31. prosince 2010
EMO girl
Tak tohle vzniklo před asi dvěma dny. Jsem s tím docela spokojená. Je to v PSku a už jsem to sem dala jako ilustraci jednoho článku. Pokud se nepletu, tak toho, kde posílám AK do kytek. :D
No, jak říkám, s obrázkem jsem spokojená. Sice se ještě mám dost co učit, co se týká PSka, ale myslím, že už se lepším. Uvidíme, jak to bude v budoucnu. Třeba se jednou vypracuju až na takový ty, jak jsou ty videa na youtubku, jak tam jsou ty speedpainting.
Uvidíme, držte mi palce a já věřím, že když budeme věřit, že to tam dotáhnu.
Jednou zvrhlík, pořád zvrhlík...
Divíte se nadpisu? Nedivte se, protože ten právě mluví za vše. A hlavně za mě. Jednou jsem na yaoi narazila a stala jsem se na něm závislou. Takže, jak praví nadpis, jednou zvrhlík, pořád zvrhlík.
Začněme tím obrázkem. Sama jsem si ho malovala, sama jsem si ho PSkovala, srala jsem se s tím několik dnů a tohle je výsledek. Není to nejdokonalejší, ale to je tím, že se teprve učím.
A celkově yaoi? Nevidím na tom nic špatnýho. Jasně, nemusí se to líbit všem, ale to, že se vám to nelíbí, ještě neznamená, že na to musíte nadávat. Já vám taky nenadávám do Miley Cyrus a jiných jí podobných. I když ji nemám ráda.
Věřím, že je vám jasné, co yaoi je. Pokud ne, obrázek vám napoví.
Četla jsem dost názorů, kde bylo cosi o tom, že je to kreslený porno. No, tak to vás vyvedu z omylu. Kdyby to bylo porno, tak to nebude cenzurovaný... I když, občas bych dala nevím co, aby to cenzurovaný nebylo. Je tam totiž pak houby vidět.
Nicméně, abych se přiznala, tak yaoi radši čtu, než sleduju. A teď nemyslím mangu. Myslím všechny ty povídky, co jich na netu je. Např. u Minde. Její povídky jsou nezapomenutelný. Ovšem i takový fanfiction.net není špatný. Jistě, jen málo povídek je tam česky, ale pokud umíte anglicky a přijde vám, že yaoi povídek v českém provedení je málo, nebo jste všechny už přečetli, tak si tam přijdete na své. Navíc, jsou tam i FF na takový anime, na který v češtině zaboha nenajdete ani kratičký cosi.
Že odbočuju od tématu? Může být. Píšu tak, jak to ke mně přijde. A komu se to nelíbí, tak tam v rohu, nahoře, vpravo, tak jak tam je ten malý červený křížek, tak tím se to zavírá.
A celkově yaoi? Nevidím na tom nic špatnýho. Jasně, nemusí se to líbit všem, ale to, že se vám to nelíbí, ještě neznamená, že na to musíte nadávat. Já vám taky nenadávám do Miley Cyrus a jiných jí podobných. I když ji nemám ráda.
Věřím, že je vám jasné, co yaoi je. Pokud ne, obrázek vám napoví.
Četla jsem dost názorů, kde bylo cosi o tom, že je to kreslený porno. No, tak to vás vyvedu z omylu. Kdyby to bylo porno, tak to nebude cenzurovaný... I když, občas bych dala nevím co, aby to cenzurovaný nebylo. Je tam totiž pak houby vidět.
Nicméně, abych se přiznala, tak yaoi radši čtu, než sleduju. A teď nemyslím mangu. Myslím všechny ty povídky, co jich na netu je. Např. u Minde. Její povídky jsou nezapomenutelný. Ovšem i takový fanfiction.net není špatný. Jistě, jen málo povídek je tam česky, ale pokud umíte anglicky a přijde vám, že yaoi povídek v českém provedení je málo, nebo jste všechny už přečetli, tak si tam přijdete na své. Navíc, jsou tam i FF na takový anime, na který v češtině zaboha nenajdete ani kratičký cosi.
Že odbočuju od tématu? Může být. Píšu tak, jak to ke mně přijde. A komu se to nelíbí, tak tam v rohu, nahoře, vpravo, tak jak tam je ten malý červený křížek, tak tím se to zavírá.
Teď si položím trochu těžší otázku. Proč se mi to vlastně líbí? A odpovím si? Ne, neodpovím, protože na to odpověď nemám. Prostě se mi to asi líbí. Žádný důvod v tom nehledejte. Jo, a né, že se mi budete srát do toho obrázku. Na to, abych vám to dovolila, jsem se s tím srala dost dlouho.
Kritiku uvítám, klidně i negativní, ale jen, pokud bude slušně podaná. A že jsem sprostá? To je sice mimo mísu, ale tak, já už jiná nebudu.
Kritiku uvítám, klidně i negativní, ale jen, pokud bude slušně podaná. A že jsem sprostá? To je sice mimo mísu, ale tak, já už jiná nebudu.
A víte co? Konec, já už melu z cesty... Mějte se a krásnýho silvestra.
29. prosince 2010
AK - Půjde do kytek?
Tak jo, asi jste si již stihli všimnout, co se děje v AK. Všichni se tam hádají kvůli hlavnímu správci Tiskařovi. Kvůli tomu, že si na svůj blog píše svoje názory. Uznávám, byly napsané hodně vulgárně, ale to nic nemění na tom, že má každý právo psát si na svůj blog to, co se mu zlíbí.
Ano, jak říkám, bylo to napsané tak, že pomalu každé druhé slovo bylo sprosté, což je tak trochu v rozporu s pravidly AK, ale jinak to v rozporu s ničím nebylo.
Slítlo se na něj spoustu lidí, protože si votvíral hubu na homosexuály. Sice jsem yaoi fan-girl, ale to neznamená, že někomu budu nadávat jenom proto, že si myslí, že homosexualita je nemoc. Já mám taky na spoustu věcí negativní názory. Takže docela dokážu pochopit ostatní lidi, co maj názory, co se hodně liší.
Ale, dnes, před chviličkou, jsem si četla napravené téčkaře. Článek na klub.blog.cz. Prokousala jsem se všema komentářema a docela slušně jsem se u toho pobavila. Proč? Protože sledovat, jak se lidé hádají prakticky kvůli blbostem, to je vždy zábava.
U článku je anketa o tom, jestli Tiskaře chceme sesadit. Je sice jen orientační, ale i tak, zajímavá věc. Já osobně jsem hlasovala pro ne. Ne, že bych měla něco proti Tiskařovi osobně, to zase ne, ale myslím si, že na to, aby vedl AK má málo trpělivosti. Já neříkám, že já jí mám víc, naopak, já být hlavní správce AK, tak už dávno všechny pošlu do prdele, ale nejsem a ani bych jím být nechtěla. Je to nevděčná práce. A myslím, že až na nedostatek trpělivosti ji Tiskař zastává docela dobře.
Jistě, jako jedna z těch, co zažili Krutomluva, musím říct, že nejlépe to všechno fungovalo za něj, ale zase na druhou stranu, jako člověk, kterému je šumák, jestli v klubu je, nebo ne, jestli ho za něco z klubu vyhodí, nebo ne, jako člověk, který AK a členství v něm, bere jenom nako nadstandart, bez kterýho by se obešel, říkám děte do háje a přestaňte řešit takový kokotiny.
Právě to, že mi nezáleží na tom, jestli mě z klubu vyrazí, mi dává naprostou volnost projevu. Ano, v komentářích jsem četla, že Tiskař lidem nadává, posílá je do hajzlu, ale víte, já se mu nedivím... Já bych vás taky poslala do hajzlu. Ono totiž, když se na něho slítnete jak hejno supů a začnete mu nadávat, tak ještě, aby vás do hajzlu neposlal.
Jasně, Tiskař není dokonalý, ale to není nikdo. Troufám si tvrdit, že by to bývalo šlo všechno vyřešit po dobrém... Sakra, to tady nikdo není na diplomacii? Asi ne, co? Tak se dite bodnout a nerušte o Vánocích... Vopravdu, lepší čas jste si na takový handrkování vo ničem vybrat nemohli...
Ano, jak říkám, bylo to napsané tak, že pomalu každé druhé slovo bylo sprosté, což je tak trochu v rozporu s pravidly AK, ale jinak to v rozporu s ničím nebylo.
Slítlo se na něj spoustu lidí, protože si votvíral hubu na homosexuály. Sice jsem yaoi fan-girl, ale to neznamená, že někomu budu nadávat jenom proto, že si myslí, že homosexualita je nemoc. Já mám taky na spoustu věcí negativní názory. Takže docela dokážu pochopit ostatní lidi, co maj názory, co se hodně liší.
Ale, dnes, před chviličkou, jsem si četla napravené téčkaře. Článek na klub.blog.cz. Prokousala jsem se všema komentářema a docela slušně jsem se u toho pobavila. Proč? Protože sledovat, jak se lidé hádají prakticky kvůli blbostem, to je vždy zábava.
U článku je anketa o tom, jestli Tiskaře chceme sesadit. Je sice jen orientační, ale i tak, zajímavá věc. Já osobně jsem hlasovala pro ne. Ne, že bych měla něco proti Tiskařovi osobně, to zase ne, ale myslím si, že na to, aby vedl AK má málo trpělivosti. Já neříkám, že já jí mám víc, naopak, já být hlavní správce AK, tak už dávno všechny pošlu do prdele, ale nejsem a ani bych jím být nechtěla. Je to nevděčná práce. A myslím, že až na nedostatek trpělivosti ji Tiskař zastává docela dobře.
Jistě, jako jedna z těch, co zažili Krutomluva, musím říct, že nejlépe to všechno fungovalo za něj, ale zase na druhou stranu, jako člověk, kterému je šumák, jestli v klubu je, nebo ne, jestli ho za něco z klubu vyhodí, nebo ne, jako člověk, který AK a členství v něm, bere jenom nako nadstandart, bez kterýho by se obešel, říkám děte do háje a přestaňte řešit takový kokotiny.
Právě to, že mi nezáleží na tom, jestli mě z klubu vyrazí, mi dává naprostou volnost projevu. Ano, v komentářích jsem četla, že Tiskař lidem nadává, posílá je do hajzlu, ale víte, já se mu nedivím... Já bych vás taky poslala do hajzlu. Ono totiž, když se na něho slítnete jak hejno supů a začnete mu nadávat, tak ještě, aby vás do hajzlu neposlal.
Jasně, Tiskař není dokonalý, ale to není nikdo. Troufám si tvrdit, že by to bývalo šlo všechno vyřešit po dobrém... Sakra, to tady nikdo není na diplomacii? Asi ne, co? Tak se dite bodnout a nerušte o Vánocích... Vopravdu, lepší čas jste si na takový handrkování vo ničem vybrat nemohli...
27. prosince 2010
R.I.P.
Toš, tohle je taky tabletové dílo, ale je to dělaný v PFku. Holt jsem zkoušela s tabletem všechny možný i nemožný programy.
Nejvíc se mi ale líbí PSko, takže odteď všechno v PSku. :D Takže se máte na co těšit. :)
Nejvíc se mi ale líbí PSko, takže odteď všechno v PSku. :D Takže se máte na co těšit. :)
Mrtvý strom
Tošá, tohle namaloval tablet v mých rukách. Je to jeden z prvních pokusů, takže to není nic geniálního, ale docela se mi to líbí. Taky, je to jeden z prvních pokusů v PSku. Holt, jednou jsem si předsevzala, že až bude tablet, naučím se s photoshopem, tak to taky musím splnit, no ne? :D
Takže, co vy na to? Doufám, že se vám to alespoň trochu líbí. Rozhodně by mě to potěšilo. :)
Takže, co vy na to? Doufám, že se vám to alespoň trochu líbí. Rozhodně by mě to potěšilo. :)
23. prosince 2010
23. 12. 2010
Ahoj, konečně jsou prázdniny, tak jsem si myslela, že bych si třeba přispala, ale prostě se mi to nepovedlo. No, nevadí. Ale fakt, vstávat vo půl desátý je na mě brzo... No, to je fuk, tak jsem teda vstala, našla něco, co by se dalo považovat za snídani, no, vlastně to bych kecala, nenašla. Takže jsem byla bez snídaně, ale nevadí.
Pak jsem si zapla počítač. Chvíli jjsem tam něco kutila, ale pak jsem se na to vyprdla. A přešla k posteli, zalezla zpět do ní a četla si Jestřába a Rybářku. Potřebuju vědět, kdo je zrádce. A taky, kdo je vrah. A vzhledem k tomu, že zahradník tam není, tak jsem v koncích.
Pak přišla matka z práce. Dneska hodně brzo. Uvařila oběd a pak jsme balily dárky. Holt jsme to ještě nestihly. A já na ně psala cedulky v azbuce. No jo no, posedlost ruštinou je vidět.
