Panenka versus sekera s kladivem

Jak název vypovídá, bude tento článek na téma hračky zase trochu jiný, než většina článků na toto téma. Na dvoře máme dílnu, kde jsou různé pily, brusky, vrtačky, materiál na zpracovávání a podobné věci.

Jako malá jsem si tam často hrávala. Mnohým byla za hračku panenka, nebo autíčko, já si hrávala s aku vrtačkou. Ano, zní to divně, ale místo toho, abych si hrála s panenkama, tak jsem montovala všemožné věci právě v tátové dílně. A že mi bylo pouhých pět?

Vždyt to nevadí. I v pěti si člověk přece může hrát s kladivem a sbíjet si nábyteček pro panenky, se kterýma si nehraje.

Další mojí oblíbenou hračkou byla sekera. V zimě táta v dílně topil kamínkama a do nich se muselo dávat dřevo, takže jsem vždycky vzala sekeru a nasekala dřevo, které by se tam dalo dát.

Celkově jsem si vlastně hrála s neobvyklýma věcma. Ráda jsem rozebírala různé strojky a podobné věci. Také jsem ráda pomáhala s tím, co táta vytvářel. Různé mříže, věci ze dřeva a jiné. Bavilo mě natírat a prostě jsem si hrávala s takovýma prapodivnýma věcma.

Že jsem si jako správná holčička měla hrát s panenkama? To sotva. Nikdy mě to nebavilo. Co jsem s tím jako měla hárt? A hlavně, ona ta aku vrtačka byla mnohem zajímavější. A taky jsem se takhle dostala na různá zajímavá místa, když táta něco montoval přímo na místě klienta. Prostě, zajímavé to bylo.

Ted o prázdninách se rozhodl, že v dílně ukldí, protože tam už několik let nebyl. Mám v plánu mu s tím pomoct a připomenout si ty časy, kdy jsem si hrávala s kladivem a šroubovákem. A také se chci podívat, co za poklady tam po tolika letech objevím. :) Věřím, že nějáké určitě. Pokusím se udělat i pár fotek. A třeba se tu postupně objeví i ty.

Kdo je autorem obrázku mi není známo, ale já ho mám z maddawe.blog.cz, tedy, jestli mě rozum neklame.

Gravitation - Seven days

A opět si neodpustím video. Je z jednoho z mých nejoblíbenějších anime, které bylo konečně po sto letech nadabované anglicky, takže už nemusím číst ty pitomý titulky. Gravitation přímo miluju a i tahle písnička je pěkná. Narazila jsme na ni úplnou náhodou, ale potěšilo mě to. Je možné, že se vám bude zdát divná, ale to asi skoro všem, co nesledují anime, nebo nejsou posedlí japonskem tak jako já. Mno, prostě si už budete muset zvyknout na to, že su divná. A jiná už já vážení vážně nebudu.

28. 6. 2010

Hoja, tak jsem dlouho nenapsala, ale to víte, se mi prostě nechtěllo. Každopádně, než vám povím, co bylo dneska, vrátím se k víkendu.

Takže, v Sobotu jsem vstala hodně brzy a tak jsem toho využila a jely jsme s mámou do Vankovky. Nejprve jsme jen tak chodily po obchodech a pak jsme zašly do Orsaye, kde jsem si vybrala tři trička. Dvě v odstínech modré a třetí bílé. Jsou docela pěkný.

Potom si máma v lékárně koupila čaj a následně mi koupila boty. Nebo to bylo naopak? Já už nevím. Každopádně, mám z toho nové boty. Jsou to takový gumový tvarovaný žabky, ale pěkný. Černobílý.

A ještě jsme si daly pizzu. A byla výborná. Nebot nejlepší pizzu dělají ve Vankovce. :)

Odpoledne jsme potom v tu sobotu uklízely dvůr. Vyklidily jsme šopku, něco povyhazovaly a daly tam mámino staré kolo. A taky stůl a staré židle. Jo, a taky bedny s parketama, či co.

V neděli se jinak již nic zas až tak zajímavého nedělo, ale to je vedlejší. Ted bych tedy ráda přešla k dnešku. Měli jsme na devátou a vzhledem k tomu, že pozítří se rozdává vysvědčení, tak jsme jenom uklízeli třídy. My, protože máme za třídní informatikářku, jsme uklízeli informatiku. Byly tam jenom dvě žvýkačky. Takže to šlo rychle. 

Potom jsme měli dovolené si pustit počítače. Zítra se mají předávat skřínky, ale my jsme to vyřešili tak, že jsme je předali dneska a tak nemusíme zítra do školy. Půjdou tam jenom ti, kteří nepředali ještě skřínku. Takže zítra si pospím a pak už si jenom ve středu zajdu pro vysvědčení. A mám prázdniny. Se nemůžu dočkat. :)

Ke drakovi mi opět dopomohl strýček google.com Jak přesně, to mi už není známo.

Protokol ze Zoo

A ještě vám sem dám pro pobavení něco. Je to můj protokol ze Zoo. Je to do biologie a štvala sem se s tím pěkně douho. A navíc, ono to bylo staré zadání, takže mnoho věcí v tý zoo už bylo dávno jinak, takže občas nebylo lehké se v tom zorientovat.

Zoo Brno

Zoologická zahrada v Brně byla slavnostně otevřena v srpnu 1953 na Mniší hoře v Bystrci. Oproti dnešku vypadala velmi chudě - například medvědi sídlili ještě v maringotkách pana Kludského. Dnes se rozkládá na 65,5 hektarech plochy a je zde přítomno téměř tisíc zvířat asi dvou set druhů především z tříd obojživelníků, plazů, ptáků a savců.

TYGŘÍ SKÁLY

Tygři sumaterští jsou představitelé řádu šelmy, čeledi kočkovitých.

Jak se kočkovití specializují na lov? Jak loví?

Kočkovití se nepozorovaně přiblíží ke kořisti na 10 - 20 metrů a pak vyrazí k prudkému útoku. Kořist zachytí mohutnými předními tlapami a svou vahou ji srazí k zemi. Ovšem úspěšnost je například zrovna u tygrů jen asi 1:10.

Které druhy kočkovitých šelem žií v ČR?

Rys, kočka domácí, kočka toulavá a jiné druhy koček.

Při porhlídce ZOO si zapište některé další představitele kočkovitých a doplnte, kde žijí.

Levhart cejlonský žijící na Sri Lance, jaguarund žijící v Jižní a střední Americe a rys kanadský žijící v dnešní době především na Sibiři.

KOLEKCE DRAVÝCH PTÁKŮ

Z třídy ptáci se dravým způsobem vyznačují především dva řády: Dravci a Sovy.

Vyjmenujte adaptace umožnující těmto ptákům lov.

Především ostré drápy, bystrý zrak a velký ostrý zoban. Také ovšem schopnost tichého letu a dobré taktiky lovu.

Vysvětlete čím se dravci a sovy liší.

Sovy jsou uspůsobené k lovu v noci a na rozdíl od dravců mají dokonale vyvinutý sluch.Velké oči sov směřují dopředu a jsou umístěny blízko sebe nepohyblivě v očních dutinách. Jsou ak přizpůsobeny, že mohou maximálně využít i malé množství světla. Teleskopicky prodloužená stavba očí však zároven způsobuje, že sovy jsou dalekozraké; nablízko jsou ovšem takžka slepé a musí se, například při krmení, spoléhat na svůj hmat. Dravci na rozdíl od sov staví hnízda a samice dravců jsou výhradně menší, než samci.

