25. 2. 2011

Ahoj, tak jsem tu s dalším zápisem. Ráno se mi něják vůbec nechtělo vstávat, ale nakonec jsem se k tomu dokopala. A lidi, to jsem prosím měla na devátou... Holt je možné mě považovat za sedmispáče. A tak, ale nakonec jsem vylezla. A vydala jsem se do školy. Tam jsem se dozvěděla, že dneska píšem Napoleona, tak jsem si to před vyučováním ještě zopakovala. A myslím, že test by měl dopadnout docela dobře, tak jsem na to zvědavá. Pevně věřím tomu, že vám všem došlo, že mluvím o dějepise. No, a potom jsme měli němčinu.

Probírali jsme cestování a do příštího pátku si máme připravit krátké povídání právě na toto téma. No, jsem na to zvědavá, kdy se k tomu dokopu. Doufám, že to bude brzo, protože bych to nechtěla dělat na poslední chvíli, jak je mým špatným zvykem. By se mi to jednou taky nemuselo vyplatit.

Pak jsme měli bižuli a probírali jsme nervovou soustavu. Kontroloval se jakejsi úkol, k němuž ani nemám zadání, takže prostě úžasné. No, nedá se svítit, došly žárovky. Ale tak, na to peču.

No, a pak byla volná hodina, tak jsem šla do 02, kde jsme pak měli mít češtinu. Nejprve jsem si chvíli četla, ale pak jsem zpozorovala, že se rozhovor točí zajímavým směrem. Prej brigáda v márnici - umývání mrtvol a oblíkání je do obleků na pohřeb. Podle Honzíčka 1500 za mrtvolu. A teď začali debatovat, jak to na tu mrtvolu navlečou, když prý po smrti ztuhne. No, chvíli jsem je poslouchala, ale pak už mi to nedalo, když to dohnali do takových extrémů, jako, že ji budou nahřívat, nebo lámat kosti. Sakra, vážení, posmrtná ztuhlost, neboli rigor mortis, po nějáké době, řádově několik hodin, zase odezní, takže žádný nahřívání, ale počkat si. To, jak rychle odezní, závisí na okolnostech smrti.

Pak měla být literatura, ale Kirchnerová přišla až na posledních dvacet minut hodiny. Že prej skejsla na nějáký poradě. Takže jsme vlastně nic nedělali. Jenom nám oznámila, že máme napsat nějáký odborný referát na tři strany minimálně, kde budou citace, spisovná mluva a podobný žvásty. Uvažuju, o čem budu psát. I když jakous takous představu mám. Uvažuju totiž, že budu psát právě o Lilith - první Adamově ženě, o které tady na blogu už jeden článek mám. Tak uvidíme, jestli z toho něco bude.

A jako poslední jsme potom měli semináře. Takže zase naše milovaná informatika. Probíráme typografii a vážení, já jsem z celé té skupiny, co nás tam je, jediná, kdo primárně používá Open Office, ostatní používají word, který mi dost pije krev. Něják ho nemám ráda. Prostě open office (opice) jsou lepší a basta. Uvidíme, co na to budu říkat, až nám Radek vysvětlí Tex Latex. Nebo jak se to píše... (Čti Tech La Tech).