Bylo čtvrt na dvě, nebo půl, nevím už přesně, ale to nevadí. A tak jsme se sebraly a jely do města. No, nejprve na úřad, abych si mohla podat žádost o vydání řidičáku. Byli vstřícní a až na to, že tam měli vedro, to bylo v pohodě.
Pokračovaly jsme do města. Matka šla k bankomatu, já do Vágnera. Potřebovala jsem tam pár věcí. Např. Černý balónky, lepící pásku a sešit. :D No jo no, můj mamon na sešity. Ale já už jiná nebudu. Zaplatila jsem a šly jsme ještě vo patro vejš. Tam byly dárkový věci a my potřebovaly stužky, tak jsme si jich pár koupily. Holt jich byl chronickej nedostatek.
S nákupem jsme pak přes Svoboďák, kde jsme si daly langoše, zamířily na autobus. Ještě nás čekal nákup v Kauflandu. Bylo tam strašně moc lidu, ale povedlo se nám sehnat všechno, co jsme chtěly. A to, co se nám nepovedlo sehnat už prostě mít nebudem.
Matka pak ještě šla pro zákusky a já si zašla do trafiky pro Score a pro magic. Holt jsem narazila na jackpot. A to není zrovna na škodu. :D Ve výsledku matka ještě zamířila do Tesca do DM a já vodvlekla ten kurevsky těžkej nákup dom. Héj, už se těším, až budu mít auto a nebudu tyhle věci muset vláčet autobusem... To bylo na zabití ta cesta...
Ale zdárně jsem to vodvlekla. A doma jsme dobalily dárky a pak jsem se zdejchla a vyráběla pro Andrej přání, které si holka chce dát na blog. :D A musím se pochválit, povedlo se mi. :D
Pak jsem si zapla počítač. Chvíli jjsem tam něco kutila, ale pak jsem se na to vyprdla. A přešla k posteli, zalezla zpět do ní a četla si Jestřába a Rybářku. Potřebuju vědět, kdo je zrádce. A taky, kdo je vrah. A vzhledem k tomu, že zahradník tam není, tak jsem v koncích.
Pak přišla matka z práce. Dneska hodně brzo. Uvařila oběd a pak jsme balily dárky. Holt jsme to ještě nestihly. A já na ně psala cedulky v azbuce. No jo no, posedlost ruštinou je vidět.
Bylo čtvrt na dvě, nebo půl, nevím už přesně, ale to nevadí. A tak jsme se sebraly a jely do města. No, nejprve na úřad, abych si mohla podat žádost o vydání řidičáku. Byli vstřícní a až na to, že tam měli vedro, to bylo v pohodě.
Pokračovaly jsme do města. Matka šla k bankomatu, já do Vágnera. Potřebovala jsem tam pár věcí. Např. Černý balónky, lepící pásku a sešit. :D No jo no, můj mamon na sešity. Ale já už jiná nebudu. Zaplatila jsem a šly jsme ještě vo patro vejš. Tam byly dárkový věci a my potřebovaly stužky, tak jsme si jich pár koupily. Holt jich byl chronickej nedostatek.
S nákupem jsme pak přes Svoboďák, kde jsme si daly langoše, zamířily na autobus. Ještě nás čekal nákup v Kauflandu. Bylo tam strašně moc lidu, ale povedlo se nám sehnat všechno, co jsme chtěly. A to, co se nám nepovedlo sehnat už prostě mít nebudem.
Matka pak ještě šla pro zákusky a já si zašla do trafiky pro Score a pro magic. Holt jsem narazila na jackpot. A to není zrovna na škodu. :D Ve výsledku matka ještě zamířila do Tesca do DM a já vodvlekla ten kurevsky těžkej nákup dom. Héj, už se těším, až budu mít auto a nebudu tyhle věci muset vláčet autobusem... To bylo na zabití ta cesta...
Ale zdárně jsem to vodvlekla. A doma jsme dobalily dárky a pak jsem se zdejchla a vyráběla pro Andrej přání, které si holka chce dát na blog. :D A musím se pochválit, povedlo se mi. :D
22. prosince 2010
22. 12. 2010
Ráno jsem tradyčně nechtěla vylézt z postele, ale pomyšlení na to, že budeme ve škole nejvýš dvě hodiny mě k tomu donutilo. No, ono ani označení ve škole není přesné, protože jsme šli do divadla.
Představení se jmenovalo "Jistě pane Guthe" a hráli to pražští herci. Nejprve jsem celému tomu počinu nevěřila, ale ve výsledku jsem si to užila. Akorát mě sralo, že jsme byli v zadní řadě... Jo, to tehdy v Praze v Ypsilonce to bylo lepší, tam jsem byla v druhé řadě od jeviště...
A potom, co to skončilo, jsme šli dom. A to na tom bylo asi to nejlepší. Jít dom takhle brzo. No, teď už sice brzo není, ale myslím, že to je jedno. A navíc, to je proto, že když jsem přišla, tak jsem zalezla do postele a dospávala jsem to, co jsem nenaspala v noci. Holt já jsem noční tvor... A vždycky jím budu.
No, nakonec jsem se znovu donutila vstát a šla k počítači. Projela jsem Downhill v Shiga Kogenu a naštvala se na to. Tak jsem to vypla. A zapla net. A hrála DragonFable na který jsem se ve výsledku taky naštvala. Takže naprosto úžasný...
A to je asi tak všechno. Jo, přidala jsem obrázek, ignorovala "volopicha" a co bude dál, to se teprv uvidí.
Představení se jmenovalo "Jistě pane Guthe" a hráli to pražští herci. Nejprve jsem celému tomu počinu nevěřila, ale ve výsledku jsem si to užila. Akorát mě sralo, že jsme byli v zadní řadě... Jo, to tehdy v Praze v Ypsilonce to bylo lepší, tam jsem byla v druhé řadě od jeviště...
A potom, co to skončilo, jsme šli dom. A to na tom bylo asi to nejlepší. Jít dom takhle brzo. No, teď už sice brzo není, ale myslím, že to je jedno. A navíc, to je proto, že když jsem přišla, tak jsem zalezla do postele a dospávala jsem to, co jsem nenaspala v noci. Holt já jsem noční tvor... A vždycky jím budu.
No, nakonec jsem se znovu donutila vstát a šla k počítači. Projela jsem Downhill v Shiga Kogenu a naštvala se na to. Tak jsem to vypla. A zapla net. A hrála DragonFable na který jsem se ve výsledku taky naštvala. Takže naprosto úžasný...
A to je asi tak všechno. Jo, přidala jsem obrázek, ignorovala "volopicha" a co bude dál, to se teprv uvidí.
Edit: Ten volopich, to je jenom na estrankách. Sem naštěstí zatím nedolezl. Ale i kdyby, jeho minus, navíc, když je volopich, tak by měl jít někam píchat do volů a nevoxydovat tady.
Daniel
Tak tu máme po delší době další obrázek. Je to chlapec, tak se ani nepokoušejte říci, že není, protože mi to nevymluvíte. Štvala jsem se s tím několik dnů, takže docela záhul, ale jem s tím nadmíru spokojená.
Myslím, že můžu říct, že je to jeden z mých nejlepších výtvorů zatím. Zdůrazňuju, zatím. Protože je velice pravděpodobné, že přijde něco, co si oblíbím ještě víc, no, ale zatím u mě tohle vede.
Je to kreslený tužkama s olejovou bází a nemůžu si na ně stěžovat. Sice byly drahý jak sviňa, ale stojí to za to. A ani ta pusa není špatná, hlavně poté, co jsem sledovala na youtube jistý video, kde bylo, jak malovat pusu v PSku. No, a já to převedla do tužky. Docela to pomohlo. :D
Očekávám komentáře. Pokud ale chcete jenom nekonstruktivně blábolit, tak si je odpusťte, já bych radši nějákou konstruktivní kritiku. Dík za pochopení.
Myslím, že můžu říct, že je to jeden z mých nejlepších výtvorů zatím. Zdůrazňuju, zatím. Protože je velice pravděpodobné, že přijde něco, co si oblíbím ještě víc, no, ale zatím u mě tohle vede.
Je to kreslený tužkama s olejovou bází a nemůžu si na ně stěžovat. Sice byly drahý jak sviňa, ale stojí to za to. A ani ta pusa není špatná, hlavně poté, co jsem sledovala na youtube jistý video, kde bylo, jak malovat pusu v PSku. No, a já to převedla do tužky. Docela to pomohlo. :D
Očekávám komentáře. Pokud ale chcete jenom nekonstruktivně blábolit, tak si je odpusťte, já bych radši nějákou konstruktivní kritiku. Dík za pochopení.
Pátá - flétna
Sory za přehmaty a spol a pokud je posunutej zvuk, tak za to se taky omlouvám, ale prostě, to neovlivním...
Vše je vysvětlené na konci videa.
21. prosince 2010
Noc na Karlštejně - Flétna
Jo, tak tady je první hudební pokus. Respektive poděs. Jo, a sory za ten posunutej zvuk. Ale to asi neovlivním...
21. 12. 2010
Ráno se mi vůbec nechtělo vstávat. Což ale není žádná novinka. Nicméně, jako obvykle, z postele jsem se vykopala a vyrazila do školy. Jak napotvoru, dobíhala jsem autobus. A to nejhorší je, že jsem si ho klidně mohla nechat ujet... Aspoň bych nebyla ve škole tak brzo... Protože já tam opravdu brzo byla...
První hodinu jsme měli ZSV a povídali jsme si o Vánocích. A prej u koho se drží jaký zvyky. A já tak na to, že u nás se na to nehraje, to že jenom u babičky. A pak se ptala, prej, že kdo peče. A já jsem odpověděla: "Kdo by pekl, když to stejně nikdo nežere..." Takže docela výtlem.
Potom jsme měli angličtinu a hráli jsme hry. A pan profesor z dějáku nám rozdal opravený testy, jen proto, aby si je potom zase mohl posbírat, takže smůla, nenechal nám je. Ale nevadí.
No, pak byla chemie a ta byla kupodivu, naprosto vyjmečně, naprosto suprová. Nejprve nám Holej pouštěl nějáký písničky na youtubu, pak se kecalo o tom, co kdo rád za hudbu atp. No, a pak nám pustiil na youtubu Bolero. V podání nějákých japonců. Bylo to spuer, ale v první chvíli vypadala hlavní ženská představitelka jako chlap. Myslela jsem si to skoro celou dobu. Jako takovej ten dlouhovlasej chlap z anime, nevím, jestli jste někdo viděl Princess Princess, tak trochu jak ten žlutovlasej, co tam je.
A nejlepší je, že nám do toho Bolera přišla zástupkyně. No, takže fakt výtlem, jak prase. Prej, co to je a zdali to má co dělaat s chemií. :D A úplně nejlepší na tom bylo to, že na začátku měl Holej poznámky, že to má lehce erotický podtext. No, takže síla!
Následoval suplovanej zempl. Byl suplovanej Šálkovou, aneb Lena vede. :D Ale ne, nic se nedělo. Jenom Káji vysvětlovala nějáký příklady a na nás ostatní doslova a dopísmene kašlala. Takže jsme si mohli dělat, co jsme chtěli. No, a já si část hodiny četla a tu druhou část jsem se nudila.
O volné hodině jsem se vydala hledat Zemanku, ale teprve pak mi došlo, že vlastně není ve škole. Takže jsem si nemohla dopsat test z druhé lekce druhé učebnice, ale ne, že by mi to vadilo... To vůbec ne. Po tomto objevu jsem se vydala dolů k německé knihovně, kde jsme měli mít spojenou němčinu. Narazila jsem tam na Zdeněčka, takže jsme celou volnou hodinu zabili tlacháním prakticky vo ničem... Ale bylo to fajn.
No, a v němčině jsme dokoukali toho Cimrmana. Nevím, co přesně to bylo za hru, ale pokud sem zavítá někdo z naší němčinové skupiny, on vám to určitě rád řekne. Věřím tomu. Vím jen, že Cikáni jdou do nebe to nebylo. A ani nevím, jak jsem zrovna na tohle došla... No, mé myšlenkové pochody bývají někdy dost podivné.
Vzhledem k tomu, že nám odpadla čeština a seminář v úterý nemám, jsem mohla po němčině jít dom. Takže fajne. Akorát autobus byl narvaný tak, že tam nebylo k hnutí. Byla jsem namáčknutá na dveřích a docela horor. Takže tak. Prostě fuj, no, ale dom sem se dostala a to je hlavní.
První hodinu jsme měli ZSV a povídali jsme si o Vánocích. A prej u koho se drží jaký zvyky. A já tak na to, že u nás se na to nehraje, to že jenom u babičky. A pak se ptala, prej, že kdo peče. A já jsem odpověděla: "Kdo by pekl, když to stejně nikdo nežere..." Takže docela výtlem.
