Únikovka v Ostravě - Útěk ze středověkého žaláře

 O víkendu jsem byla u příbuzných. A v Sobotu jsme si udělaly výlet do Ostravy, kde jsme měly zarezervovanou únikovou hru. Specificky to byl únik ze středověkého žaláře. Sestřenka už na únikovce byla. Byla na tajemné pracovně. A tentokrát to byl ten žalář. A musím říct, že to bylo fakt dobrý. 

Akorát od sestřenky dcera nám dala košem a procházela se místo toho po Karolíně. No, ale to nevadilo. Zvládly jsme to i bez ní. Byly jsme tam já, sestřenka a moje mama. Začlo to tak, že jsme si musely nasadit škrabošky a poslepačky nás tam odvedl žalářník. Přikurtoval nás k mučícím nástrojům a zamkl nás tam. No, a těsně předtím, než odešel, tak nám sundal ty škrabošky. Nebudu popisovat jednotlivé kroky, které jsme musely podniknout, abysme se odtam dostaly. To by potom nebyl zážitek pro ty z vás, kteří byste se tam rozhodli taky jít. 

New Game+

 Miluju, když má RPGčko možnost New Game+. Co to je? Je to možnost začít novou hru se stávajícím vybavením. Podmínkou samozřejmě je, že jste hru minimálně jednou dokončili. Dokončení hry je většinou myšleno bez DLC, tedy dodatečných rozšíření. 

První hra, kde jsem tady na tu možnost narazila, byla Resident Evil 4. Tehdy jsem měla nahraných skoro deset průchodů hrou, než jsem teda ztratila svoji uloženou hru. Teď už mám hru dávno znova nainstalovanou, ale mám myslím zatím jenom asi tři průchody hrou. Protože jsem mezitím nainstalovala jiné hry a RE4 už tolik nehraju, i když se k tomu občas na chvíli vracím. 

Revize - Březen 2009 a Duben 2009 a Květen 2009

 

Tak jsem se rozhodla, že napíšu další revizi článků. Tentokrát Březen 2009 a patrně k tomu přidám i Duben a možná i Květen. Uvidíme. 

První tam máme deníkový záznam o tom, jak chci, aby začlo jaro. Dobře, upravuju zarovnání obrázku a přehazuju rubriku. Jinak nechávám tak. Dál pak opět remcám o kopírování. Tehdá mě to strašně štvalo. Tolerovala jsem tenkrát akorát tak zkopírovaný obrázek, který byl jako doplnění textu. Teda pokud to dotyčný neměl patřičně ozdrojované. Dneska už to tak neřeším. Všichni víme, že internet je z 99% popelnice. Jasně, nechci, aby někdo někam kopíroval mé povídky, ale on je trochu rozdíl, když někdo zkopíruje padesátkrát  zkopírovaný obrázek a když někdo zkopíruje povídku/báseň přímo od autora a neřekne k tomu ani bů.
No, to je jedno. Prostě, furt nejsem příznivce kopírování, ale už to tak neřeším. 

Nemám ráda doktory

 Tak jsem dneska byla u doktora. Teda doktorky. Teď jsem se vrátila. Byla to preventivní prohlídka. A abych se přiznala, tak nemám návštěvy u doktorů vůbec ráda. Navíc to začíná vypadat, že moje součastná doktorka je asi upír. Já to chápu, že mám ten cukr hraniční, ale to ještě neznamená, že po mně musí chtít další odběr krve! Na krev chodím vůbec nejmíň ráda. Hlavně proto, že když to není v leže, tak mám tendence omdlívat. Už dlouho se mi to teda nestalo, ale vím, že kdybych si krev nechala vzít v sedě (nebo se naočkovat nebo něco podobného), tak se složím. Prostě to tak mám od malička. 

