22. září 2020

Revize - Březen 2009 a Duben 2009 a Květen 2009

 

Tak jsem se rozhodla, že napíšu další revizi článků. Tentokrát Březen 2009 a patrně k tomu přidám i Duben a možná i Květen. Uvidíme. 

První tam máme deníkový záznam o tom, jak chci, aby začlo jaro. Dobře, upravuju zarovnání obrázku a přehazuju rubriku. Jinak nechávám tak. Dál pak opět remcám o kopírování. Tehdá mě to strašně štvalo. Tolerovala jsem tenkrát akorát tak zkopírovaný obrázek, který byl jako doplnění textu. Teda pokud to dotyčný neměl patřičně ozdrojované. Dneska už to tak neřeším. Všichni víme, že internet je z 99% popelnice. Jasně, nechci, aby někdo někam kopíroval mé povídky, ale on je trochu rozdíl, když někdo zkopíruje padesátkrát  zkopírovaný obrázek a když někdo zkopíruje povídku/báseň přímo od autora a neřekne k tomu ani bů.
No, to je jedno. Prostě, furt nejsem příznivce kopírování, ale už to tak neřeším. 

16. září 2020

Nemám ráda doktory

 Tak jsem dneska byla u doktora. Teda doktorky. Teď jsem se vrátila. Byla to preventivní prohlídka. A abych se přiznala, tak nemám návštěvy u doktorů vůbec ráda. Navíc to začíná vypadat, že moje součastná doktorka je asi upír. Já to chápu, že mám ten cukr hraniční, ale to ještě neznamená, že po mně musí chtít další odběr krve! Na krev chodím vůbec nejmíň ráda. Hlavně proto, že když to není v leže, tak mám tendence omdlívat. Už dlouho se mi to teda nestalo, ale vím, že kdybych si krev nechala vzít v sedě (nebo se naočkovat nebo něco podobného), tak se složím. Prostě to tak mám od malička. 

Na druhou stranu jsem potom ale byla ve Vaňkovce a koupila jsem si prstýnek. Chtěla jsem to vyfotit, ale to bych musela vyfotit i ty naušnice, co jsem od mámy předčasně dostala k narozeninám a nechce se mi je znova vyndavat. Ale jsou krásný. Takovej lotosovej květ, světle zelenej. A prstýnek je černej ve tvaru lístečků. S trochou stříbrné. No, spíš stříbrnej s trochou černé, ale na první pohled to vypadá naopak. A hlavně mi nepadá z prstu tak, jako ten předchozí. On byl sice krásnej, ale byl moc velkej. Ale já si ho tehdá koupila, protože tam byl jedinej svého druhu a já jsem ho prostě chtěla. 

A ještě zpět k těm doktorům. Taky vás vždycky tak vynervuje to čekání, než vás pozvou do ordinace? Já to absolutně nesnáším. A pak se mě ještě vyptávají na otázky typu kdy jsem naposled byla u zubaře. Vím já? To je spousta roků zpět. A na gynekologii mě nedostanou ani heverem. Děkuji, nechci. Je mi 28 a nikdy jsem na gynekologii nebyla a nikdy na ni jít nehodlám. Ne, pokud to nebude nezbytně nutné. A já doufám, že nebude. A co se toho zubaře týče, tak tam jsem nebyla tak dlouho, že ani nevím, jestli jsem ještě vůbec k nějakýmu nahlášená. No, asi mi to nevadí. Zuby mám dobrý. Od té doby, co mám dospělý zuby jsem neměla ani jeden kaz. 

A taky jsem si dneska vybírala, co chci k narozeninám. Předložila jsem mámě seznam, ze kterýho mi má něco vybrat, abych byla aspoň trochu překvapená. Většinou to tak u nás doma děláme, že si buď rovnou něco naporučíme, nebo předložíme tři, čtyři věci, ze kterých se potom udělá finální výběr. Když se to tak udělá, tak je potom dotyčný aspoň trochu překvapen, ale zároveň je tam ta jistota, že ten dárek neurazí, že to není něco, co dotyčný vůbec nechce, nebo nepotřebuje. 

No, a to je asi všechno. Teďka hraju na mobilu Idle Angels a málem jsem teď přešla do angličtiny. A až toto dopíšu a zveřejním, tak budu asi hrát Skyrim. Nebo si možná pustím koně. Přece jenom, dneska byl update a já už je dlouho nehrála. Ale i tak, potom budu hrát Skyrim. Včera jsem se na to totiž nasrala. Chtěla jsem udělat ten Sinding Exploit a oni to zapatchujou... Hajzli. No co se dá dělat. Tak exploit nebude. Ale hrát budu tak jak tak. 

~AnnElfwind