Potom jsme měli angličtinu a hráli jsme hry. A pan profesor z dějáku nám rozdal opravený testy, jen proto, aby si je potom zase mohl posbírat, takže smůla, nenechal nám je. Ale nevadí.
No, pak byla chemie a ta byla kupodivu, naprosto vyjmečně, naprosto suprová. Nejprve nám Holej pouštěl nějáký písničky na youtubu, pak se kecalo o tom, co kdo rád za hudbu atp. No, a pak nám pustiil na youtubu Bolero. V podání nějákých japonců. Bylo to spuer, ale v první chvíli vypadala hlavní ženská představitelka jako chlap. Myslela jsem si to skoro celou dobu. Jako takovej ten dlouhovlasej chlap z anime, nevím, jestli jste někdo viděl Princess Princess, tak trochu jak ten žlutovlasej, co tam je.
A nejlepší je, že nám do toho Bolera přišla zástupkyně. No, takže fakt výtlem, jak prase. Prej, co to je a zdali to má co dělaat s chemií. :D A úplně nejlepší na tom bylo to, že na začátku měl Holej poznámky, že to má lehce erotický podtext. No, takže síla!
Následoval suplovanej zempl. Byl suplovanej Šálkovou, aneb Lena vede. :D Ale ne, nic se nedělo. Jenom Káji vysvětlovala nějáký příklady a na nás ostatní doslova a dopísmene kašlala. Takže jsme si mohli dělat, co jsme chtěli. No, a já si část hodiny četla a tu druhou část jsem se nudila.
O volné hodině jsem se vydala hledat Zemanku, ale teprve pak mi došlo, že vlastně není ve škole. Takže jsem si nemohla dopsat test z druhé lekce druhé učebnice, ale ne, že by mi to vadilo... To vůbec ne. Po tomto objevu jsem se vydala dolů k německé knihovně, kde jsme měli mít spojenou němčinu. Narazila jsem tam na Zdeněčka, takže jsme celou volnou hodinu zabili tlacháním prakticky vo ničem... Ale bylo to fajn.
No, a v němčině jsme dokoukali toho Cimrmana. Nevím, co přesně to bylo za hru, ale pokud sem zavítá někdo z naší němčinové skupiny, on vám to určitě rád řekne. Věřím tomu. Vím jen, že Cikáni jdou do nebe to nebylo. A ani nevím, jak jsem zrovna na tohle došla... No, mé myšlenkové pochody bývají někdy dost podivné.
Vzhledem k tomu, že nám odpadla čeština a seminář v úterý nemám, jsem mohla po němčině jít dom. Takže fajne. Akorát autobus byl narvaný tak, že tam nebylo k hnutí. Byla jsem namáčknutá na dveřích a docela horor. Takže tak. Prostě fuj, no, ale dom sem se dostala a to je hlavní.
20. prosince 2010
20. 12. 2010
Ráno mě budík vzbudil setsakra brzo. No, teda. Ono to bylo tak akorát, protože to zvonilo v osum, přesně, jak to zvonit mělo.. Ale i tak mi přišlo, že je to straně brzo.
No, ale vykopala jsem se z postele a posbírala věci, co jsem do školy potřebovala a vyrazila. Pak jsem bůhví, jak dlouho čekala před učebnou, než se nám profesorka uráčila odemknout, takže zabit.
Ale tak, aspoň, že jsme toho v tom ZSV nic moc nedělali. I když, když se to tak vezme, byla to hodina, kde jsme toho dělali nejvíc. Ale dalo se to přežít.
Pak jsme měli matiku. Nejprve jsme dělali asi dva příklady a pak takový logický blbosti... Ale prostě, když máte šest sirek a chcete z toho udělat tři rovnostranné trojúhelníky, tak nemusíte dělat pravidelný čtyřstěn, stačí, když ze tří sirek uděláte čtverku a ze zbylých tří trojúhelník a výsledek bude naprosto stejný... Tak nevím, co to řešili...
No, ale zase na druhou stranu, víte, ona Lena je prostě Lena... Takže tak.
Po matice byla suplovaná fyzika, měli jsme Cvejnovou, která se ukázala jenom, aby zapsala do třídnice. Takže naprosto super... Stejnak se nic nedělo. A pak následovala volná hodina. Zašila jsem se na své oblíbené místo k tělocvičně. Teda, před vchod do míst, kde se šatny a tělocvična nacházejí. Je tam taková pěkná zašitá lavečka, tak jsem se tam uchýlila. A tam jsem čekala, až bude němčina. Protože ta je hned vedle.
Němčina začala a byli jsme obě půlky spojený. Takže naprosto úžasný... A sledovali jsme Cimrmana. Nevím, co je na tom tak vtipnýho... Jistě, je to klasika a tak dál a MÁ to být vtipný, ale já se prostě nesmála... Mám ráda jiný tip humoru. Takový ten černý a pak slovní přesmičky a takoýv věci.
V češtině jsme potom poslouchali Hurvajse, což byla celkem nuda, ale rušilo to, takže jsem se nemohla soustředit na své básnické střevo, což mi pilo krev... Takže báseň, která by mohla skončit geniálně, má jen dva řádky... Takže vlastně kulový s přehazovačkou.
Po češtině byla angličtina a vlastně jsme nic nedělali. Jenom jsme tak něják kecali o ničem. No, ne, že by mi to vadilo, ale tak... No, však víme,..
No, a na závěr byla ruština. Samozřejmě, že už si do ní nikdo nic nedonesl, takže jsme jenom měli prezentace. Teda, ti z těch, co je mít měli a opravdu je měli. Takže takovejch pět lidí. Jednou se zasek komp, takže jsme to museli restartovat, ale pak už v pohodě. No, a pak, až to ty lidi vodprezentovali, tak pak jsme šli dom. Holt se jí nechtělo nás tam tak držet. A já jsem za to ráda, protože jsem se aspoň dostala dom celkem brzo.
Doma jsem nakrmila kotě, které k nám chodí a které jsem si přivlastnila a pak jsem zapla počítač. Byla jsem s Andrej na ICQ a taky skenovala střípky. No, a taky se vztekala nad novým tématem týdne na blog.cz
No, ale vykopala jsem se z postele a posbírala věci, co jsem do školy potřebovala a vyrazila. Pak jsem bůhví, jak dlouho čekala před učebnou, než se nám profesorka uráčila odemknout, takže zabit.
Ale tak, aspoň, že jsme toho v tom ZSV nic moc nedělali. I když, když se to tak vezme, byla to hodina, kde jsme toho dělali nejvíc. Ale dalo se to přežít.
Pak jsme měli matiku. Nejprve jsme dělali asi dva příklady a pak takový logický blbosti... Ale prostě, když máte šest sirek a chcete z toho udělat tři rovnostranné trojúhelníky, tak nemusíte dělat pravidelný čtyřstěn, stačí, když ze tří sirek uděláte čtverku a ze zbylých tří trojúhelník a výsledek bude naprosto stejný... Tak nevím, co to řešili...
No, ale zase na druhou stranu, víte, ona Lena je prostě Lena... Takže tak.
Po matice byla suplovaná fyzika, měli jsme Cvejnovou, která se ukázala jenom, aby zapsala do třídnice. Takže naprosto super... Stejnak se nic nedělo. A pak následovala volná hodina. Zašila jsem se na své oblíbené místo k tělocvičně. Teda, před vchod do míst, kde se šatny a tělocvična nacházejí. Je tam taková pěkná zašitá lavečka, tak jsem se tam uchýlila. A tam jsem čekala, až bude němčina. Protože ta je hned vedle.
Němčina začala a byli jsme obě půlky spojený. Takže naprosto úžasný... A sledovali jsme Cimrmana. Nevím, co je na tom tak vtipnýho... Jistě, je to klasika a tak dál a MÁ to být vtipný, ale já se prostě nesmála... Mám ráda jiný tip humoru. Takový ten černý a pak slovní přesmičky a takoýv věci.
V češtině jsme potom poslouchali Hurvajse, což byla celkem nuda, ale rušilo to, takže jsem se nemohla soustředit na své básnické střevo, což mi pilo krev... Takže báseň, která by mohla skončit geniálně, má jen dva řádky... Takže vlastně kulový s přehazovačkou.
Po češtině byla angličtina a vlastně jsme nic nedělali. Jenom jsme tak něják kecali o ničem. No, ne, že by mi to vadilo, ale tak... No, však víme,..
No, a na závěr byla ruština. Samozřejmě, že už si do ní nikdo nic nedonesl, takže jsme jenom měli prezentace. Teda, ti z těch, co je mít měli a opravdu je měli. Takže takovejch pět lidí. Jednou se zasek komp, takže jsme to museli restartovat, ale pak už v pohodě. No, a pak, až to ty lidi vodprezentovali, tak pak jsme šli dom. Holt se jí nechtělo nás tam tak držet. A já jsem za to ráda, protože jsem se aspoň dostala dom celkem brzo.
Doma jsem nakrmila kotě, které k nám chodí a které jsem si přivlastnila a pak jsem zapla počítač. Byla jsem s Andrej na ICQ a taky skenovala střípky. No, a taky se vztekala nad novým tématem týdne na blog.cz
19. prosince 2010
19. 12. 2010
Ahoj, dneska jsem vstala rozhodně později než včera, takže kolem desáté. Zhruba. Pak jsem si dala snídani a zapla počítač. Nainstalovala jsem si lyže a hrála je. A vyhrála junior championship, či co to.
Pak jsem to zapakovala a kreslila jsem. Kreslím takový cosi, co se mi moc líbí a co bude mým vrcholným dílem. Zatím to nemá ani celý obličej hotový, ale nebojte, to přijde. Horší budou vlasy. Tam si asi ve výsledku budu rvát ty svoje...
No, ale tohle stranou se toho vážně moc nedělo... Na Minde-real je nová povídka. Jmenuje se Trust me tak jsem si ji přečetla. Je úžasná, ale mormálně, to volá až do nebe pro pokračování! Ale i tak je to super. Nemůžu si stěžovat. Minde je jedna z mých oblíbených autorek.
A vlastně jsem jinak nic nedělala... Heh, perfektně zabitej den! A ještě řekněte, že ne! I když, je tu ještě jedna věc, co jsem dělala. Asi dva dny jsme už doma měli Dračí ovoce, tak jsem to dneska kuchla! Má nádhernou barvu a taky dobře chutná. Doporučuju!
Pak jsem to zapakovala a kreslila jsem. Kreslím takový cosi, co se mi moc líbí a co bude mým vrcholným dílem. Zatím to nemá ani celý obličej hotový, ale nebojte, to přijde. Horší budou vlasy. Tam si asi ve výsledku budu rvát ty svoje...
No, ale tohle stranou se toho vážně moc nedělo... Na Minde-real je nová povídka. Jmenuje se Trust me tak jsem si ji přečetla. Je úžasná, ale mormálně, to volá až do nebe pro pokračování! Ale i tak je to super. Nemůžu si stěžovat. Minde je jedna z mých oblíbených autorek.
A vlastně jsem jinak nic nedělala... Heh, perfektně zabitej den! A ještě řekněte, že ne! I když, je tu ještě jedna věc, co jsem dělala. Asi dva dny jsme už doma měli Dračí ovoce, tak jsem to dneska kuchla! Má nádhernou barvu a taky dobře chutná. Doporučuju!
Midnight Lost Dragon
Tak tento drak vznikal pár dní. Nejprve jsem měla obrys, pak šutr, pak draka, pak měsíc a pak jsem se srala s černou oblohou! Ale vydařilo se a já svůj výtvor naskenovala do počítače.
Pak jsem si vzpoměla, že mám to úžasné hvězdné pozadí! Tak jsem ho tam dala jako masku! A výsledek můžete vidět právě tady! →
A víte, co je nejlepší? Že je to dělaný fixama, nepředkreslovala jsem si to tužkou a navíc, LÍBÍ SE MI TO! A to je to úplně nejdůležitější!
Co si o mém dráčkovi myslíte vy?
Pak jsem si vzpoměla, že mám to úžasné hvězdné pozadí! Tak jsem ho tam dala jako masku! A výsledek můžete vidět právě tady! →
A víte, co je nejlepší? Že je to dělaný fixama, nepředkreslovala jsem si to tužkou a navíc, LÍBÍ SE MI TO! A to je to úplně nejdůležitější!
Co si o mém dráčkovi myslíte vy?
18. prosince 2010
18. 12. 2010
Ahoj, dneska jsem byla vzhůru strašně brzo. Už kolem osmé. No, potom otec vylít, že zaspal, protože v osum on už je dávno pryč... No, tak jsem ho stopla, aby mi řekl, co chce k Vánocům. On že prej nic, ale tuhle odpověď já slyšet nechtěla, tak jsem mu řekla, že mu prostě koupím diář na rok 2011. A nakonec teda souhlasil.
