9. srpna 2010

Čteš? Ne? Začni, protože to za to stojí...

1
Tak, aby bylo jasno, budu psát o knihách, což mi vnukla Andrej. Ona sama psala, že nečte, ale nebudeme předbíhat, protože její článek bude u ní na blogu zveřejněn 11. Tak si počkejte.
A co budu psát já? No, asi to, že jsem knihomol. Nebo, v dnešní době, spíš povídkomol. A to hlavně, pokud se jedná o povídky žánru shonnen-ai nebo yaoi. Jo, už jsem z toho naprosto zdegenerovaná, ale i tak pořád čtu i knihy.
Baví mě číst. Baví mě číst knihy. Baví mě číst tlusté knihy. Hlavně fantasy. Měli byste vidět moji knihovničku - fantasy knihama jenom přetýká. Jo, na základce mi říkali, ať ty blbosti nečtu a ať si zkusím přečíst něco ze života, ale v tom je ten háček.
Proč bych měla číst něco ze života, když jsem každej den nucená ten život žít... Radši si přečtu nějákou fantasy, která mě odvede do úplně jiného světa, do světa snů a uteču tak na chvíli od toho života ve všedním světe.
Klidně si říkejte, že jsem snílek. Budete mít pravdu, protože opravdu jsem. Ráda se ponořím do světa plného draků a elfů a spolu s nimi sleduju jejich osudy. Byť nemám s žitím v realitě problém, mám raději ten snový svět. Svět, ve kterém se mi všechny mé sny mohou splnit. Ano, může to znít naivně, ale já už jiná nebudu.
Smějte se mi, je mi to jedno. Ale zkuste se někdy začíst do nějáké fantasy knihy, či jiného žánru, uvidíte, že to nebude na škodu. Kniha v člověku dokáže probudit sílu zvládnout nemožné - žít v realitě. U mě to tak je, bylo a bude. Kdyby nebyly knihy, byl by svět nuda. No, nuda možná ne, ale smutnější.
1
Zdroj obrázku Devil May Cry - http://blazinanime.com Teda, technicky vzato, odtamtud ho mám, odkud ho mají oni, to mi známo není. Ale to se neřeší.

Žádné komentáře:

Okomentovat