Na druhou stranu jsem potom ale byla ve Vaňkovce a koupila jsem si prstýnek. Chtěla jsem to vyfotit, ale to bych musela vyfotit i ty naušnice, co jsem od mámy předčasně dostala k narozeninám a nechce se mi je znova vyndavat. Ale jsou krásný. Takovej lotosovej květ, světle zelenej. A prstýnek je černej ve tvaru lístečků. S trochou stříbrné. No, spíš stříbrnej s trochou černé, ale na první pohled to vypadá naopak. A hlavně mi nepadá z prstu tak, jako ten předchozí. On byl sice krásnej, ale byl moc velkej. Ale já si ho tehdá koupila, protože tam byl jedinej svého druhu a já jsem ho prostě chtěla. 

A ještě zpět k těm doktorům. Taky vás vždycky tak vynervuje to čekání, než vás pozvou do ordinace? Já to absolutně nesnáším. A pak se mě ještě vyptávají na otázky typu kdy jsem naposled byla u zubaře. Vím já? To je spousta roků zpět. A na gynekologii mě nedostanou ani heverem. Děkuji, nechci. Je mi 28 a nikdy jsem na gynekologii nebyla a nikdy na ni jít nehodlám. Ne, pokud to nebude nezbytně nutné. A já doufám, že nebude. A co se toho zubaře týče, tak tam jsem nebyla tak dlouho, že ani nevím, jestli jsem ještě vůbec k nějakýmu nahlášená. No, asi mi to nevadí. Zuby mám dobrý. Od té doby, co mám dospělý zuby jsem neměla ani jeden kaz. 

A taky jsem si dneska vybírala, co chci k narozeninám. Předložila jsem mámě seznam, ze kterýho mi má něco vybrat, abych byla aspoň trochu překvapená. Většinou to tak u nás doma děláme, že si buď rovnou něco naporučíme, nebo předložíme tři, čtyři věci, ze kterých se potom udělá finální výběr. Když se to tak udělá, tak je potom dotyčný aspoň trochu překvapen, ale zároveň je tam ta jistota, že ten dárek neurazí, že to není něco, co dotyčný vůbec nechce, nebo nepotřebuje. 

No, a to je asi všechno. Teďka hraju na mobilu Idle Angels a málem jsem teď přešla do angličtiny. A až toto dopíšu a zveřejním, tak budu asi hrát Skyrim. Nebo si možná pustím koně. Přece jenom, dneska byl update a já už je dlouho nehrála. Ale i tak, potom budu hrát Skyrim. Včera jsem se na to totiž nasrala. Chtěla jsem udělat ten Sinding Exploit a oni to zapatchujou... Hajzli. No co se dá dělat. Tak exploit nebude. Ale hrát budu tak jak tak. 

~AnnElfwind

Revize - Leden 2009 a Únor 2009

Tak jo, mám den volna, tak jsem se rozhodla, že udělám revizi dalšího měsíce. Tentokrát to je Leden 2009. A hned první článek, který tady máme, je názor na internet. Popravdě, nevím, co si o tom mám myslet, je to takové hodně široké téma a nevím, jestli se to dá napsat takhle strašně obecně. Každopádně jsem z tama odstranila ten blog.cz odkaz, který už teď není funkční. Názor jsem tehdá psala, protože mě o to poprosila kamarádka, abych to na to téma zkusila napsat. Tak jsem to zkusila. Tehdá jsem s tím asi byla i celkem spokojená... Ale teď... Nevím. Přijde mi, že to prostě to téma nevystihuje a že je téma moc široké na to, aby to vůbec jediným článkem vystihnout šlo.

A pak jsem si stěžovala na maturitní četbu. A oprávněně. A ve výsledku úplně zbytečně! Protože sem si kurva vytáhla právě tu jednu jedinou fantasy, co tam byla! Yay me! Prostě, vytáhla jsem si Pána Prstenů. Já vůbec měla u té maturity celkem štěstí. Krom školní části češtiny jsem měla takový dobrý témata. Pán Prstenů, Shakespeare... Samí lepší. :D 

Portrét uhlem

 