Potom vstala matka a ji já. Protože u mě být vzhůru neznamená být venku z postele. :D Ale to jsem celá já, že... A tak jsme se nasnídaly, ona dočetla Mýtus a pak jsme jely do města.
Nejprve jsme zašly do Vágnera, kde jsem koupila otci ten diář. A taky jsem si koupila takový sešitek. I když eště nevím, na co mi bude, ale já prostě, když jsem v papíráku, tak nevím, kdy přestat. Věřím, že minimálně někteří z vás to znají. Jo, a taky jsem si koupila takový šanon na velikost A5. Proč to? Potože už mi ten starej praská ve švech. :D
Matka v přízemí Vágnera objevila obchod s vánočníma ozdobama a taky tam prodávali šperky, tak se tam zasekla. Jsem mezitím šla do Barviče, abych to tam omrkla, ale nic zajímavýho tam nebylo. No, dobře, byla tam jedna manga, ale byla zabalená v celofáánu, takže jsem si nemohla prohlídnout vnitřek... Měla jsem sto chutí si ji koupit, ale nakonec jsem to neudělala. Tak jako tak, manga, po které prahnu nejvíc, není na skladě... Zabit toj totok.
Jelikož matka pořád nešla, tak jsem se vrátila do Vágnera. Našla jsem ji, jak se rozplývá nad naušnicema. A že prej si mám nějáký vybrat a že to dostanu pod stromeček. No, to bych nebyla já, abych si nevybrala. Jsou takový obyčejný, ale mi se líbí. Nemůžu si stěžovat.
Poté, co jsme si vyjasnily ty naušnice jsme šly do knihovny. Protože jsem potřebovala další dávku Mýtu, ale normálně nasrat toj totok!!!!!! Zabit! Prostě, nebyl! Teda, byl, ale ne ten díl, který já chtěla... A přeskočit dva díly je trochu moc... Tak jsem si nabrala Simona R. Greena... Jestřába a Rybářku dvakrát a ještě dvě další cosi, taky od něj.
Z knihovny jsme šly k bankomatu, aby si matka mohla vybrat prachy. A postavila se na špatný konec fronty, tak tam kybicovala s jakousi paní. No, nedalo mi to, abych nepoznamenala, že ŠLO poznat, odkud ta fronta začíná... Protože to opravdu poznat šlo!
S penězma v peněžence jsme šly do Špalku koupit lístky na kino. Potom jsme měly ještě hoďku čas, tak jsme si šly něco dát do Meka. A nakonec jsme se vrátily do knia, protože už byl nejvyšší čas. Šly jsme na Narnii - Jitřního poutníka. Bylo to ve 3D a bylo to super. A sál byl poloprázdný. Holt, když si člověk týden počká, tak pak může mít v tom kině klid, protože v sále je všeho všudy dvacet lidí. :D
Film byl skvělý a když skončil, tak jsme šly na trhy na Svoboďáku. Matka mi koupila langoš a následně mě zatáhla zpět do Vágnera, dolů, do přízemí, kde prodávali ozdoby. Chtěla mi ukázat jakousi obrovskou špici. A světe div se, nakonec jsme ji koupili. A ještě takový zelený ptáčky. Dvoje. A co víc, takový dvě úžasný veverečky!!!!!!!!! Když rozchodím foťák, tak udělám fotečku. Když ne, tak ne. Ale ty jsou tak roztomiloučký!!!
A pak už jsme se jenom vydaly domů. A doma matka pekla z kynutýho těsta takový pletinky. Nebyly špatný, ale zítřek bude lepčí, protože budou bramborový placky a po těch se já můžu utlouct... A víte co? Měla bych si ověřit, že jsem na skypu online a ne neviditelná. Protože pak si nebudu moct popovídat s Marianou, protože ona nebude vědět, že jsem online. :D Mariana je mamina teta.
Perte se a žerte se a pamatujte si, jak pravila Marie Antoinetta, "V krizových situacích je nejdůležitější neztrácet hlavu," než byla popravena gilotinou.
-výňatek z Mýtu od R.Asprina-
Potom vstala matka a ji já. Protože u mě být vzhůru neznamená být venku z postele. :D Ale to jsem celá já, že... A tak jsme se nasnídaly, ona dočetla Mýtus a pak jsme jely do města.
Nejprve jsme zašly do Vágnera, kde jsem koupila otci ten diář. A taky jsem si koupila takový sešitek. I když eště nevím, na co mi bude, ale já prostě, když jsem v papíráku, tak nevím, kdy přestat. Věřím, že minimálně někteří z vás to znají. Jo, a taky jsem si koupila takový šanon na velikost A5. Proč to? Potože už mi ten starej praská ve švech. :D
Matka v přízemí Vágnera objevila obchod s vánočníma ozdobama a taky tam prodávali šperky, tak se tam zasekla. Jsem mezitím šla do Barviče, abych to tam omrkla, ale nic zajímavýho tam nebylo. No, dobře, byla tam jedna manga, ale byla zabalená v celofáánu, takže jsem si nemohla prohlídnout vnitřek... Měla jsem sto chutí si ji koupit, ale nakonec jsem to neudělala. Tak jako tak, manga, po které prahnu nejvíc, není na skladě... Zabit toj totok.
Jelikož matka pořád nešla, tak jsem se vrátila do Vágnera. Našla jsem ji, jak se rozplývá nad naušnicema. A že prej si mám nějáký vybrat a že to dostanu pod stromeček. No, to bych nebyla já, abych si nevybrala. Jsou takový obyčejný, ale mi se líbí. Nemůžu si stěžovat.
Poté, co jsme si vyjasnily ty naušnice jsme šly do knihovny. Protože jsem potřebovala další dávku Mýtu, ale normálně nasrat toj totok!!!!!! Zabit! Prostě, nebyl! Teda, byl, ale ne ten díl, který já chtěla... A přeskočit dva díly je trochu moc... Tak jsem si nabrala Simona R. Greena... Jestřába a Rybářku dvakrát a ještě dvě další cosi, taky od něj.
Z knihovny jsme šly k bankomatu, aby si matka mohla vybrat prachy. A postavila se na špatný konec fronty, tak tam kybicovala s jakousi paní. No, nedalo mi to, abych nepoznamenala, že ŠLO poznat, odkud ta fronta začíná... Protože to opravdu poznat šlo!
S penězma v peněžence jsme šly do Špalku koupit lístky na kino. Potom jsme měly ještě hoďku čas, tak jsme si šly něco dát do Meka. A nakonec jsme se vrátily do knia, protože už byl nejvyšší čas. Šly jsme na Narnii - Jitřního poutníka. Bylo to ve 3D a bylo to super. A sál byl poloprázdný. Holt, když si člověk týden počká, tak pak může mít v tom kině klid, protože v sále je všeho všudy dvacet lidí. :D
Film byl skvělý a když skončil, tak jsme šly na trhy na Svoboďáku. Matka mi koupila langoš a následně mě zatáhla zpět do Vágnera, dolů, do přízemí, kde prodávali ozdoby. Chtěla mi ukázat jakousi obrovskou špici. A světe div se, nakonec jsme ji koupili. A ještě takový zelený ptáčky. Dvoje. A co víc, takový dvě úžasný veverečky!!!!!!!!! Když rozchodím foťák, tak udělám fotečku. Když ne, tak ne. Ale ty jsou tak roztomiloučký!!!
A pak už jsme se jenom vydaly domů. A doma matka pekla z kynutýho těsta takový pletinky. Nebyly špatný, ale zítřek bude lepčí, protože budou bramborový placky a po těch se já můžu utlouct... A víte co? Měla bych si ověřit, že jsem na skypu online a ne neviditelná. Protože pak si nebudu moct popovídat s Marianou, protože ona nebude vědět, že jsem online. :D Mariana je mamina teta.
Perte se a žerte se a pamatujte si, jak pravila Marie Antoinetta, "V krizových situacích je nejdůležitější neztrácet hlavu," než byla popravena gilotinou.
-výňatek z Mýtu od R.Asprina-
17. prosince 2010
17. 12. 2010
Vypadá to, že jsem vám sem nějáké ty dva dny nenapsala... Asi bych se měla stydět, že tak tuhle svoji kroniku zanedbávám... :D No, snad se mi bude v budoucnu dařit lépe.
Ráno jsem měla problém se vykopat z postele. Vůbec se mi do toho nehoráznýho mraza nechtělo, ale škola je škola a tak jsem neměla moc na výběr... Tedy jsem se z té postele vykopala.
První hodinu jsme měli dějepis. Psali jsme test. Učila sjem se na něj, ale myslím, že to moc nepomohlo... Holt Sedláci u Chlumce... Zabit toj totok. Ale tak, vím jistě, že minimálně něco dobře mám.
Dál jsme pak měli němčinu. Měli jsme psát test. Dokonce jsem si na ruku napsala poctivej tahák, ale ve výsledku mi byl k ničemu, protože jsme ten test nepsali. Místo toho jsme četli německou knížečku. No, ale na mě se se čtením nedostalo. Ne, že by mi to vadilo. :D
A poslední hodina před polední pauzou byla biologie. Měli jsme supla a sledovali jsme jakýsi film o rozmnožování. No, celkem nuda. Ale tak, půlku jsem toho pročetla. Takže si stěžovat moc nemůžu. Protože jsem si mohla číst, což je moje oblíbená činnost. Obvzláště, když jde o Hraničářova učně.
O volné hodině jsem si zase četla. A skoro to i dočetla. A v češtině jsme potom psali jakýsi divný vyprávění. Byli jsme ve studovně a měli jsme si vybrat jeden obraz, co tam byl namalovanej na stěnách, stropě a bůhví, kde ještě a o tom napsat příběh. O tom, jak vznikl. No, myslím, že jsem to pojala trochu netradyčně. Holt jsem tak něják napsala, že autorovi toho obrazu nemůžu vidět do hlavy, ale že můžu napsat příběh, který by pověděl, co si myslím já. No, tak jsem to napsala. Příběh byl na dvě A4 a na třetí byla báseň. Taktéž součást toho příběhu. Respektive, takový poetický konec.
A ještě jsme měli seminář. Informatiku. Dělali jsme statistiku. No, že by zrovna statistika byla něco, co by mě bavilo, to říct nemůžu. No...
Po IVTčku jsem dojela domů, teda, IVTčku, spíš VAIčku... :D A doma, tam jsem zapla počítač, trochu uklízela, pouštěla si první episodu Hellsinga a ve výsledku zkončila u Pirátů z Karibiku - Prokletí černé perly. DVDčkový dabing. Respektive, dabing pro pirátské kopie. Kdysi dávno jsem to porovnávala s dabingem televizním a nesahá mu to ani po kotníky.
Jo, a málem bych zapoměla, dočetla jsem HU 9 a konečně si můžu oddechnout - Hlat zůstal naživu! A to je nehorázný plus, který si u mě Flanagan získal!
Ráno jsem měla problém se vykopat z postele. Vůbec se mi do toho nehoráznýho mraza nechtělo, ale škola je škola a tak jsem neměla moc na výběr... Tedy jsem se z té postele vykopala.
První hodinu jsme měli dějepis. Psali jsme test. Učila sjem se na něj, ale myslím, že to moc nepomohlo... Holt Sedláci u Chlumce... Zabit toj totok. Ale tak, vím jistě, že minimálně něco dobře mám.
Dál jsme pak měli němčinu. Měli jsme psát test. Dokonce jsem si na ruku napsala poctivej tahák, ale ve výsledku mi byl k ničemu, protože jsme ten test nepsali. Místo toho jsme četli německou knížečku. No, ale na mě se se čtením nedostalo. Ne, že by mi to vadilo. :D
A poslední hodina před polední pauzou byla biologie. Měli jsme supla a sledovali jsme jakýsi film o rozmnožování. No, celkem nuda. Ale tak, půlku jsem toho pročetla. Takže si stěžovat moc nemůžu. Protože jsem si mohla číst, což je moje oblíbená činnost. Obvzláště, když jde o Hraničářova učně.
O volné hodině jsem si zase četla. A skoro to i dočetla. A v češtině jsme potom psali jakýsi divný vyprávění. Byli jsme ve studovně a měli jsme si vybrat jeden obraz, co tam byl namalovanej na stěnách, stropě a bůhví, kde ještě a o tom napsat příběh. O tom, jak vznikl. No, myslím, že jsem to pojala trochu netradyčně. Holt jsem tak něják napsala, že autorovi toho obrazu nemůžu vidět do hlavy, ale že můžu napsat příběh, který by pověděl, co si myslím já. No, tak jsem to napsala. Příběh byl na dvě A4 a na třetí byla báseň. Taktéž součást toho příběhu. Respektive, takový poetický konec.
A ještě jsme měli seminář. Informatiku. Dělali jsme statistiku. No, že by zrovna statistika byla něco, co by mě bavilo, to říct nemůžu. No...