Zapište si jednotlivé druhy savců a sov z naší ZOO. Které z druhů jsou velmi vzácné nebo ohrožené?

Sovy: Sovice sněžní, puštík obecný, kalous ušatý, výr velký

Dravci: Poštolka obecná, orel východní (zranitelný druh), orel kamčatský, sokol stěhovavý, moták pochop, raroh velký (ohrožený)

PAVILON OPIC

Opice jsou v ZOO obvykle nejmilejší zastávkou dětí i dospělých (neplatí pro mě). Jsou to v živočisné říši naši nejbližší příbuzní a mimikou i chováním se nám někdy až nepříjemně podobají.

Čím se liší poloopice, opice, lidoopi a lidé?

Poloopice: Většina jsou noční tvorové. Mají podlouhlou obličejovou část a neosrstěný vlhký protažený nos. Dalším specifickým rysem je dlouhý, často rozeklaný, dráp na druhém, nebo třetím prstu sloužící k různým účelům.

Opice: Jednotlivé druhy opic se velice liší vzhledem a chováním, nicméni myslím, že můžeme říci, že všichni žijí v tlupách. At už větších, nebo menších. A mezi sebou komunikují hlasem a doteky.

Lidoopi: Jsou středně velcí až velcí savci. Živí se plody, listy, pozemní vegetací a živočišnou stravou. Typičtí řídkou srstí. Ruka má schopnost silové i jemné manipulace. Výrazně je rozvinuto svalstvo zad a pávenví a také mimické svalstvo.

Lidé: Člověk používá nástroje a jazyk. Z anatomických znaků je zásadní především zvětšení objemu mozku. Čelo pak od očí stoupá vzhůru a lebka se nám zakulacuje. Zkrácení rukou, prodloužení nohou, člověk je všežravec.

Pokuste se zjistit, kterými druhy jsou v ZOO zastoupeny:

Poloopice: Lemur běločelý

Ploskonosé opice - opice Nového světa, úzkonosé opice - opice Starého světa: Pavián anubi, makak chocholatý, mandril rýholící, dželada, kotul veverovitý, kosman zakrslý

Lidoopi: Šimpanz

DOMESTIKOVANÉ LAMY

Lamy nás na první pohled upoutají svýma překrásnýma očima i měkoučkými pysky. (Jak koho...) Patří mezi mozolnatce, což je podřád řádu Sudokopytníci, stejně jako velbloudi (Vemblodi). Do sudokopytníků patří také podřády nepřezvýkavci (prase divoké, hroch obojživelný, hrošík liberijský) a přežvýkavci (čeled jelenovití, žirafovití a turovití).

Jaký je způsob obživy těchto živočichů? Jak jsou k němu vybaveni?

Živí se trávou, bylinami, sukulenty a mechy.

V ZOO vyhledejte co nejvíce zástupců:

Jelenovitých: Jelen sibiřský, jelen milu, sob polární, los evropský

Žirafovitých: Žirafa sítovaná (ale nebyla nikde vdiět...)

Turovitých: Jak domácí, pakůn modrý, takin indický, paovce hřivnatá (co vypadá jako kozička)

PAVILON EXOTICKÉHO PTACTVA

Exotické ptactvo je celosvětově významné nejen pro chovatele, ale i pro obchodníky. Těm přináší nemalé zisky, a proto jsou tito často příčinou téměř úplného vymizení těchto skvostů z původních stanovišt. Zoologické zahrady, podobně jako u jiných ohrožených druhů, zde plní funkci jakési genové banky, a často napomáhají návratu druhů do přírody.

Do kterého řádu většina exotů patří? Čím je pozoruhodné peří?

Papoušci. A peří je pozoruhodné tím, jak je pestrobarevné.

Uvedte několik zajímavých druhů a jejich rozšíření.

Kakadu palmový - Nová Guinea

Amazonan modrobradý - Jižný amerika

Nestor kea - Nový zéland

Ara marakána - Brazilie, Paraguay a Argentina

Papoušek žako - Střední afrika

Kakadu bílý - Střední a severní část Indonésie - Moluky

Vaza velký - Madagaskar a Komorské ostrovy

Lednák obrovský - Austrálie a nový zéland

Ara ararauna - Jižní Amerika

Elektus různobarvý - Šalamounovy ostrovy

Ara zelenokřídlý - Sever Jižní ameriky

NEJVĚTŠÍ HLODAVEC NA SVĚTĚ - KAPYBARA

Když přejdete kolem vlků hřivnatých (kteří tam již vůbec nejsou), uvidíte ji.

Kde žije a čím se živí? Jakých dosahuje rozměrů?

Žije na pobřežním pásmu řek Jižní ameriky od Panamy až po severovýchodní Argentinu. Živí se vodními rostlinami, trávou, kůrou, výhonky a plody. Délka těla je 100 - 130 centimetrů a výška v kohoutku 50 - 60 centimetrů.

Při prohlídce ZOO hledejte další hlodavce, zapište si je.

Osmák degu, bobr.

Co je pro hlodavce typické?

Život ve skupinách a vysoká plodnost.

Vzpomente si na 5 zástupců hlodavců žijících v ČR.

Osmák degu, bobr, myš domácí, potkan, krysa (kanální), veverka obecná, sysel.

TROPICKÉ KRÁLOVSTVÍ

Byl tam hic a navíc zrušili krokodýly a netopejry, takže nuda. Ale zajímavé je, že místo surikat, které jsou přemístěné, tam jsou nějáké jiné potvůrky. Také s nálepkou "Koušeme a skáčeme"

SAFARI

Safari s umělým jezírkem je na nejvyšším místě Mniší hory. Prohánějí se zde, či líně odpočívají žirafy (To by tam musely být...), zebry, pakoně nebo zvědaví pštrosi. Ti posledně jmenovaní patří do ptačího nadřádu Běžci, který se vyznačuje starobylým typem lebky. Z téhož řádu jste již minuli nandua a ještě uvidíte emu hnědého a nádherně zbarveného kasuára.

Na kterých kontinentech žijí? A který druh přírodního prostředí si vybírají?

Pštros dvouprstý - Savana, polopoušt a poušt východní a jižní Afriky.

Emu hnědý - Lesnaté, křovinaté i travnaté oblasti Austrálie, nevyskytují se v suchých oblastech, kde roční srážky jsou nižší než 600mm.

Nandu pampový - Pampy od severovýchodní Brazilie do střední Argentiny.

Kasuár přilbový - Deštné pralesy severní Austrálie a Nové Guineye

DALŠÍ KOPÝTKA

Kulani, poníci, kiangové, osli a zebry mají na svém třetím prstu každé nohy kopyta, tvořená keratinem. Ostatní prsty mají redukovány.

Do kterého řádu tedy patří?

Lichokopytníci.

V jakých biotopech převážně žijí? Jaká je jejich potrava?

Živí se převážně trávou, popřípadě senem. Rostlinnou potravou. Žijí v savanách, na prériích, lukách, polích, stepích.

Kteří další typičtí představitelé tohoto řádu v Brně nejsou? (Viděli jsme je ale v Praze - Muzeu i zoo.)