Už je to bůhví jak dlouho, co jsem sem přidala nějaký můj obrázek. A jelikož jsem dneska namalovala jeden, který se mi moc líbí, rozhodla jsem se, že se o něj s vámi podělím. Mám sice i jeden, který je taky nedávný a líbí se mi ještě víc, ale tady na tom je něco, co už tu dlouho nebylo - je uhlem. Ano, vytáhla jsem uhly a něco s nima nakreslila. 
Ono totiž hlavně hrálo roli to, že jsem ne tak dávno koupila takový ty tenký přírodní měkký uhle. Vine charcoal anglicky pro ty, který by to zajímalo. No, a navíc mám takovej skicák. Takovej s opravdu hladkým papírem uvnitř. A já si tak řekla, že by to bylo pro ten uhel bezvadný!

Odbočka - teď jsem dopsala komentář k tomuto obrázku v angličtině a je to divný to teď psát znova a česky! Prostě divný divný divný!

No, ale zpět k obrázku. Je to náhodný portrét. Neměla jsem k tomu žádnou předlohu ani nic jinýho. Prostě jsem si s tím přírodním uhlem začla čmárat, dělala jsem náčrt a něco z toho vylezlo. Pak jsem s tím načmárala hlavní stíny a pak nezbývalo než najít měkčí uhel, tentokrát ve formátu tužky. Když je to v tužce, tak je to bezvadný na detaily. Tak jsem s tím stíny prohloubila, přidala ty detaily, pak jsem to celý rozmazala domáckým rozmazávátkem, který sem si kdysi dávno vyrobila - smotanej papír, který drží pohromadě díky kusu lepící pásky. No, a pak jsem zjistila, že když chci udělat ty světlý místa, že mi guma negumuje dostatečně dobře... 

Tak jsem to vyřešila tak, že jsem to zafixovala fixativem a až to uschlo, vytáhla jsem nejnovější kauf - POSCA ficku, pardon, fixku. Ale ficka zní líp, tak to budu používat. Zkomoleniny slov jsou moje specialita a valná většina je jich naschvál, tak si zvykejte. Ovšem klidně upozorněte, když na něco takovýho narazíte, a já vám povím, jestli je to naschvál a nebo ne. 
Ale zpět k ficce. Použila jsem ji pro ty světlý místa - odlesk v oku, rty, pár detailů ve vlasech, světlo na okraji obličeje. Nevím, jestli mám všechny ty highlighty na správných místech, ale momentálně je mi to asi jedno, protože výsledek se mi úplně strašně zamlouvám. A mám to vedle sebe vodevřený a furt na to vejrám. Jako fakt. Za tento odstaves jsem se podívala nejmíň desetkrát.

A teď se zeptám: Líbí? Nelíbí? Pokud nelíbí, tak celkově nebo něco konkrétního? Pište do komentářů, ráda si počtu. 

~AnnElfwind

P.S. Na anglickým blogu to bude zveřejněný až v Září. Mám tam příspěvky přednastavený a málokdy něco zveřejním hned, jak to napíšu.

Revize - Prosinec 2008

Huh. Hned první příspěvek mi připomíná úplně první fanfikci, kterou jsem kdy začla psát. Tenkrát jsem byla strašně zapálená do Alexe Ridera. Knihy o něm mám ráda i teď, ale to hlavní je, že byla knížka s názvem Škorpion. Tehdá to byla poslední vydaná a já nevěděla, že bude ještě další pokračování. No, a na konci této knížky byl protagonista (Alex) střelen sniperem. A nikdo nevěděl, jestli zemřel, nebo ne. No, tak jsem se rozhodla, že ten konec tak nebude a začla jsem tehdá psát pokračování. Napsala jsem toho myslím tři nebo čtyři kapitoly a tím to skončilo. Nevím, proč jsem to nedopsala, ale vím, že kdybych to dnes psala znova, tak bych to napsala úplně jinak. A hlavně! Přivedla bych zpět k životu Yassena Gregoroviche. Protože hned po Alexovi je to moje nejoblíbenější postava.