Po IVTčku jsem dojela domů, teda, IVTčku, spíš VAIčku... :D A doma, tam jsem zapla počítač, trochu uklízela, pouštěla si první episodu Hellsinga a ve výsledku zkončila u Pirátů z Karibiku - Prokletí černé perly. DVDčkový dabing. Respektive, dabing pro pirátské kopie. Kdysi dávno jsem to porovnávala s dabingem televizním a nesahá mu to ani po kotníky.
Jo, a málem bych zapoměla, dočetla jsem HU 9 a konečně si můžu oddechnout - Hlat zůstal naživu! A to je nehorázný plus, který si u mě Flanagan získal!
16. prosince 2010
Asi Asi - Silvestr na přání aneb komu patří hory Kavčí (1977)
Tohle video jsem našla náhodou a musím říct, že to je luxus. Sice zpěv sem zpěv tam, ale Rošťačky jsou dobrý. A navíc, když si během toho zpěvu zaostříte na Neckářa a Matušáka, tak zjistíte, že ty jejich výrazy jsou k nezaplacení. A taky Kornovy úkroky do stran. :D Prostě celý to je takový velice vtipný.
Dlouho jsem pátrala, z čeho to vlastně je vystřižený ta scéna a mé pátrání mi vyhodilo, že je to část Silvestra na Přání, aneb komu patří hory Kavčí z roku 1977. Stáhla jsem si tedy celý záznam, který je k nalezení na uložto a část zhlédla. No, musím říct, že si nemůžu stěžovat. Sice jsem to ještě nezhlédla celé, ale minimálně thle scénu vám doporučuju!
Dlouho jsem pátrala, z čeho to vlastně je vystřižený ta scéna a mé pátrání mi vyhodilo, že je to část Silvestra na Přání, aneb komu patří hory Kavčí z roku 1977. Stáhla jsem si tedy celý záznam, který je k nalezení na uložto a část zhlédla. No, musím říct, že si nemůžu stěžovat. Sice jsem to ještě nezhlédla celé, ale minimálně thle scénu vám doporučuju!
14. prosince 2010
Bílá hora
Znáte písničku Bílá hora od Daniela Landy? Ano? Tak to mi potom řekněte, jak jsem na její motiv mohla namalovat to, co jsem namalovala... Vždyť to s tím sakra vůbec nesouvisí... Chápe tu někdo moje myšlenkové pochody? Někdo? Kdokoli? Ne? No, nevadí, takových je nás víc... Taky svoje myšlenkové pochody často nechápu.
No, ale vzniklo, co vzniklo a já jsem s tím obrázkem neskonale spokojená. Nevím proč, ale opravdu se mi líbí. Což mi připomíná, že bych takových mohla namalovat víc. Napadá mě k tomu ještě jeden, co by se dal načmrknout. Ale nevím, jestli se mi do toho bude chtít. Ale víte co? Teď si uvědomuju, že jsem na Doupě zvrhlíka přidala takovou věc, co byla za úkol do literatury.
Pokud znáte povídku U tří lilií, tak víte, že je vyprávěna z pohledu muže. No, a náš úkol právě byl ji přepsat z pohledu ženské představitelky. No, a můj výsledek můžete najít zde.
No, ale vzniklo, co vzniklo a já jsem s tím obrázkem neskonale spokojená. Nevím proč, ale opravdu se mi líbí. Což mi připomíná, že bych takových mohla namalovat víc. Napadá mě k tomu ještě jeden, co by se dal načmrknout. Ale nevím, jestli se mi do toho bude chtít. Ale víte co? Teď si uvědomuju, že jsem na Doupě zvrhlíka přidala takovou věc, co byla za úkol do literatury.
Pokud znáte povídku U tří lilií, tak víte, že je vyprávěna z pohledu muže. No, a náš úkol právě byl ji přepsat z pohledu ženské představitelky. No, a můj výsledek můžete najít zde.
14. 12. 2010
Nazdar lidi! Jak je? Tady celkem dobře, ale zima. Jo, a zataženo, občasné sněžení! :D Melu hovadiny? Myslím, že ne, protože takový počasí právě je. :D
No, ale dost blbostí, teď vám povím, co bylo ve škole. Dalo by se to obsáhnout jedním slovem, což je Nuda, ale budiž.
První hodinu jsme měli ZSV a psali jsme test. No, dvě otázky jsou propadák a zbytek uvidíme. No, a jinak jsme se bavili o jakýmsi magorovi, co psal o státní maturitě. Nic moc zajímavýho.
Pak byla angličtina a měli jsme Lerryho. Jak já jen toho chlapa nesnáším. Jistě, až vám povím, že je to černoch, tak mi jistě řeknete, že jsem rasista, ale já nejsem. Já proti černochům obecně nic nemám. Akorát proti němu. Mele hovadiny, který nikoho nezajímají. Sakra co je mi po nějákým filmu, kde jakýsi negr namaloval černýho Ježíše Krista... Co je mi vůbec po Kristovi? Leda hovno! nejsem křesťan a nechci s ním mít nic společnýho! A to, že někdo namaloval Krista černýho mi je u prdele. I kdyby byl fialovej, tak by mi to bylo jedno.
No, dál pak byla chemie, nic moc se nedělo a stejně tak v zemplu, který byl potom. A o volné hodině jsem si četla Pravdu. No, a v němčině, která následovala potom, tak tam jsme rozebírali zvratné zájmeno. Respektivě zvratná slovesa, či co to bylo za volovinu.
A poslední hodina byla čeština a psali sme písemku. Uvidíme, co z toho vyleze. Jsem na to docela zvědavá. No, nejlepší ale bylo, že nás Kirchnerka pustila domů hned, jak jsme to dopsali. nemuseli jsme tedy čekat, až dokončí práci všichni. :D Jsme si prostě tak postupně odcházeli... Docela dobré.
No, a to by bylo asi tak vše. :D
No, ale dost blbostí, teď vám povím, co bylo ve škole. Dalo by se to obsáhnout jedním slovem, což je Nuda, ale budiž.
První hodinu jsme měli ZSV a psali jsme test. No, dvě otázky jsou propadák a zbytek uvidíme. No, a jinak jsme se bavili o jakýmsi magorovi, co psal o státní maturitě. Nic moc zajímavýho.
Pak byla angličtina a měli jsme Lerryho. Jak já jen toho chlapa nesnáším. Jistě, až vám povím, že je to černoch, tak mi jistě řeknete, že jsem rasista, ale já nejsem. Já proti černochům obecně nic nemám. Akorát proti němu. Mele hovadiny, který nikoho nezajímají. Sakra co je mi po nějákým filmu, kde jakýsi negr namaloval černýho Ježíše Krista... Co je mi vůbec po Kristovi? Leda hovno! nejsem křesťan a nechci s ním mít nic společnýho! A to, že někdo namaloval Krista černýho mi je u prdele. I kdyby byl fialovej, tak by mi to bylo jedno.
No, dál pak byla chemie, nic moc se nedělo a stejně tak v zemplu, který byl potom. A o volné hodině jsem si četla Pravdu. No, a v němčině, která následovala potom, tak tam jsme rozebírali zvratné zájmeno. Respektivě zvratná slovesa, či co to bylo za volovinu.
A poslední hodina byla čeština a psali sme písemku. Uvidíme, co z toho vyleze. Jsem na to docela zvědavá. No, nejlepší ale bylo, že nás Kirchnerka pustila domů hned, jak jsme to dopsali. nemuseli jsme tedy čekat, až dokončí práci všichni. :D Jsme si prostě tak postupně odcházeli... Docela dobré.
No, a to by bylo asi tak vše. :D
13. prosince 2010
13. 12. 2010
Ráno jsem měla problém vylézt z postele. Já si myslela, že mám ještě hodinu čas, ale ten zasranej budík mě vyvedl z omylu a nemilosrdně začal břáňat. No, tak jsem neměla na výběr a musela vylézt. Venku byla kosa nostra, takže fakt na zabití...
No, ale dojela jsem do školy. A jdu do třídy 204, kde máme mít ZSV. Zastihnu tam Plačkovou, jak zrovna odemyká. A jelikož jsem uvažovala, co je ke mně Bára, manželka bratranca, tak jsem se zeptala jí, když tam stála a odemykala. No, řekla mi, že to prý nemá žádný specifický název... Takže zase mám smůlu...
No, tak du do třídy, nikde nikdo, byla jsem tam první, tak si sundám židli a začnu si číst "Pravdu", čtvrtou knihu ze série Cherub. Aneb, jak je napsáno pod tím, "ty děti oficiálně neexistují...".
Pak dojde Kája, tak se bavíme o tom, že jsem složila zkoušky z autoškoly a tak podobně, dozvím se, že zítra píšeme písemku, jak ze ZSV, tak z Čj... Takže naprosto úžasný... No fakt... Zabit... Hlavně proto, že to neumím a místo toho, abych se to učila, tak vám tady milostivě píšu deník... No, deník, spíše kroniku, protože správný deník by měl začínat slovy "Milý deníčku" a to tohle rozhodně nezačíná...
Tak nakonec jsme se sešli a začalo vyučováníí. Probírali jsme právo a podobný kidy. Naprostá nuda. Ale to je fuk. Já už si něják zvykla. Prostě, pokud chcete právo a chcete ho v záživný formě, tak si přečtite Perryho Masona. Není nic lepšího. Hlavně, pokud chcete trestní právo.
Potom jsme měli co? Suplovanou hodinu matematiky, takže jsem se mohla plně věnovat Pravdě. No, dostala jsem se tak něják do třetiny. A to i přes to, že jsem se původně chtěla učit slovíčka na test do němčiny. No, ale to je fuk, ty jsem se našprtala o volné hodině, ale to bychom předbíhali.
Po suplované hodině byla fyzika. Probírali jsme čočky. Což mi přopomíná, že bych vás chtěla odkázat na spolužáky Třetí X na lide.cz na Slovaňáku, gymplu, kde je v galerii moc pěkný příklad Písemky na čočky. Aneb čočka je chutné jídlo, či jak to tam je. :D
A pak byla ta volná hodina. No, jak říkám, můj hlavní záměr byl naučit se slovíčka do něminy. No, musím se pochválit, většinu jsem se jich naučila. Sice ne všechny, všechno, všecky, ale to už hraje malou roli. No, a zbytek volné hoďky jsem pročetla. Přeci jenom, dostala jsem se zhruba do půlky knihy a to si vemte, že jsem ji vlastně dneska teprv číst začínala... :D No nejsem dobrá?
Po němčině jsme měli češtinu. Nic moc zajímavýho tam nebylo, tak ji s prominutím přeskočím. A dále byla angličtina. Psali jsme test, na který jsem se vůbec neučila, ale něco jsem tam napsala, tak uvidíme, co z toho vzejde. Doufám, že aspoň ta trojka ano. Ale, nechme se překvapit.
A na závěr seminář ruštiny. Nikdo neměl prezentaci, tak jsme probírali časování. Není to tak těžké, jak se zdá. Je to hodně podobné češtině, slovenštině. Myslím, že tyhle jazyky jsou dobrá pomůcka při učení se ruštiny. A asi i ta zatrolená latina tu hraje roli. No, ale latinu stranou, stihli jsme toho docela dost probrat, což není na škodu. :)
Potom jsem valila dom pro věci do flétny a následně do flétny. Hráli jsme všechno možný a užili si legraci. Nemůžu si stěžovat. Nicméně, musela jsem Daškový převyprávět celé závěrečné zkoušky z autoškoly... No, gratulovala mi a kdesi cosi, to bylo od ní pěkné. :)
A já se loučím a du vymejšlet nějákou lumpačinu.
No, ale dojela jsem do školy. A jdu do třídy 204, kde máme mít ZSV. Zastihnu tam Plačkovou, jak zrovna odemyká. A jelikož jsem uvažovala, co je ke mně Bára, manželka bratranca, tak jsem se zeptala jí, když tam stála a odemykala. No, řekla mi, že to prý nemá žádný specifický název... Takže zase mám smůlu...
No, tak du do třídy, nikde nikdo, byla jsem tam první, tak si sundám židli a začnu si číst "Pravdu", čtvrtou knihu ze série Cherub. Aneb, jak je napsáno pod tím, "ty děti oficiálně neexistují...".
Pak dojde Kája, tak se bavíme o tom, že jsem složila zkoušky z autoškoly a tak podobně, dozvím se, že zítra píšeme písemku, jak ze ZSV, tak z Čj... Takže naprosto úžasný... No fakt... Zabit... Hlavně proto, že to neumím a místo toho, abych se to učila, tak vám tady milostivě píšu deník... No, deník, spíše kroniku, protože správný deník by měl začínat slovy "Milý deníčku" a to tohle rozhodně nezačíná...
Tak nakonec jsme se sešli a začalo vyučováníí. Probírali jsme právo a podobný kidy. Naprostá nuda. Ale to je fuk. Já už si něják zvykla. Prostě, pokud chcete právo a chcete ho v záživný formě, tak si přečtite Perryho Masona. Není nic lepšího. Hlavně, pokud chcete trestní právo.