Tak to nevím, v praze jsem nebyla a nepřipadá mi, že by nějáký tipický zástupce chyběl. Snad jedině kůn. A jestli myslíte koně Převalského, tak ten v Brně je. Ale normální obyčejný kůn tam není. Jsou tam enem poníci.

PSOVITÉ ŠELMY

Když se vydáte vpravo kolem kamzíků, muflonů, jelenů a dobů, dostanetese na další křižovatku, až přijdete k výběhu vlků. Z ostatních psovitých šelem můžete v Zoo najít také psa pralesního (bejvívalo, nic takovýho tam není), lišku obecnou (leda tak polární), psíka mývalitého a psy hyenové (spíš psa, byl jenom jeden). A ta trasa je taky nepřesná, je to překopaný.

Co je pro psovité šelmy společné?

Jsou vytrvalé a velmi přizpůsobivé. Charakteristické je pro ně štíhlé tělo s dlouhýma nohama a chlupatým ocasem. Mají výborný čich a sluch.

Které psovité šelmy žijí v ČR?

Pes domácí, liška obecná, zatoulává se vlk obecný a od východu táhne psík mývalovitý.

OSTATNÍ ŠELMY

Ještě než se vrátíte na začátek vaší cesty, uvidíte výběhy dalších velkých i malých šelem. Patří do čeledí medvědovití, kunovití, lachtanovití a cibetkovití.

Ke každé čeledi uvedte nějáké zástupce z naší ZOO.

Medvědovití: Medvěd lední. A svého času tam byl i medvěd, myslím usurijský, nebo tak něják, který byl v malé kleci, u které se houpalo roztrhané oblečení, protože tento medvěd v minulosti roztrhal holčičku. Alespon jsem to tak slyšela.

Kunovití: obávám se, že kunovitého jsem nic neviděla...

Lachtanovití: Lachtan jihoafrický

Cibetkovití: Celou dobu žiji v domění, že surikaty patří mezi cibetkovité, ale byla jsem vyvedena z omylu. Dále musím dodat, že žádné cibetkovité zvíře jsem neviděla. Opravte mne prosím, jestli se mýlím.

Zjistěte, které druhy z těchto čeledí se vyskytují v evropské přírodě.

Medvědi, kuny, lasičky. Ostatně, kuny se vyskytují hlavně u nás na balkoně...

OSTATNÍ PTÁCI

Při své prohlídce ZOO jste kromě dravých ptáků a exotů mohli vidět i jiné ptáky. Patří predevším do řádu Vrubozobí a Hrabaví. Jsou to tyto druhy: bažant obecný, zlatý, berneška aknadská, hoko červený, husa andská, kachna bahamská, kachnička mandarinská, labut černá, ostralka štíhlá, perlička kropenatá, zrzohlávka rudozobá.

Doplnte zařazení do příslušných řádů.

Hrabaví: Bažant obecný, zlatý, perlička kropenatá

Vrubozobí: Husa andská, kachna bahamská, kachnička mandarinská, labut černá, ostralka štíhlá, zrzohlávka rudozobá

Jak se tyto dva řády liší? Jsou si v něčem podobné?

Vrubozobí jsou uspůsobeni k plavání, hrabaví k hrabání. Hrabaví byli domestikovaní, jako například slepice. Troufám si tvrdit, že hrabaví jsou špatní letci. Na rozdíl od Vrubozobých.

ZÁVĚR

Na závěr chci říci, že informace o tom, kudy jít jsou velmi milné a dokazují to i poznámky v závorkách. Mnohá zvířata nejsou a některá jsou a není o nich v papírech, které mi byly dány jako zadání ani zmínka. Například, korkodýlové došli. A to je škoda. V terárkách byl k vidění pouze jeden had a nebyly tam piraně. Dále mě mrzí, že mají jen jeden druh vlků a to vlka arktického, ale zase na druhou stranu, měli vlčata, takže jsem u vlků strávila nejdelší dobu. Ono hodit do výběhu kamínek se rovná přivolat vlčky blíže, takže jsem se trochu bavila.

Jít do zoo po čtyřech pěti letech, ono to nebylo špatné, i když byla celá zoo rozkopaná a renovují se například pavilony opic a za tygrama se něco staví, takže se tam nedá projít... Člověk se musí vracet... A na můj vkus mají málo orlů. A jaguár vůbec nebyl vidět. Celkově to ovšem bylo velmi přínosné. Jsem ráda, že jsem šla.

Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus

Tak, dám vám sem něco pro pobavení. Můj referát na téma Iustinianus. Byl do latiny a je to jenom taková snůžka keců, ale co vy víte, už sem sem dala referát na pompeje, esej do biologie a tak si říkám, proč sem nedat i tohle, že. Mno, jak jsem řekla, je to snůška keců, ale smiřte se s tím. Já už jiná nebudu.  

Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus

            Iustinianus pocházel z rolnické rodiny, žil v letech 482 - 565 a od roku 527 byl císařem. A zároveň nejvýznamnější panovník raného období Byzantské říše. Jeho vláda byla směsicí triumfů a katastrof. V konstantinopoli dal postavit chrám Hagia Sofia. Nechal uzavřít filozofickou školu v Athénách a roku 532 inicioval kodifikaci římského práva.

            Nicméně deset let nato město skoro vylidnila morová epidemie.

            Kodifikace římského práva obsahovala nový zákoník, který byl od roku 1583 nazýván Corpus iuris civilis. Byla jím uzákoněná neomezená světská moc císaře a jeho postavení jako hlavy křesťanské církve v Byzancii. Zákoník sestával ze tří částí. První byla souhrnem císařských konstitucí z dříve vydaných kodexů a byla doplněna o nařízení z počátku Iustinianovy vlády. Druhá část obsahovala výběr toho důležitého a stále živého z práva klasické římské jurisprudence. A třetí částí byla přehledná učebnice římského práva.

            Tento zákoník byl platný až do pádu byzantské říše. I přes to, že tak něják zmrazil vývoj práva.

            Iustinián usiloval o obnovu římského impéria a úspěšně válčil proti Slovanům, Peršanům, Vandalům v Africe i Ostrogotům v Itálii. Za jeho vlády Byzantská říše získala zpět alespoň část území, které patřilo k původnímu římskému impériu.

            Ovšem úspěchy kterých dosáhl v Itálii neměly dlouhého trvání. Po vpádu Langobardů tři roky po Iustiniánově smrti se Byzantikům podařilo udržet pouze Ravennu.

            Na východě se vedly války s Peršany a Iustiniánus si nakonec koupil mír za vysoké peněžní prostředky. Tyhle jeho války hodně Byzancii oslabily a když zemřel, zanikl i sen o obnovené říši.

           

Zdroje:

            Dětská ilustrovaná encyklopedie - Historie Lidstva, Strana 28 (Nakladatelství Slovart); Vydáno roku 2000 v Praze

            Ottova encyklopedie A - Ž, strana 449 - Justinián I. Veliký; Vydáno roku 2004 v Praze

            Reader's Digest Výběr - Velký Atlas Světových Dějin, Strana 91; Vydáno roku 2002 v Praze

            http://cs.wikipedia.org/wiki/Justini%C3%A1n_I.

