já vím, máme tu prvního apríla ato je čas na žertíky, jenže, problém je v tom, že já na to vůbec nejsem zvědavá. Takže si veškeré legrácky narvěte někam.
Jinak, ještě se toho nic moc nedělo, protože jsem teprve vstávala. I když... Někdy kolem sedmé ranní jsem slyšela tátu, jak opouští barák a jde do práce.
Nebo to mohla být máma, která šla k doktorovi kvůli znamínku. To je mi již naprostou záhadou, ale to je fuk.
Jak jsem výše zmínila, máme apríl a to znamená, že si budou lidé naschvál dělat žertíky. Pamatuju si, že když jsem byla malá, tak mi táta vždycky nějáký takový žertík vyvedl.
Jednou mi řekl, že nám ukradli vozík. Che, přiznám se, žetehdy jsem mu věřila. Ovšem teď jsem rozhodnutá tak něják nevěřit.
Ano, možná si říkáte, že je to sranda nachytat takhle někoho na švestkách, ale přiznám se, že mi to moc vtipný nepřijde.
Takže nechme apríl aprílem a ať se jde klouzat. Já nikomu žádný vtípky vyvádět nebudu. Zaprvé, nebaví mě to, zadruhý, kdykoli jsem se o to v minulosti snažila, stejně to nevyšlo, takže to vzdávám rovnou. xD
A dopředu říkám, abyste to na mě nezkoušeli, protože na to nejsem zvědavá a mohla bych se taky naštvat. Nemám na to náladu.
Hle, ted jsem si ale uvědomila jednu věc, venku je nádherně. Na obloze není jediný mráček a to tu letošní rok bylo snad zatím jednou. Mno, každopádně, asi se to počasí konečně umoudřilo v náš prospěch. XD

Žádné komentáře:

Okomentovat