Potom jsme měli co? Suplovanou hodinu matematiky, takže jsem se mohla plně věnovat Pravdě. No, dostala jsem se tak něják do třetiny. A to i přes to, že jsem se původně chtěla učit slovíčka na test do němčiny. No, ale to je fuk, ty jsem se našprtala o volné hodině, ale to bychom předbíhali.
Po suplované hodině byla fyzika. Probírali jsme čočky. Což mi přopomíná, že bych vás chtěla odkázat na spolužáky Třetí X na lide.cz na Slovaňáku, gymplu, kde je v galerii moc pěkný příklad Písemky na čočky. Aneb čočka je chutné jídlo, či jak to tam je. :D
A pak byla ta volná hodina. No, jak říkám, můj hlavní záměr byl naučit se slovíčka do něminy. No, musím se pochválit, většinu jsem se jich naučila. Sice ne všechny, všechno, všecky, ale to už hraje malou roli. No, a zbytek volné hoďky jsem pročetla. Přeci jenom, dostala jsem se zhruba do půlky knihy a to si vemte, že jsem ji vlastně dneska teprv číst začínala... :D No nejsem dobrá?
Po němčině jsme měli češtinu. Nic moc zajímavýho tam nebylo, tak ji s prominutím přeskočím. A dále byla angličtina. Psali jsme test, na který jsem se vůbec neučila, ale něco jsem tam napsala, tak uvidíme, co z toho vzejde. Doufám, že aspoň ta trojka ano. Ale, nechme se překvapit.
A na závěr seminář ruštiny. Nikdo neměl prezentaci, tak jsme probírali časování. Není to tak těžké, jak se zdá. Je to hodně podobné češtině, slovenštině. Myslím, že tyhle jazyky jsou dobrá pomůcka při učení se ruštiny. A asi i ta zatrolená latina tu hraje roli. No, ale latinu stranou, stihli jsme toho docela dost probrat, což není na škodu. :)
Potom jsem valila dom pro věci do flétny a následně do flétny. Hráli jsme všechno možný a užili si legraci. Nemůžu si stěžovat. Nicméně, musela jsem Daškový převyprávět celé závěrečné zkoušky z autoškoly... No, gratulovala mi a kdesi cosi, to bylo od ní pěkné. :)
A já se loučím a du vymejšlet nějákou lumpačinu.
Co si přeji k Vánocům...
Tak jo, Yaoi normálně prohrálo o dva hlasy! No není to bordel toj totok!?! Já bych řekla, že jo! Ale abych jenom nebuzerovala, tak taky zkusím něco napsat. Nevím, jestli to co k čemu bude, ale uvidíme. Však, je to jenom subjektivní názor, se kterým není vaší povinností souhlasit. Dokonce to ani nemusíte číst, jestli nechcete, do ničeho vás nenutím.
A o čem tedy hodlám psát? Asi o tom, co si přeju k Vánocům... Problém je ale v tom, že já si nic nepřeju, protože to, co chci, už je stejně koupený a to, co bych chtěla dál, je v České republice nedostatkové zboží... A to knihy s yaoi tématikou... Sorry, ale tohle v Čr nevedou a to mne sere! A tím se dostáváme k tématu, které vyhrát mělo. A to je yaoi!
Ovšem, taky mne napadá, že vlastně nemám, co psát, protože vypisovat seznam toho, co si údajně přeju pod stromeček, ale co zároveň tak jako tak už vím, že dostanu, mi přjde zcestné, takže toho se zdržím. A radši pomlčím.
Toto téma se s prominutím hodí pro pětieltý děti, co stále věří na Ježíška, kterej pro mne je jen jakýsi pajtáš, který vlastně neexistuje. Jistě, tím se dostáváme k tomu, že draci taky neexistujou a věřím v ně, ale prosím vás, jsou draci a je Ježíš Kristus. A to jsou dvě rozdílný věci, z nichž jedna má co dočinění s Křesťnastvím, který nemám zrovna v lásce. Holt když máte babičku zavylou křesťanku, který by vás nejradši viděla každou neděli v kostele na mši, tak se nedivte, že s tím nechcete mít nic společnýho... No, a proto je jen jeden typ kostelů, který mám ráda.
A to jsou ty, co jsou polorozbořený, mají kolem sebe zarostlej hřbitov a jsou mimo civilizaci. Nejlépe uprostřed lesa, nebo na jeho okraji, a nejlépe, když ten les sousedí s bažinou, nebo něčím takovým... .:D A tady vidíte, že jsme se od Vánoc dostali do bažiny... A kam se podíváme dál? Uvidíme...
Dobře, vejdeme do toho rozbořeného kostela a tam najdeme krkavce, který zrovna vzlétá k nebi. Budeme ho pozorovat a spatříme se blížit okřídlenou postavu. Snese se k nám démon, pohledný démon a odnese nás do světa fantazie.
A to znamená, že bych měla přestat fantazírovat, protože tohle už s tématem týdne vážně nemá nic společnýho.... Takže se mějte a já mizím.
A o čem tedy hodlám psát? Asi o tom, co si přeju k Vánocům... Problém je ale v tom, že já si nic nepřeju, protože to, co chci, už je stejně koupený a to, co bych chtěla dál, je v České republice nedostatkové zboží... A to knihy s yaoi tématikou... Sorry, ale tohle v Čr nevedou a to mne sere! A tím se dostáváme k tématu, které vyhrát mělo. A to je yaoi!
Ovšem, taky mne napadá, že vlastně nemám, co psát, protože vypisovat seznam toho, co si údajně přeju pod stromeček, ale co zároveň tak jako tak už vím, že dostanu, mi přjde zcestné, takže toho se zdržím. A radši pomlčím.
Toto téma se s prominutím hodí pro pětieltý děti, co stále věří na Ježíška, kterej pro mne je jen jakýsi pajtáš, který vlastně neexistuje. Jistě, tím se dostáváme k tomu, že draci taky neexistujou a věřím v ně, ale prosím vás, jsou draci a je Ježíš Kristus. A to jsou dvě rozdílný věci, z nichž jedna má co dočinění s Křesťnastvím, který nemám zrovna v lásce. Holt když máte babičku zavylou křesťanku, který by vás nejradši viděla každou neděli v kostele na mši, tak se nedivte, že s tím nechcete mít nic společnýho... No, a proto je jen jeden typ kostelů, který mám ráda.
A to jsou ty, co jsou polorozbořený, mají kolem sebe zarostlej hřbitov a jsou mimo civilizaci. Nejlépe uprostřed lesa, nebo na jeho okraji, a nejlépe, když ten les sousedí s bažinou, nebo něčím takovým... .:D A tady vidíte, že jsme se od Vánoc dostali do bažiny... A kam se podíváme dál? Uvidíme...
Dobře, vejdeme do toho rozbořeného kostela a tam najdeme krkavce, který zrovna vzlétá k nebi. Budeme ho pozorovat a spatříme se blížit okřídlenou postavu. Snese se k nám démon, pohledný démon a odnese nás do světa fantazie.
A to znamená, že bych měla přestat fantazírovat, protože tohle už s tématem týdne vážně nemá nic společnýho.... Takže se mějte a já mizím.
12. prosince 2010
12. 12. 2010
Ahoja, dneska se toho moc nedělo... Ale něco málo přece. Vstala jsem před jedenáctou a to je na mne co říct, protože o víkendu většinou před jedenáctou nevstávám... Právě naopak, vstávám hodně po jedenácté...
Vzhledem k tomu, že jsem neměla nic na práci, tak jsem si zapla počítač. Najela jsem si na DragonFable a zjistila jsem, že se tam objevil Frostval. No, to bych nebyla já, abych se okamžitě nezalogovala a nezačala hrát. A tak netrvalo ani dvě hodiny a Frostval byl přehraný. Na jeho další kapitoly si musím počkat zase napřesrok.
No, ale taky tam přidali nový quest v Ravenloss. Tak jsem přehrála i ten. A potom jsem hrála s postavou Daniela. jenže pak jsem se nakrkla, že ji mám na jiným účtě, než svoji hlavní postavu, tak jsem si vytvořila ještě jednoho Daniela. Sice jsem s ním ještě nezačla hrát, ale to se napraví.
No, a pak jsem byla na ICQ s Andrej. Tak něják jsme se bavily a ve výsledku jsem dělala nový layout. Mám ho nastavený na stránkách, co mám na blog.cz. Posílala jsem náhled Andrej a jí se zalíbil, tak jsem udělala pár drobných úprav a nastavila ho i na její blog. Takže máme skoro stejný designy. Ne, že by mi to vadilo, mi jsou takový věci putna.
Vzhledem k tomu, že jsem neměla nic na práci, tak jsem si zapla počítač. Najela jsem si na DragonFable a zjistila jsem, že se tam objevil Frostval. No, to bych nebyla já, abych se okamžitě nezalogovala a nezačala hrát. A tak netrvalo ani dvě hodiny a Frostval byl přehraný. Na jeho další kapitoly si musím počkat zase napřesrok.
No, ale taky tam přidali nový quest v Ravenloss. Tak jsem přehrála i ten. A potom jsem hrála s postavou Daniela. jenže pak jsem se nakrkla, že ji mám na jiným účtě, než svoji hlavní postavu, tak jsem si vytvořila ještě jednoho Daniela. Sice jsem s ním ještě nezačla hrát, ale to se napraví.
No, a pak jsem byla na ICQ s Andrej. Tak něják jsme se bavily a ve výsledku jsem dělala nový layout. Mám ho nastavený na stránkách, co mám na blog.cz. Posílala jsem náhled Andrej a jí se zalíbil, tak jsem udělala pár drobných úprav a nastavila ho i na její blog. Takže máme skoro stejný designy. Ne, že by mi to vadilo, mi jsou takový věci putna.
Daniel - Modern Version
OK. Tak tohle je Daniel, jehož jste již mohli vidět jako DoomDaniela, či jako ChaosDaniela. A tohle, co tu vidíte teď, je ten samý Daniel akorát namalovaný trochu moderněji, tj. nemá historický šaty, ale moderní kabát. :D
Jo, já vím, je to rozdíl jak prase, ale to se neřeší. :D Je to lehce upravované v PSku, hlavně to světlo, ale když já nemohal odolat. Ale jinak to upravovaný není.
Jo, já vím, je to rozdíl jak prase, ale to se neřeší. :D Je to lehce upravované v PSku, hlavně to světlo, ale když já nemohal odolat. Ale jinak to upravovaný není.
Doufám, že se vám to aspoň trochu líbí. A jak jste jistě zaregistrovali, mám novej design. A myslím, že tu zůstane dlouho, protože se mi setsakra líbí!
11. prosince 2010
11. 12. 2010
Ahoj, dnešek byl docela hektický. Obvzlášť na to, že je sobota... Zabit toj totok. I když, zase na druhou stranu, vydělala jsem na tom. A vo co go? Povim vám to.
Takže... Ráno jsem vstala o půl dvanácté a potom jsem byla matkou vyvlečena do města. Nejprve jsem uvažovala, že se na to vybodnu a nepůjdu, ale nakonec jsem se nechala přesvědčit a to bylo dobře.
Jely jsme do Vaňkovky a tam jsme prvně šly do Datartu, kde jsme koupily Tablet, čili dárek pro mne k Vánocům. Potom jsme se šly podívat na jistou bundu a vestu. Vestu jsem ve výsledku zamítla, ale bundu mám a dostanu ji taktéž pod stromeček. Je bílá a má kožešinku na kapuci. A je moc pěkná. :) Jsem s ní spokojená.
A pak jsme měly jít na pizzu, ale já jsem to nejdřív vzala do papeterie. Tam jsem si to namířila ke stojanu s výtvarnými potřebami a koupila jsem si další sadu těch fixů. :) Těch na kreslení mangy. A nemůžu si stěžovat. Teda, co to žvaním, ne sadu, ale sady. Koupila jsem si totiž dvě. :D Tak moc já jsme utrácela. A pak jsem si ještě koupila fixu stříbrnou a dvě tužky, se kterýma se dobře dělají náčrtky.
No, a potom jsme čekaly, až dorazí sestřenka, teta a manželka bratrance. A mezitím jsem si dala salámovou pizzu. No, pak dorazily a šli jsme si sednout do Husy. Tam jsme kecali, no, ony kecaly a já si četla. Ale to nevadí. Po nějáké době jsme se zvedli a šli nakupovat dárky. No, převážně oni. Já se jim tam jenom pletla a měla nepatřičné poznámky.