Mozart - Rondo Alla Turca

Jo, otrávím vás ještě jednou. Mnozí z vás asi na tenhle typ hudby nebudou, ale já mám prostě Mozarta ráda. Již jsem přesně tohle video jednou na blogu měla, ale pak zmizelo. Ted zase je, tak si ho sem můžu zase pro usnadnění přístupu dát. Je to Turecký pochod a stojí za to. Ano, mám tady většinou rockový pecky, ale přiznávám, že Mozart se mi líbí. A komu se to nelíbí, at se de vycpat. xD

Daniel Landa - Andělé

Pro změnu přidávám zase video z youtube ale nemůžu si pomoct. Tuhle písničku sem schopná poslouchat pořád dokola. Jmenuje se Andělé a zpívá ji Daniel Landa. Za poslechnutí opravdu stojí a já si ji nemůžu vynachválit. Přijde mi, že je v ní nějáký hlubší smysl. A navíc mám ráda anděly.

23. 6. 2010

Ahoja, dneska se nám konečně uzavíraly známky, ale to je nudné téma na povídání, takže to přeskočíme... XD Dále chci říci, že o volné hodině jsme se fotili. Celé X-ko. Takže první, druhý i třetí ročník.

A samozřejmě, na Lenu se zapomělo, takže ji museli jít hledat. Pro neznalce, naše třídní. No, nebylo to zas až tak špatné.

S výtvarkou jsme potom šli na výstavu, někam na radnici, bo kam. Opravdu pěkné obrazy tam byly. Nemůžu si stěžovat. A nakonec flétna.

To jsem si užila. Přišla jsem brzo a odešla pozdě. Hráli jsme všechno možné. Nejprve jsem hrála něco sama a potom s Blankou. A ještě potom s Matýskem.

Taky jsme dostali vysvědčení. No, v zušce mám samý jedničky, samozřejmě. A před nosem mi ujela tramvaj, tak jsem pak šla na troleják a strašně dlouho nejel. Tak jsem přelouskala velký kus Sherlocka Holmese. Čtu ted Údolí strachu. A můžu jedině doporučit.

To mi připomíná, že bych měla na Mermazon napsat obsah První knihy Merlinova kodexu. Mno, asi se na to vrhnu zítra. Dneska už asi ne. Ale uvidíme, možná to napíšu dneska. Ale jak říkám, uvidíme. Něják se mi dneska nic nechce... Ale nebojte, já se třeba k něčemu dokopu. Ale na blog npíšu jen, když se mi bude chtít. After all, it is not my duty, but my hobby. XD

Tenhle obrázek mi do počítače natáhl tátův kámoš. Odkud ho má on nevím, nehodlám zjišťovat. Ale myslím, že je to nějáký wall k nějáký hře.

17. 6. 2010

Tak dnešek byl na zabití. Ráno jsme sice měli na devátou, ale vzhledem k tomu, že jsme celej den šlapali a zabývali se teorií ekologie, která je na rozdíl od praxe strááááášně nudná, tak je jen samozřejmý, že nás aspoň nechali si trochu přispat.

Sraz jsme měli ve škole a pak jsme se vydali na Medlánecký kopec. Samotná cesta tam by nebyla zas až tak zlá, byla to dobrá procházka, ale vylézt ten samotnej kopec, to byla fuška. A ještě lepší by bylo, kdybysme nemuseli vypracovávat ty stupidní úkoly, ale něják se s tím nedalo nic dělat... Mno, co nadělám, že...

Potom bylo rozhodnuto, že do Kníniček nepůjdeme a místo toho jsme šli kratší cestou k Obi a tam byl rozchod.

Já osobně jsem potom zamířila do ZOO, kde jsem musela vypracovat úkoly, co byly jako náhrada za Prahu, kde jsem nebyla. Mno, ale stálo to za to, protože už jsem tam nebyla nějáký čtyři pět let. A vypadá to tam totálně jinak.

A mají tam málo kočkovitých šelem. A malý výběr orlů. Jenom dva druhy. A normálně, rys nebyl vidět. Byl totálně zalezlej. A málem jsem nenašla vlky.

Ale povedlo se. A byli krásní. Dokonce měli mladý. Asi šest malých vlčat. A všechny jsem je viděla! Bohužel jsem si já blbec nevzala foťák... To mě docela sere. Ale s tím už nic nenadělám. Ale zato jsem si aspoň koupila pohledy. A na jednom z nich ti vlci jsou, tak je mám aspoň tam. Když už jsem si nechala ten foťák doma...

A normálně, oni asi zrušili krokodýly, protože jsem je v tom teráriu nenašla... A ani netopejři tam nebyli. A Surikaty jsou úplně jinde, než bývaly. A nahoře u Safari úplně renovovali to hřiště. A když už jsme u těch změn, tak zmizeli ti medvědi, kteří roztrhali tu holčičku. Kdysi dávno. Vždycky tam u jejich klede vysel jakýsi kus hadru. Možná zbytek šatů té holčičky. Nevím.

A opičí pavilony se renovujou. Každopádně, největší zážitek byli ti vlčci. :)

K obrázku mi pomohl strýček google.com, který mi našel stránku, kde je takových dráčků strašný kvantum. Ovšem tu stránku po mně nechtějte, protože jsem si ji nezapamatovala. A pokud vím, tak už možná ani neexistuje.

Shonnen-ai, Yaoi

Nápad rozpitvat toto téma přišel od človíčka jménem ZINA. Kterou tímto úvodem zároveň prosím, aby mi sem napsala adresu svého blogu, neboť bych na ni, jako autora nápadu ráda odkázala. :)

Nejprve si řekneme, co ta dvě slovíčka v nadpise vůbec znamenají, i když věřím, že většina z vás anime maniaků to stejnak ví. Ale věřím, že se přeci jen najdou tací, kterým budu rozšiřovat obzory.

Začněme slovíčkem Shonnen-ai. Je to výraz pro lásku mezi dvěma muži, která je spíše, než o postelových scénách, a tedy sexu, více o náznacích. Výraz Shonnen-ai (Shounen-ai) se používá pro lásku, která je spíše rázu psychyckého.

Nadruhou stranu slovíčko Yaoi je vyjádřením pro lásku mezi dvěma muži, která je převážně o sexu. Označují se jím anime, či mangy, případně povídky, které mají jediný účel: Dostat dva chlapy spolu do postele. Nicméně, tohle slovíčko se používá i v přeneseném smyslu. Tím myslím velkého Yaoi-sama, což je múza mužského pohlaví, která, vlastně který, bdí nad všemi, co píšou povídky na téma Shonnen-ai a Yaoi.

K oběma těmto výrazům se ještě váže slovo Bishonnen, což je označení pro sakra sexy chlapa. Pod pojmem Bishonnen si můžete představit někoho takového, jako na obrázku vpravo. Mimochodem, na tomto obrázku je konkrétně Byakuya Kuchiki ze seriálu Bleach.

A teď, co si o Shonnen-ai a Yaoi myslím já? Osobně preferuju spíše Shonnen-ai, ale zase na druhou stranu, spíše to tvrdší Shonnen-ai, do kterého už částečně proniká yaoi. Ovšem pravdou je, že samotné yaoi moc nemusím. Protože, jak jsem psala výše, když máte čistě jen yaoi, tak jediná zápletka, kteoru tam najdete, je "Jak ty dva dostat spolu do postele" Ale já mám ráda, když to má i příběh.

Co bych tak mohla uvést jako příklad Shonnen-ai, kde proniká i Yaoi? Hm... Napadají mě v tuhle chvíli jen povídky Lexe-san, neboť to není čisté yaoi, ale oba tyhle prvky dohromady a jeho povídky mají příběh. A navíc to má další výhodu, ten člověk umí opravdu dobře psát. Přemýšlím, jaké anime by se dalo uvést... Potřebuju nějáký vzorový příklad. No, nakonec budu muset uvést anime s názvem Uraboku. Tenhle název je jenom zkrácenina, ale celá verze mi byla zatajena. Nevadí.

Ano, pokud tohle anime znáte, říkáte si, že tam přece žádné prvky yaoi nejsou. A máte pravdu, zatím. A ano, i shonnen-ai byste tam těžko hledali, ale věřte, že tam je. Ovšem nezkušenému oku to zůstane utajené. Na to, abyste tohle anime mohli sledovat jako shonnen-ai musíte mít nasledováno, nebo načteno více shonnen-ai dopředu. Doporučuju například Gravitation, Loveless, nebo povídky na Kakidasu z kategorie Bleach a D. Gray-Man. A i některé shonnen-ai naruto povídky stojí za přečtení. Vřele doporučuju například Nukeninskou komedii. Ovšem tady budete muset čekat, až autorka přidá další díly.

Heh, koukám, že od názoru na Shonnen-ai a Yaoi jsme se dostali k výčtu mých nejoblíbenějších děl na toto téma. xD Ale tím lépe. Nevadí mi to. :) Každopádně, díky tomuhle tématu už nečtu skoro žádné jiné povídky. Ano, našly by se vyjímky, ale zas až tak moc jich nebude. No, to nevadí. Jo, asi byste to neměli sledovat, dokud vám nebude alespoň patnáct let, ale vzhledem k tomu, že já sleduju tvrdý yaoi od šestnácti, nebo od kdy, tak bych to zas až tak moc neřešila.

A stejně u anime ty věkový hranice nikdo nedodržuje. Jedenáctiletý holčičky sledují Ai no Kusabi, jako by se nechumelilo. No, i když pak není divu, že na konci brečí. (Nebyla jsem vyjímkou a to mi bylo 16, když sem to viděla) No, prostě, sledujte shonnen-ai a ať vás osvítí velký Yaoi-sama. :)

Jo, tak tenhle obrázek si pamatuju. Ten je z deviantartu a tentokrát to vím stoprocentně. Ovšem kdo přesně ho spískal, to jde jako obvykle mimo mne.

Smrt...? Ne! SMRT

Smrt. Možná to nebude zrovna článek, které byste na tohle téma čekali, ale já si nemůžu pomoci, proto to vezmu z trochu, no, spíš hodně, z jiného úhlu.

A ten úhel se jmenuje Wikingové. A proč zrovna ti? Protože to byla svého času hra, kterou jsem milovala. Byli tři a každý měl jiný schopnosti. Jeden střílel z luku, jeden měl štít a ten poslední uměl skákat. ano, hra to byla primitivní, ale mně i přes to uktvěla v paměti i po tolika letech.

A proč, že to píšu do tématu týdne? Možná proto, že jedno z hesel do levlů bylo právě SMRT. Ano, možná, že se to sem nehodí, ale pravdou je, že mám pamět zrovna na takové hovadiny. Hesel bylo do této hry mraky, ale mně utkvěly dvě. SMRT a MSTR. Čtyři písmenka... Pro mě heslo do hry, kterou jsem jako maličká milovala a kterou už bohužel nemůžu nikde sehnat, pro jiné známka toho, že ztratili někoho blízkého a pro jiné slovo, které například až moc často slýchají v televizi.

Napodobenina téhle hry je k nalezení na http://tophry.net ale není to ono a nejde to pořádně ovládat.

Ale ted, co toto slovo znamená pro většinu lidí? Již jsem to výše zmínila. Ale proč? Proč většina lidí myslí na smrt jako na něco špatného? Já si nemyslím, že je to něco špatnýho, je pravdou, že je to neznámé, ale ne vždy je to, co je neznámé špatné, nemám pravdu? Mě by docela zajímalo, co se děje, až člověk zemře, a až ta takzvaná duše, nebo taky duch, opustí tělo. Zajímalo by mě, kam se potom dostane, co se s ní děje, jestli se třeba zrodí znovu jako někdo jiný, tady, na planetě, nebo jestli se třeba dostane do úplně jiného světa, jiné dimenze...

Otázek je mnoho, ale odpovědi došly... Pravdou ale je, že každý z nás se to jednou dozví. Jen škoda, že už to bude moc pozdě na to, abysme o tom někomu řekli, ale pravdou je, že mě to prostě zajímá. Ne, že bych si kvůli tomu, abych to zjistila chtěla vzít život, to zase ne, ale prostě jsem zvědavá. xD

A na závěr bych vaší ctěné pozornosti chtěla doporučit básen, která se k tomuto tématu opravdu skvěle hodí. Básen se jmenuje "A jen měsíc je svědek tvůj..." A najdete ji ZDE

Obrázek je z www.album.ee, ale já ho mám myslím stáhlej odjinud. Pokud mi paměť slouží, tak z nějákýho blogu, ale už nevím, z jakýho.

15. 6. 2010

Ahoj, po delší době se zase hlásím. A hlásím, že mi zase nefunguje háček, tak to omluvte, ale nemůžu psát některá písmena, tak budou bez háčků, pokud to nepude. Na to je nějáká kombinace kláves a já nevím, jaká, aby to zase fungovalo, takže tak.

Dneska jsme začínali literaturou a dozvěděli jsme se známky. Zemanová hlásila, kdo si má dopisovat lexikologii. Ona  tak: "Mudrunková." A já na ni: "Ale já jsem to psala!" Mno, zajímavý to bylo, nakonec to dopadlo tak, že ona si to totálně popletla a já nepsala pidi testík na ů a ú. Takže tak. A to mi přitom říkala, že mi ten test odpustila. Mno, uvidíme, co se z toho ještě nakonec vyvine...xD Jsem na to zvědavá, i když, ona mi to uzavřela na trojku valstně, takže se z toho už nevyvine nic. xD

A následoval zeměpis. Zítra si budu dopisovat Evropskou unii, ale zase na druhou stranu, test na ameriku nám odsunul Sargi až na příští školní rok. XD A za to jsem ráda. Nechtěla bych psát ameriku, protože mi to do té hlavy nenaskákalo. xD

V latině jsem odrecitovala referát na Iustiniána a byla mi uzavřena známka na dvojku. To beru. Vyhovuje mi to. A v dějepisu jsme se dozvěděli závěrečné známky. Mám jedničku, za což jsem opravdu ráda. Dějepis mě baví. No, bude mě bavit, dokud se nedopracujeme do dvacátýho století, to je totiž nuda. XD

Ve fyzice jsme odevzdali úkoly, které jsme povětšinou dělali o volné hodině, ale hlavní je, že jsme je skoro všichni udělali, což znamená, že nepíšem už žádný test. Letos. A v tělocviku jsme hráli golf. Normálně, Sargoš mi tvrdil, že budu mít pravotočivou hůl, ale pravdou je, že byt jsem pravák, tak všechno dělám na levou stranu. Pokud si chcete ověřit, na kterou stranu jste vy, bez ohledů na to, jakou rukou píšete, tak bezmišlenkovitě proplette prsty na rukou a tak ty ruky spojte. Určitě víte, co myslím. A podle toho, která ruka bude nahoře, tak na tu stranu jste situovaní. Já, když to udělám, tak mám nahoře levou ruku, takže jsem na levou stranu. A mámě to přijde divný, ale to je tím, že je na pravou stranu. Ale já fakt, já dělám všechno naopak. xD

A měla jsem jít dnes do zoo, abych udělala tu pitomost do biologie, ale rozhodla jsme se, že půjdu až ve čtvrtek a odevzdám v pátek. Přeci jenom, vzhledem k tomu, že musím ještě sepsat Michelangela a učit se EU, tak nevím nevím. A navíc, ve čtvrtek budeme končit dřív, takže se to vyplatí.