Ale pak jsme zapluli do jedné obuvi a tam jsem si teda vybrala boty i já. Tak mi teď leží na chodbě. A jsou moc pěkný. Takový modrý, ne moc vysoký, ale přece jenom se dají označit za kozačky. A co je hlavní, nemají podpatek. A to je právě to nejlepší, protože já žádnej velkej podpatkovej nadšenec nejsem. Jsem spíš na obyčejnou podrážku a nejraději nosím tenisky. ale, tyhle boty mne prostě nadchly. :D
No, a ve výsledku jsme si do té Husy šly sednout ještě jednou. A já zase četla. No, a nakonec se naše cesty rozdělily a já s matkou jsme si to namířily domů. No, takže sice den docela hektický, ale plynou mi z toho nehorázné výhody. Navíc, když jdu do města, nakupovat, nebo prostě někam a mám matku s sebou, tak to znamená, že skoro všechno placení obstarává ona. :D A to je setsakra výhodný!
Takže... Ráno jsem vstala o půl dvanácté a potom jsem byla matkou vyvlečena do města. Nejprve jsem uvažovala, že se na to vybodnu a nepůjdu, ale nakonec jsem se nechala přesvědčit a to bylo dobře.
Jely jsme do Vaňkovky a tam jsme prvně šly do Datartu, kde jsme koupily Tablet, čili dárek pro mne k Vánocům. Potom jsme se šly podívat na jistou bundu a vestu. Vestu jsem ve výsledku zamítla, ale bundu mám a dostanu ji taktéž pod stromeček. Je bílá a má kožešinku na kapuci. A je moc pěkná. :) Jsem s ní spokojená.
A pak jsme měly jít na pizzu, ale já jsem to nejdřív vzala do papeterie. Tam jsem si to namířila ke stojanu s výtvarnými potřebami a koupila jsem si další sadu těch fixů. :) Těch na kreslení mangy. A nemůžu si stěžovat. Teda, co to žvaním, ne sadu, ale sady. Koupila jsem si totiž dvě. :D Tak moc já jsme utrácela. A pak jsem si ještě koupila fixu stříbrnou a dvě tužky, se kterýma se dobře dělají náčrtky.
No, a potom jsme čekaly, až dorazí sestřenka, teta a manželka bratrance. A mezitím jsem si dala salámovou pizzu. No, pak dorazily a šli jsme si sednout do Husy. Tam jsme kecali, no, ony kecaly a já si četla. Ale to nevadí. Po nějáké době jsme se zvedli a šli nakupovat dárky. No, převážně oni. Já se jim tam jenom pletla a měla nepatřičné poznámky.
Ale pak jsme zapluli do jedné obuvi a tam jsem si teda vybrala boty i já. Tak mi teď leží na chodbě. A jsou moc pěkný. Takový modrý, ne moc vysoký, ale přece jenom se dají označit za kozačky. A co je hlavní, nemají podpatek. A to je právě to nejlepší, protože já žádnej velkej podpatkovej nadšenec nejsem. Jsem spíš na obyčejnou podrážku a nejraději nosím tenisky. ale, tyhle boty mne prostě nadchly. :D
No, a ve výsledku jsme si do té Husy šly sednout ještě jednou. A já zase četla. No, a nakonec se naše cesty rozdělily a já s matkou jsme si to namířily domů. No, takže sice den docela hektický, ale plynou mi z toho nehorázné výhody. Navíc, když jdu do města, nakupovat, nebo prostě někam a mám matku s sebou, tak to znamená, že skoro všechno placení obstarává ona. :D A to je setsakra výhodný!
Rest In Peace
Tak tohle jsem začala malovat včera. Inspirovala mne k tomu písnička SMS od Lucky Vondráčkové. I když, nevím, jak jsem se dostala zrovna k tomuto motivu...
A já pořád říkám, že můj mozek má podivné myšlenkové pochody... Uznávám, ono se tam zpívá "na hrob ti tesám sms", ale to není důvod udělat obraz, kde na kopci je poničený náhrobek s nápisem RIP a kde na tom kopci sedí vlk... A ještě ke všemu je to celý v noci...
No, ale myslím, že moje myšlenkové pochody tady nikoho nezajímaj. A to je dobře, protože by to pak mohlo špatně dopadnout. Ovšem, co zajímá mě, je váš názor na tento obrázek. A myslím, že by vás neubylo, kdybyste ho opravdu napsali, co vy na to?
10. prosince 2010
10. 12. 2010
JOOOOOOOOOOOOOOO! JE TO DOMA! MÁM ZA SEBOU ZKOUŠKY NA ŘIDIČÁK A USPĚLA JSEM! JOOOOOOOOOOOOO!
Za to se omlouvám, ale je nutné to někam napsat. Nejlépe bílou křídou do komína, ale to se mi moc nechce.
A teď podrobný popis.
Ve středu odpoledne mi přišla SMS s tím, že zkouška je přesunuta na sedum místo na půl osmou, jak byla původně plánovaná. Byla jsem tedy v sedm ráno na úřadě v Kuřimi. Otec mne tam odvezl. Nicméně, nikdo tam ještě nebyl.
Čekala jsem tedy, nakonec jsem ale šla zjišťovat. Nakonec se ukázalo, že ta SMS byla bota a nebyla to pravda, takže jsem se vlastně ochudila o půl hodiny spánku. No, ale už se stalo, tak se s tím nedalo nic dělat.
Byli jsme tam takhle brzo dva. Komisař nás tedy přednostně přezkoušel z údržby vozidla. Modlila jsem se, abych si nevytáhla převodovku a povedlo se. Vytáhla jsem si Signalizaci mazání a akumulátoru a co dělat, když signalizovat začnou. To nebylo tak strašné.
Druhá otázka, kterou jsem si vytáhla, bylo namontování vlečného lana, což bylo jednoduché. Sice jsem si celou dobu přála, abych si vytáhla výměnu kola, ale nevadí. Tohle bylo také dobré.
Potom jsme tam čekali, než dorazí skvadra, která měla přijet autem autoškoly. Nakonec dorazili. Ještě jsme museli my dva, co jsme tam byli brzo, počkat, až komisař přezkouší i tu skvadru. No, a potom jsme konečně mohli začít psát, respektive vyplňovat testy, které byly na ABC.
Byla jsem první, kdo to měl hotové a pravdou je, že jsem také byla jediná, která test ovládala klávesnicí. Všichni ostatní na to šli myší, což nejsem schopná pochopit. Klávesnicí to totiž bylo mnohem lepší. No, ale asi jenom pro ty, co umí psát všema deseti, mezi něž se řadím. :D
Když jsem tento test dokončila, tak mi komisař řekl, že by rád mluvil s mým tatínkem. Uvažovala jsem, zdali ho nechce sprdnout za nějáké špatné parkování, nebo něco, ale ne, ukázalo se, že ho chce využít. Čtyři lidi z nás totiž měli dělat zkoušku v Kuřimi. No, a pro ten zbytek komisař zařídil odvoz do Brna do Teska v Kr. Poli. A ten odvoz byl můj otec.
Byla to názorná ukázka toho, jak se nemá jezdit. Protože otec milerád překračuje povolenou rychlost, nenamáhá se odblikávat překážky a ani se nerozpakuje udělat takovou botu, jako otočit se na pětníku v místech, kde to není dovolené. Prostě drzý řidič, který, kdyby se na něj policie pověsila, tak je dávno bez řidičského průkazu.
V Tescu jsme asi hodinu čekali. Potom nás instruktor prozvonil, abysme už šli. A tak jsme šli. Já byla první, kdo jel. Nebylo to špatné. Dojeli jsme kamsi do Maloměřic, kde zkouška skončila. Tedy, pro mne, ti ostatní měli potom teprve jet. A já prolezla.
Tak jsem happy. V pondělí si půjdu podat žádost o vydání řidičského průkazu a potom, za dvacet pracovních dnů, si půjdu řidičák vyzvednout! Takže super. Nemůžu si stěžovat.
Ve středu odpoledne mi přišla SMS s tím, že zkouška je přesunuta na sedum místo na půl osmou, jak byla původně plánovaná. Byla jsem tedy v sedm ráno na úřadě v Kuřimi. Otec mne tam odvezl. Nicméně, nikdo tam ještě nebyl.
Čekala jsem tedy, nakonec jsem ale šla zjišťovat. Nakonec se ukázalo, že ta SMS byla bota a nebyla to pravda, takže jsem se vlastně ochudila o půl hodiny spánku. No, ale už se stalo, tak se s tím nedalo nic dělat.
Byli jsme tam takhle brzo dva. Komisař nás tedy přednostně přezkoušel z údržby vozidla. Modlila jsem se, abych si nevytáhla převodovku a povedlo se. Vytáhla jsem si Signalizaci mazání a akumulátoru a co dělat, když signalizovat začnou. To nebylo tak strašné.
Druhá otázka, kterou jsem si vytáhla, bylo namontování vlečného lana, což bylo jednoduché. Sice jsem si celou dobu přála, abych si vytáhla výměnu kola, ale nevadí. Tohle bylo také dobré.
Potom jsme tam čekali, než dorazí skvadra, která měla přijet autem autoškoly. Nakonec dorazili. Ještě jsme museli my dva, co jsme tam byli brzo, počkat, až komisař přezkouší i tu skvadru. No, a potom jsme konečně mohli začít psát, respektive vyplňovat testy, které byly na ABC.
Byla jsem první, kdo to měl hotové a pravdou je, že jsem také byla jediná, která test ovládala klávesnicí. Všichni ostatní na to šli myší, což nejsem schopná pochopit. Klávesnicí to totiž bylo mnohem lepší. No, ale asi jenom pro ty, co umí psát všema deseti, mezi něž se řadím. :D
Když jsem tento test dokončila, tak mi komisař řekl, že by rád mluvil s mým tatínkem. Uvažovala jsem, zdali ho nechce sprdnout za nějáké špatné parkování, nebo něco, ale ne, ukázalo se, že ho chce využít. Čtyři lidi z nás totiž měli dělat zkoušku v Kuřimi. No, a pro ten zbytek komisař zařídil odvoz do Brna do Teska v Kr. Poli. A ten odvoz byl můj otec.
Byla to názorná ukázka toho, jak se nemá jezdit. Protože otec milerád překračuje povolenou rychlost, nenamáhá se odblikávat překážky a ani se nerozpakuje udělat takovou botu, jako otočit se na pětníku v místech, kde to není dovolené. Prostě drzý řidič, který, kdyby se na něj policie pověsila, tak je dávno bez řidičského průkazu.
V Tescu jsme asi hodinu čekali. Potom nás instruktor prozvonil, abysme už šli. A tak jsme šli. Já byla první, kdo jel. Nebylo to špatné. Dojeli jsme kamsi do Maloměřic, kde zkouška skončila. Tedy, pro mne, ti ostatní měli potom teprve jet. A já prolezla.
Tak jsem happy. V pondělí si půjdu podat žádost o vydání řidičského průkazu a potom, za dvacet pracovních dnů, si půjdu řidičák vyzvednout! Takže super. Nemůžu si stěžovat.
A co dál? No, potom jsem zavolala otci, aby mě vyzvednul a odvezl na Minskou, kde jsem si nechala dát do studijního průkazu razítko, abych měla potvrzení pro omluvenku ve škole. Dostala jsem razítko a otec musel pak z tama složitě objíždět, protože se nemohl otočit na pětníku. Byli tam totiž fízláci.
No jo no, holt měl smůlu. Ale to je fuk. A pak jsme dojeli domů a otec hledal boty. Je zde podezření, že je matka zlikvidovala a vyhodila. Moc bych se tomu nedivila, neboť v naší rodině je možné všechno. :D
No jo no, holt měl smůlu. Ale to je fuk. A pak jsme dojeli domů a otec hledal boty. Je zde podezření, že je matka zlikvidovala a vyhodila. Moc bych se tomu nedivila, neboť v naší rodině je možné všechno. :D
5. prosince 2010
Kdo to je?
Tak jo, pokud víte, kdo to je, tak mi to řekněte. Já osobně to nevím. Ale do mysli se mi vkrádá jméno Gideon. Nicmméně to k němu nejde, protože... Prostě to nejde!
Ještě by to mohl být Sora ze Sukysio, ale na toho má moc divnej nos. Takže čekám, že vy, moji drazí čtenáři, mi oznámíte, kdo to je. :D
Rikki
Rikkiho jsem začala malovat už před nějákou dobou. Ale nemohla jsem ho dokončit, protože jsem neměla fixy potřebných barev. To jest šedou a obličejovou. A ty jsem dostala dneska na mikuláše, tak jsem to konečně mohla dokončit.
Povšiměte si prosím mého uměleckého podpisu, který byl zvlášť naskenován do počítače a je přidáván na každý můj výtvor. :D
Nightfall trees
No, tak tohle vzniklo u sledování .hack//Sign. Tak něják jsem si čmárala a nakonec z toho něják vznikly stromy. tak jsem to pak dotvořila do této podoby.
Je to kresleno černou centropenkou a fixama. Ne těma manga fixama, na který jsem tak pyšná. Ale normálníma. :D
Nechte zvony znít
Nápad na namalování těchto zvonů přišel, když jsem poslouchala písničku Nechte zvony znít od Marty Kubišové. Zjistila jsem taky, že na písničky jde krásně malovat.