Jméno autora je na obrázku a dopomohl mi k němu maddawe.blog.cz Pokud se nepletu.

Flame Princess

Tak tohle vzniklo včera podle jakýhosi obrázku. Je to vodovkama a temperkama a není to nejhorší, i když, mohlo to být i lepší. Ale z nějákýho nepředstavitelnýho důvodu se mi to líbí. Komentář potěší. :)

Wrath

Tak tohle jsem dokončila včera a je to jeden ze sedmi smrtelných hříchů. Původně to měla být jenom skica, ale nakonec ani nevím jak, je to udělaný do detailů. A řeknu vám, že se mi to opravdu líbí. Jasně, mohlo to být i lepší, ale stejnak, líbí se mi to a to je hlavní. A co vy? Nějáká kritika? Komentář potěší. :)

Kyti miti

Namalovala jsem včera vodovkama a temperkama na namočenej papír. :) Není to nejhorší, ale mohlo to být lepší. Nicméně, celkem se mi to líbí. Co vám? Doufám, že alespon trochu jo. A přiznám se, dalo mizabrat, než jsem namíchala ten správný odstín fialové. xD

Koník

Obrázek není z těch povedenějších, ale i tak docela ujde. Každopáádně jsem zvědavá, co si o tom myslíte vy. :) Z čehož vyplívá, že komentáře potěší. :)

Žádný anděl, ani Dábel...

Tento obrázek by taktéž dlouho nedokončen, ale nedávno sem si nad to sedla a dokončila to. Byla jsem z toho celá černá, ale to víte, když potřebujete, aby byla půlka obrázku černá, není se čemu divit... xD Každopádně, obrázek se mi líbí, i když Dračí Elfce nedosahuje ani po kolena. Ale to je proto, že Dračí elfka je prostě dračí elfka... xd Komentář potěší. :) Malováno jakousi divnou pastelkou. Ale fakt divnou. Ona totiž malaza, jako kdyby byla olejovo voskovkovo giocondová... xD A přitom to byla pastelka...

Dračí elf

A proč dračí elf? Protože jsem to řekla. A co to vlastně ten dračí elf je? Je to kříženec draka a elfa, jak už ostatně název napovídá. Nevím, jestli to někdo vymyslel přede mnou, ale i kdyby jo, tak jsme o tom nevěděla, a navíc, potřebovala jsem to, aby mohl vzniknout příběh ukrývající se za mojí přezdívkou, kterou používám i místo svého jména. Ale ten príběh se nedozvíte, protože si nejsem jistá, jestli se vůbec dá vyprávět slovy... ale to je fuk. Obrázek začal vznikat už velice dávno, ani si nejsem jistá kdy, ale to by nevadilo, nicméně, konečně je dokončen a já jsem na něj hrdá, protože je to jedno z mých nejpodařenějších děl vůbec. (Zatím)

Arab!

Tenhle kůn byl začatej už na konci minulého školního roku podle jedné knihy o kreslení, jenže, já tu knihu pak nemohla sehnat, takže kůn stagnoval. Až letos jsem se odhodlala ho dokončit bez tý knihy a dopadlo to docela dobře. Myslela jsem si, že to bude horší. Ale zadařilo se, což je nejdůležitější. A váš názor by mě určitě potěšil, tak o tom uvažujte. A ten název, Arab, sice nevím, jestli se to dá považovat za Araba, ale vzhledem k tomu, že je to moje nejoblíbenější plemeno koní, tak to prostě Arab bude a basta!

Aquella

Tohle je Aquella z DragonFable. Původně byla jenom v AdventureQuest, ale poté, co v DF přibyl Locker, se objevila i tam. Zkusila jsem ji amalovat a přiznám se, že to není jedno z mých nejpodařenějších děl. Troufám si dokonce tvrdit, že je to silně podprůměrné, ale to už tak bývá... Ne vždy se holt zadaří, nicméně, ráda si poslechnu váš názor na tenhle paskvil, který vznikal dokonce dva dny. Možná i více, nejsem si jistá.

11. 6. 2010

Dneska úplně haluz den. Ale fakt. Zaprvý, měli jsme až na desátou a zadruhý, povedlo se nám to umluvit tak, že jsme končili o půl dvanácté, takže jenom dvě hodiny ve škole. Fakt, skvělý!

Ne, prostě, ráno dojdu do školy, tam najdu Sabču, jak překládá latinu, tak to něják dáme dohromady, jenže, pak přijdeme do hodiny jenom asi deset vteřin před Šálkovou. XD Mno, ale hlavně, že latinu jsme udělaly.

V matice jsme rýsovali kružnici opsanou a já se musím přiznat, že jsem na to šla dobře, ono to bylo totiž složitější, než to vypadalo, protože jsme museli něják složitě vypočítávat ten trojúhelník. Ale povedlo se, což je hlavní.

O přestávce jsem pak čekala strašně dlouho na třídnici, jenže když jsem pak chtěla jít do latiny, tak Sabča s Evčou, že jdou domlouvat to, abysme po latině mohli už jít domů, tak jsem se k nim přidala. Ony totiž k tomu potřebovaly tu třídnici.

Domluva proběhla úspěšně, ale přišly jsme pozdě do latiny, ne, že by to vadilo. Kuba je totiž na to prezentování ještě horší, než já, a navíc, není mu rozumět. To je na tom to nejhorší. Sedím v první řadě, ale skoro jsem mu nerozuměla... Ale to je fuk.

Tešnarová pak vyprávěla o Konstantivovi Velikým, což nebylo na škodu, protože jsme tím zabili celý zbytek hodiny. Jenže, já jsem pak odnesla třídnici do druhé poloviny a když jsme se ji po hodině pak snažila najít, protože jsem potřebovala, aby Brhelka a Kubištová dopsaly včerejšek, tak se mi prostě nepovedlo se té třídnice dopídit, takže ve dvanáct jsem to vzdala. A šla do knihovny.

Samozřejmě, Česká rozkopaná, takže jsem se tam málem zamotala, ale naštěstí se mi povedlo vymotat. Cestou do knihovny jsem si koupila zmrzlinu, což mi znemožnilo jít do barviče, což mě trochu naštvalo, ale smířila jsem se s tím. Protože hlavní důvod, proč jsem tam šla, byla přeci jen ta knihovna. A stálo to za to. Půjčila jsem si dalšího Sherlocka Holmese, pak druhý díl Merlinova Kodexu a pak cosi, co ted nevím, jak se menuje. Ale je to od Kayie Meyera. Bo jak se to píše.

Ovšem nejhorší je, že je tam takový strašný vedro... To mi vadí nejvíc, protože když jsem pak na Malináku čekala na autobus, tak jsem se málem upekla... Cche, už tam nejdu! Fuj a ble a hnus! Takový počasí by se mělo zakázat...