Takže až někdo budete někdy hledat inspiraci, pusťe si všechny písničky, co máte v počítači, pusťte je v media playeru, dejte to na opakovat a na náhodné přehrávání. A to, co tam bude, tím se nechte inspirovat. :D
Manga boy
Tak to jsem si včera prosím hrála s černým popisovačem. A vzniklo toto. Myslím, že to stínování není úplně dobře, ale zase, na druhou stranu, ono není ani úplně blbě, což je pokrok. Co říkáte?
Kevin
Proč zrovna Kevin? Protože mi to asi úplně nejvíc připomíná Kevina z anime Prince of Tennis. I když, pravdou je, že ono mi to připomíná ještě někoho, ale zaboha nevím, koho. Hodilo by se k němu jiný jméno, ale... He, že bych na to přišla?
Ne, tak ne. Yuri z Kaleido Star to není. Ten má ty vlasy trochu jinak.
Héj, kdyby vás někoho napadlo, kdo to je, dejte mi vědět, jo?
Padesátá čtvrtá
Tak tahle věc se skví v mém sešitu do fyziky. A má takový ten super znuděný výraz. Který naprosto vypovídá o mém vztahu k fyzice. :D
Padesátá pátá
Tak tady jsem si hrála s průhledným pozadím. TAkže je to vlastně jenom ten obrys. :D No, holt háďátko řepné nadevše. :D
Padesátá třetí
Taková trochu divnost. Hlavně ty vlasy jsou divný. :D Ale tomu se holt nesmíte divit. Něják se to tak samo vyvrbilo. :D
Padesátá druhá
Jedna divnost ze sešitu matematiky. Doufám, že vás to potěší. :D
*uvažuje, že by měla přestat zahlcovat titulku blog.cz, ale asi tak jako tak nepřestane...*
Padesátá první
Jedna hlavička z mého sešitu. myslím, že matematiky. Není nejhorší, ale mohla být i lepší. No, váš názor je zde přednější, než můj.
Padesátá
Něco, co by mělo alespoň vzdáleně připomínat srdce. Tak snad se povedlo. Když ne, tak ne. Se svět nezboří. Holt se mi chtělo stínovat fixama. No, a tohle je výsledek. Tahle matlanina.
Čtyřicátá devátá
Toš takovej divnej motýl. Vypadá zle. Nezdá se vám? Já bych řekla, že totiž zlej asi opravdu bude. No, nechme se překvapit.
Někdo... Nevím kdo
Toš toj totok. Někoho mi to strašně připomíná, ale zaboha si nedokážu vybavit koho... Tak pokud víte, komu je to podobný, tak mi to řekněte. Dokud jsem to nevybarvila, tak to trochu připomínalo Eyese Rutherforda z anime Spiral, ale to už není pravda, je to někdo jiný.
No, ale jak říkám, není mi známo kdo. Tak pokud na to někdo z vás přijde, tak mu budu vděčná. :D
ChaosDaniel
Nejprve chci vysvětlit tu chybu v názvu. On to měl být původně DoomDaniel, ale nakonec je DoomDaniel někdo jiný. Proto jsem tohle ve výsledku pojmenovala ChaosDaniel. No, jenže už se mi to na tom obrázku nechtělo předělávat, tak tam zůstal starý název.
Je to kresleno manga fixama a pak upravováno na počítači. Myslím hlavně to pozadí a tak. No, a trochu vlasy. Ale vesměs je to kresleno ručně. A že mě to bavilo. :D
Hiono Yuizaki
Tak tohle původně měla být Hiono z anime Spiral. Moc to na ni nevypadá. Respektive, vůbec to na ni nevypadá, ale to je fuk. To je totiž hlavně tím, že jsem neměla předlohu. No, neřešte, nepřepínejte. Hlavní je, že je to vůbec něco. No ne?
Daniel - Lineart
Tak tady máte lineart k Danielovi. Pokud byste si ho chtěli zmalovat, poslužte si, ovšem prosím, abyste nezapoměli napsat, kdo je zodpovědný za lineart.
Protože jestli zjistím, že to vydáváte za svoje, tak vás zaškrtím. Přeci jenom, Daniel ©by me. :D
DoomDaniel
Tak s tímhle jsem se včera piplala asi hodinu. Holt myšou to moc nešlo. Ale dobrá věc se podařila a dílo zkázy je hotové. Toto je Daniel, respektive, DoomDaniel, jak jsem mu začala říkat. A je to můj charakter ze hry DragonFable.
Jistě, chlapec ještě není ani level 10, ale to nevadí. Hlavní charakter je totiž Alexandr a ten je level skoro 40. S tímhle si hraju jenom pro zábavu.
Taky z jakýho jinýho důvodu bych měla pro DF jinak pět účtů. :D No jo, já vím, blázen, ale když mě to baví. :D
Vtip je totiž v tom, že se svojí nejlepší postavou - Alexandrem - hraju jenom tehdy, když přidají něco nového. On totiž semnou byl prakticky od začátku vývoje DFka. Ta hra vznikla někdy v roce 2008, či 2007, jestli se nepletu. Hrát jsem ji začala zřejmě chvíli poté, co ji stvořili. A od té doby tam toho hodně přibylo. Jenže vzhledem k tomu, že žádný můj charakter nemá DragonAmulet, není možné dělat speciální questy. Proto mám tolik charakterů, neboť Alexandr má již všechny questy, co může dělat, splněné... A proto tady můj nový oběv DoomDaniel.
A zde vidíte originál mého snažení. Toto malé je originální charakter Daniela. A podle něj vznikl zde můj výtvor.
Credits:
Daniel ©AnnElfwind with the use of DragonFable character creation
Drawings ©AnnElfwind
DragonFable ©ArtixEnterteinment
Game here - DragonFable
4. prosince 2010
Adventní věnec
Tak jo. Přeci jenom, už je kolikátá? adventní neděle. Teda, je, zítra bude. Už melu hovadiny.
A proto jsem namalovala tento adventní věnec. Docela se mi líbí. A dokoce je tam "included" můj spešl unik podpis. :D
Co vy na to?
Čtyřicátá osmá
Růžička, co z nudy vznikla. není nejlepší, ale ani nejhorší. A kupodivu se mi docela líbí. Já vím, to stínování je hrozný, ale nenechte se tím vyvést z míry. Jsme si u růží tím stínováním nebyla jistá nikdy a nechtělo se mi hledat nějákou předlohu. Navíc je to jenom taková rychlovka, abych měla čím doplnit články.
Vzhledem k tomu, že jsem líná si pamatovat zdroje obrázků, kterýma bych jinak články doplňovala, tak si prsotě ty obrázky sama namaluju. Většinou tak, že načmárám v ruce, naskenuju, upravím pozadí, popřípadě ho úplně zruším a hotovo. :D
Vzhledem k tomu, že jsem líná si pamatovat zdroje obrázků, kterýma bych jinak články doplňovala, tak si prsotě ty obrázky sama namaluju. Většinou tak, že načmárám v ruce, naskenuju, upravím pozadí, popřípadě ho úplně zruším a hotovo. :D
4. 12. 2010
Hoj, jdu vám napsat report. Vstávala jsem kolem půl jedenácté, nebo tak něják. A vůbec se mi z tý postele nechtělo. Nicméně, co mě donutilo vylézt, byl fakt, že jsem si opět poslintala polštář. To já vždycky, když jsem vzhůru enem napůl a ležím nabřiše s hlavou na polštáři, respektive pusou na polštáři, tak vždycky na ten polštář slintám... A vadí mi to. No, a to bylo to, co mě donutilo vylézt.
No, vlastně jsem dneska prakticky nic nedělala... Nakrmila jsem kotě, co k nám chodí. Bylo hladný. Je roztomilý. Ale je to takový telátko. :D
No, a pak jsem byla na počítači. A na ICQ s Andrej. Bavily jsme se o všem možným a ve výsledku jsme vymýšlely básničky. Jednu na téma zima a druhou na téma Prosinec a Vánoce. No, později obě básně dám na Doupě zvrhlíka. Tak si je tam pak můžete přečíst.
A pak jsem tak něják třídila obrázky a ukládala je do složek. Poté, co jsem je vyškubala ze sešitu, který už byl úplně počmáraný. Holt kreslířské období se nezapře. Potíž je v tom, že poslední dobou nekreslím nic jinýho, než mangu. Asi budu muset najít inspiraci v něčem jiným. Pro změnu. Nemůžu pořád kreslit to samý. Nebo můžu? Já myslím, že ne.
Ale dost keců. Jdu dát ty básně tam, kampatří, abyste si je mohli přečíst. Protože se znám. A jestli to neudělám hned, neudělám to nikdy. Tak jo. Jdu na to. Zatím se mějte.
No, vlastně jsem dneska prakticky nic nedělala... Nakrmila jsem kotě, co k nám chodí. Bylo hladný. Je roztomilý. Ale je to takový telátko. :D
No, a pak jsem byla na počítači. A na ICQ s Andrej. Bavily jsme se o všem možným a ve výsledku jsme vymýšlely básničky. Jednu na téma zima a druhou na téma Prosinec a Vánoce. No, později obě básně dám na Doupě zvrhlíka. Tak si je tam pak můžete přečíst.
A pak jsem tak něják třídila obrázky a ukládala je do složek. Poté, co jsem je vyškubala ze sešitu, který už byl úplně počmáraný. Holt kreslířské období se nezapře. Potíž je v tom, že poslední dobou nekreslím nic jinýho, než mangu. Asi budu muset najít inspiraci v něčem jiným. Pro změnu. Nemůžu pořád kreslit to samý. Nebo můžu? Já myslím, že ne.
Ale dost keců. Jdu dát ty básně tam, kampatří, abyste si je mohli přečíst. Protože se znám. A jestli to neudělám hned, neudělám to nikdy. Tak jo. Jdu na to. Zatím se mějte.
Mandala... Asi
Toš tady jakási mandala, kterou jsem načmárala s pomocí kružítka a fixek. Není to nic světobornýho, ale líbí se mi to. Jo, vím, že vy z vás, co sami mandaly kreslíte a kreslíte je dýl, než já, mi nadáte, že je to houby mandala, ale mně se to prostě líbí.
A i kdyby to mandala nebyla, myslím, že pojmenovat si to můžu tak, jak se mi zachce, no ne? :D
Haha, komentář potěší.
2. prosince 2010
2. 12. 2010
Ahoj, včera jsem byla naprosto vyždímaná, tak jsem vám sem nic nepapsala, ale mám k tomu své důvody. Měla jsem vystoupení s flétnou a pak jsem táhla těžkej nákup a dobíhala na tom pitomým kluzkým sněhu autobus. V podpatkách... A do kopce. Takže totálně na zabití...
Ale vystoupení se povedlo a to je to hlavní. :) Hrála jsem duo s Matýskem. Jmenovalo se to U potůčku od Bachtíkové. No, a dneska? Ráno jsem myslela, že se nevykopu z postele. No, ale povedlo se. Ve škole byla děsná nuda. Akorát ta angličtina za něco stála. On se mi ten profesor nejprv nepozdával, ale čím víc hodin s ním máme, tím se mi zdá lepší.
No, pak nás Sargi zabil v tělocviku. Jsem byla naprosto vyřízená... Ale to je fuk, protože to nikoho nezajímá.
Co je ale důležitý, je fakt, že jsem si po škole šla domluvit závěrečné zkoušky z autoškoly. Budu je dělat desátého. Tak mi držte palce. I když, troufám si tvrdit, že to nebude tak horký. Myslím, že to bude v pohodě.
Takže když to dobře půjde, tak budu mít do Vánoc řidičák. :D Těšíte se, až bude zrozen další pirát silnic? Měli byste! Protože já pirátem silnic budu!
Ale vystoupení se povedlo a to je to hlavní. :) Hrála jsem duo s Matýskem. Jmenovalo se to U potůčku od Bachtíkové. No, a dneska? Ráno jsem myslela, že se nevykopu z postele. No, ale povedlo se. Ve škole byla děsná nuda. Akorát ta angličtina za něco stála. On se mi ten profesor nejprv nepozdával, ale čím víc hodin s ním máme, tím se mi zdá lepší.
No, pak nás Sargi zabil v tělocviku. Jsem byla naprosto vyřízená... Ale to je fuk, protože to nikoho nezajímá.
Co je ale důležitý, je fakt, že jsem si po škole šla domluvit závěrečné zkoušky z autoškoly. Budu je dělat desátého. Tak mi držte palce. I když, troufám si tvrdit, že to nebude tak horký. Myslím, že to bude v pohodě.
Takže když to dobře půjde, tak budu mít do Vánoc řidičák. :D Těšíte se, až bude zrozen další pirát silnic? Měli byste! Protože já pirátem silnic budu!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)