Obrázek by Anne Stokes - annestokes.com Pokud stránka ještě existuje nehodlám zjišťovat. Ale snad jo.

10. 6. 2010

Tak dneska byla škola docela dobrá. Začali jsme literaturou, kde jsme dobrali Božku Němcovou. Popravdě, nevím, co všichni vidí na Babičce... Já osobně mám radši Báchorky, co napsala... Babičku jsem nečetla, ale viděla jsem film. No, já u toho usnula, takže jsem viděla jenom asi prvních pět minut filmu. Jeden z mála filmů, který mě unudil k spánku.

Potom bylo suplovaný ZSV, kde jsme si mohli dělat, co jsme chtěli, pokud jsme nerušili. No, já si udělala úkol do NJ a pak jsem si četla první knihu Merlinova kodexu. Není špatná, je docela vtipná, ale zase, chvíli trvá, než se člověk začte. Ale zase na druhou stranu, pak to stojí za to.

O ten úkol nebyl niják těžkej, tak jsem ho stihla v pohodě. Nicméně, stejně mě na něho pak němčinářka nevyvolala. Ale zase na druhou stranu, ne, že by mi to vadilo. :) Potom jsme ještě četli článek o úpravě vzhledu a Sabča tu dotyčnou na obrázku přirovnala k Harry Potterovi. A já jsem si nejdřív myslela, že je to chlap. xD

O přestávce jsme se potom se Sabčou bavily o Zabloudilové. Ne, že by mi ta profesorka vyloženě vadila, ale občas mi nad jejím chováním zůstáva rozum stát... (Sem chtěla napsat poker stát, asi proto, že poslouchám ending ke druhýmu dílu Arthura a Minimojů) V angličtině jsme se bavili, no, dyk já vlastně nevím, o čem. A to jsem dávala prosím pozor...x D

Ale to je fuk. O volné hodině, čili po angličtině, jsem si šla dopsat písemku. Teda, písemky. Z matematiky. Něco tam mám, něco ne... Ale to nevadí. To se zmákne. Stejnak budu v pondělí dopisovat ještě jednu.

Po volné hodidně, která zas až tak volná nebyla, jsme měli suplovanou chemii, kde jsme si zase mohli dělat, co jsme chtěli. Já to zase využila ke čtení Merlinova Kodexu. Přeci jen, on není špatný. :) Jsem už konečně za půlkou. Bývala bych to už měla přečtený, ale takhle to dopadá, když je člověk zblbnutej z anime... Ale když já si prostě nemůžu pomoct...

Jo, a ještě jsme měli praktika z Biologie. No, odevzdala jsem všechny protokoly a praktika se zvrtly v normální hodinu bioly. Nevadí, ale budu muset zorganizovat poznámky, abych to měla pohromadě, protože jsem psala na papír, který je jaksi volně a on by se mohl ztratit. A to já nechci. To by se mi nemuselo vyplatit.

Jo, a venku je hyc! A mě to vadí. A vůbec si ted nejsu jistá, jestli se to píše s měkkým i, nebo s trvrdým... Tak mi to někdo uvedte na pravou míru prosím. Jo, a zase mi nefunguje háček, tak jak by měl... To je k vzteku, tohleto...

K tomuto dračisku mi dopomohl strýček google.com, ale kde přesně jsem ho tam vyštrachala, to už po těch letech nevím.

Vědomé porušování autorských práv

Od DJ-Rock přišel nápad, abych napsala, co si myslím o vědomém porušování autorských práv. Téma mě zaujalo a proto se k němu opravdu vyjádřím. A děkuji za návrh. :)

No jo, jenže, odkud začít, že? Skusíme to třeba s obrázky... Takže, porušování autorských práv se úzce pojí s kopírováním, jenže, je kopírování a kopírování. U obrázků je to tak, že buď si obrázek přivlastníte, což je špatně, nebo ho použijete jako ilustraci vlastního textu, což si myslím, že nevadí.

Určitě by se měl uvádět zdroj, pokud ho víte, když si nějákým obrázkem doplníte text, ale zase na druhou stranu, pokud je jasné, že jste obrázek nevytvořili vy, ale jen ho používáte jako ilustraci a odkud je, už nevíte, neboť vám třeba již několik roků leží v počítači, tak si myslím, že nevadí.

Jenže, pokud byste ten obrázek vydávali za svůj, tak by to byl probém, protože potom by to byla krádež. A to je špatně. Neboť si myslím, že on by vám ten autor ten obrázek klidně i dovolil použít jako ilustraci k textu, ale pokud dáváte cizí obrázky na blog samotné a bez zdroje, tak je to ubohý.

A za takový věci by určitě měl být postih. Na blog.cz by to mělo fungovat přísněji. Podle mě je upozornění málo. Nebo, když už, tak dobře, dát lidem nějákou dobu na napravení, ale pokud se třeba do měsíce nepolepší a nedoplní svolení autora a odkaz na autora (Za předpokladu, že jde o vydávání cizí práce za svou), tak bych dotyčnému klidně smazala blog. Přeci jenom, čas na nápravu měl...

Ale teď se dostáváme k té druhé části a to jsou krádeže textů. To je něco, co by mě dovedlo opravdu vytočit. Protože když se s něčím píšu, tak je to můj text. Ano, když píšu něco odborného, musím uvést odkud čerpám, ale když píšu něco z vlastní hlavy, tak je to prostě moje a když to někdo ukradne, tak si myslím, že je to horší, než krádež obrazu.

Zloděje textů by měli trestat přísněji, těm by na nápravu měli dát jenom tak týden, když se nenapraví, tak nemilosrdně zrušit blog. Přeci jenom, pokud nedokážou vyplodit nic z vlastní hlavy, tak na co ten blog vlastně mají, že? Já vím, že to není jen tak vymyslet něco vlastního, ale, milánkové, když to nikdy nezkusíte a budete jenom kopírovat, tak se to nai nikdy nenaučíte a tudíž nezjistíte, jestli to náhodou nepůjde... A nezažijete tu radost, když vám někdo napíše komentář, který se opravdu týká článku, namísto toho, když vám někdo napíše něco typu - Ahoj, krásný blog, koukni pls na můj.

Neboť když porušujete autorská práva a ještě to přiznáváte, tak nejste o nic horší, než zloději, kteří patří za mříže. A právě proto se zamyslete, jestli není lepší alespoň zkusit psát vlastní články a tvořit něco vlastního, než se uchylovat ke klávesám Ctrl C, Ctrl V. Ti, co porušují autorská práva jsou ti neubožejší z nejubožejších. Alespoň ve světě internetu.

Autora máte na obrázku a pokud se nepletu, spáchal to deviantart.com

8. 6. 2010

Tak dneska jsem se ráno normálně nemohla rozhodnout, jestli si mám vzít tenisky, nebo sandále, ale nakonec, na poslední chvíli, jsem se rozhodla pro sandály. A dobře sem udělala, protože tam bylo vedro. Bylo... ještě je.

A první hodinu byla literatura, nebylo to zrovna zábavné. A ve druhé hodině, kdy bysme normálně měli zempl, byla taky literatura, ale místo probírání jsme psali jakousi recenzi na cokoli, mno, rozhodla jsem se napsat něco mezi recenzí a kritikou na Proměnu z Trilogie Rai-Kirah od Carol Berg. No, uvidíme, co z toho vyleze.

Pak jsme měli latinu a Tešnarka se naštvala na Nugyho. Mno, ale jinak byla ta latina docela  zábavná. Příští úterý budu prezentovat Iustiniána, konečně, tak uvidíme, co z toho vyleze. Jsem na to docela zvědavá.

A pak jsme měli Dějepis, kde jsme probírali český krále, či co to vlastně bylo. Nevím proč, ale dějiny českých zemí mě neberou. Místo toho bych raději hlouběji probírala dějiny Británie a Japonska. Jako, ono se to možná nezdá, ale takový Japonsko, ono má strašně zajímavou historii.

A jelikož jsme měli po volné hodině mít jenom další hodinu Dějáku, dohodli jsme to tak, že jsme měli ten děják místo volné hodiny a pak jsme šli domů. A jako bonus bylo ještě to, že jsme tu druhou hodinu měli v parku, což by nevadilo. Akorát jsem trošku upečená...

Nejlepší na tom bylo, že to nebylo probírání jako probírání, ale skupinková práce a práce s textem. Probírali jsme Rudolpha II. Divnej chlapík, ale podporoval umění a to se cení, když už nic jinýho. :) I když, jak jsem řekla, český dějiny jsou nudný. Jenže, zase na druhou stranu, pořád jsou tu ještě dějiny dvacátého století, které jsou ještě nudnější... Holt, první a druhá světová mě nebavjěj...

Obrázek má opět na svědomí strýček deviantart. Ale kdo ho tam spáchal, není mi známo.

5. 6. 2010

Ahoja, dneska jsem vstávala až kolem dvanácté hodiny, ale to je fuk. I když, je pravdou, že jsem včera šla spát celkem brzo. Asi ve tři čtvrtě na jedenáct, ale to je vedlejší. Každopádně, dopoledne bylo celkem nudné. Ta pravá zábava nastala až k večeru.

V pět odpoledne jsem opustila dům s taškou, ve které jsem měla noty a flétnu. Kostým nevyjímaje. Došla jsem na zastávku autobusu, no, spíše jsem musela dobíhat autobus, ale neujel mi, což je hlavní.

Jela jsem až na rosického náměstí, kde jsem přestoupila na tramvaj, která mě dovezla na Českou. Vystoupím a vzhledem k tomu, že jsem měla ještě půl hodiny čas, jsem se rozhodla, že si zajdu do knihkupectví.

Potkalo mě štěstí, tak jsem si koupila pátý díl příběhů Septimuse Heapa. Jenže pořád jsem měla ještě spoustu času. A proto jsem se vrátila kus nahoru po české a koupila si ještě zmrzlinu. Melounovou. Docela mě osvěžila.

A pak jsem už šla k Bessednímu domu, kde jsme se souborem měli sraz. Byla jsem tam první, což není nic nového, protože když se někam jde, většinou bývám první. Ale já už jiná nebudu.

Jako druhá dorazila učitelka. Zapovídaly jsme se a pak už se začali scházet lidi, i když, poté, co přišla Hanka, tak zase dlouho nic a přišli až na poslední chvíli, ale to jsou celí oni. Nejdéle jsme čekali na Chamita. A pak jsme šli na Špilberk.

Cesta netrvala dýl, jak deset minut, ale ten kopec je strašnej. Nahoře si nás pak vzal na starost jakejsi chlap a řekl nám, co a jak. Podle něj sme měli hrát, když přišel nějákej chlap, co měl přijet na koni. A pak, dkyž povolá nějáký předsedy Jihomoravskýho kraje a kdesi cosi a taky, když budou odcházet, ale když je povolával, tak jsme se k hraní jaksi nedostali, protože pořád žvanili.

Nicméně, byli jsme tam kolem šesté a hrát jsme měli až po osmé hodině, takže jako ehm ehm... Nicméně, ten čas, co jsme měli, jsme zabili kecáním. Nebylo to špatné. Každopádně, chvíli před tím, než jsme šli na podium, tak dorazila naše třídní, teda, pokud to byla ona, budu se jí muset zeptat. A normálně, za předpokladu, že to byla ona, ona mě vůbec nepoznala... Ale, taky, člověk se nemůže divit, když má na sobě takovej střelenej kostým... Teda, proti tomu kostýmu nic neám, jenom proti té čepici...

A tak jsme odehráli a já se co nejdříve ztratila. Dorazím domů a zjistím, že matka se tam vůbec nedostala, protože tam pouštěli enem ty, co měli pozvánku. XD No co, s tím se holt nedá nic dělat. xD Ale den to nebyl špatný. Domů jsem dorazila teď před asi deseti minutama. xD

Obrázek je z deviantart.com Ale odkud přesně vědět nechtějte.

4. 6. 2010

Ahoj, tak se zase hlásím po delší nepřítomnosti zde, ale prostě nemám moc nápadů. Mé dny jsou vlastně všechny skoro stejné. Nicméně, to je fuk.

Například dneska mě naštval tělocvik. Nic proti sportům nemám, teda, všeobecně. Ale pokud je nějáký sport, který z celého srdce nenávidím, tak je to florbal. A co myslíte? Ano, přesně to jsme hráli. Jenže když mě to táááák nebavííííí... Nejnudnější sport, který znám.

Ale co naplat. Alespoň, že potom v zeměpisu se konečně vyřešilo to, že mi neoznámkoval druhou půlku testu na Balkan peninsula. Takže přeci jen něco dobrého.

Nicméně, pak jsem psala test z fyziky a nevím nevím, něják mi nedošlo, že lambda se tam počítá něják složitě, teda, že lambda ve vlnění je T v kmitání... xD Takže takže... No, uvidíme, co z toho vyleze.

A pak byla matika a příklad, který profesorka označila jako složitý mi přišel celkem jednoduchý. Mno, nevím, ale geometrie mi vždycky docela šla. xD

A pak byla latina a bavili jsme se o Champolionovi, kterej rozluštil hieroglyfy. Nebylo to špatné. A zabili jsme tak celou hodinu, takže jsme vlastně nic nedělali. xD Ne, že bych si mohla stěžovat.

Jenže pak jsem o volné hodině zjistila, že třída, kde máme mít další hodinu, je zamčená, takže jsem celou přestávku prostála na chodbě. Nevadilo mi to, ale na druhou stranu, ve třídě je to přeci jenom lepší. A pak dorazila Prchalová a vzhledem k tomu, že neměla klíče, tak nás nahnala do učebny 201, kde zrovna nikdo nebyl.

A psali jsme test. Zároveň mi také dala test, který jsem psala minule a zjistila jsem, že mám jedničku, takže jedno velké plus. Ještě to se mnou asi není tak špatné. Každopádně, když pomineme ten florbal, tak to byl celkem dobrý školní den. xD

Edit: A potom jsme k večeru hrály s mámou badminton. Nebylo to špatné. Mno, ale je pravda, že jsem posedlá tenisem, takže jsem podávala jako při tenise. xD Nejhorší je, že nemám s kým hrát a v okolí našeho domu není žádná zeď o kterou by se dalo hrát, to je na tom nejhorší. A tak musím hrát badminton stylem tenisu.

Zdroj obrázku je deviantart.com Kdo přesně ho namaloval nevím, ale vím, že je odtamtud. Teda, pokud se nepletu, ale opravdu si nemůžu pamatovat každý obrázek, který stáhnu.