A další Huh... Emo... Co já jsem to psala... Já musela být strašně ulítlá! A můj nynější názor na emo? Popravdě, nevím, jestli vůbec nějaký mám. Tak nějak jsem se začla řídit stylem "nechat brouka žít". Takže se k tomu stavím tak, že kdo chce emo, ať je emo, asi je mi to jedno. Pro mě za mě, myslím, že i kdyby začli lidi nosit pytle místo klasického oblečení, bylo by mi to jedno. 

Jak ušetřit

Máte potřebu si něco koupit kdykoliv vlezete do nějakého obchodu? Málokdy se vám stává, že z obchodu odcházíte jenom s tím, co jste opravdu potřebovali? Stává se vám, že pravidelně utrácíte víc, než jste chtěli? Tak vám třeba trošku poradím. 

Patřím mezi ty, kteří rádi chodí do obchodů. Ne do všech, třeba do obchodu s oblečením chodím opravdu jenom když něco potřebuju, protože mě ty hadry prostě probírat nebaví, ale zato miluju papírnictví a podobné obchody. Dlouho se mi stávalo, že jsem málokdy odešla z takového obchodu s prázdnou. Pak jsem si ale něco uvědomila - Většinu těch věcí vlastně vůbec nepotřebuju.

Joker

Dlouhou dobu jsem byla bez nápadu o čem novém bych mohla napsat. Nedávno jsem ale četla recenzi na film Joker z roku 2019. Samotný film jsem ovšem zatím neviděla. O filmu vím už nejmíň půl roku. Viděla jsem na něj trailer na youtubu. Hodili mi ho tam jako reklamu před video, na které jsem se chtěla podívat. Několikrát, k různým videům. Nevadilo mi to, protože filmové a seriálové reklamy jsou pro mě vlastně inspirace když nevím, na co bych se mohla podívat. 

Nejprve mě film trailerem dost zaujal. Jenže to bylo v době, kdy ještě nebyl dostupný. No, a to bych nebyla já, kdybych trošku nezačla pátrat. Nejprve jsem si myslela, že je to Origin story Jokera z DC comics. Není tomu tak. Byla jsem naivně vyvedena z omylu. A možná to nakonec bylo dobře. Herec, který totiž Jokera v tomto filmu hraje, mi nic neříká. Nijak mě neoslovil, moc se mi nelíbí. Zoma ho ve své recenzi sice vychvaluje a proti tomu nic nemám. Však ne všichni mají stejné oblíbené herce. Joaquin Phoenix je pro mě herec naprosto neznámý. Dokud jsem se alespoň okrajově nezačla zajímat o tento film, nikdy jsem o něm neslyšela. Nevím, v čem jiném hrál a nehodlám to zjišťovat. Nepotřebuju to vědět. 

Jeho filmy vyhledávat nebudu. Zas na druhou stranu, nehodlám se jim ani vyhýbat. Je jen jeden herec, jehož filmům se vyhýbám byť mají sebelepší zápletku. Nicolas Cage. Herec je to sice dobrý, tím myslím, že umí hrát. Já ale nesnáším ten jeho rypák. Nemůžu se na něj dívat.. Vizuálně mi vůbec nepasuje. Do ničeho. 

Revize - Listopad 2008

Tak jo, pokračujeme dál. 

Huh, vypadá to, že dokonce existovala doba, kdy mi anime lezlo na nervy, jak popisuju v tomto článku. Co se člověk všechno nedozví, když se probírá starými články... Taky bych ráda dodala, že v době, kdy jsem anime teprve začínala sledovat, jsem to sledovala stylem, že jsem se fakt podívala úplně na všechno. Pamatuju si, že jsem na jakýchsi stránkách šla podle abecedy a dívala jsem se na to postupně. I když to ve výsledku byla úplná blbost. Dneska bych se už takovýmnle stylem nedívala. Dneska si vybírám. A to hodně. Hned tak něco mě nezaujme.

Dalším článkem jsem si připomněla našeho kocoura Mikeše, který už nežije. Měl jakousi chorobu, snad kočičí ekvivalent AIDS nebo co, a umřel zhruba v patnácti letech. Bylo to zhruba před dvěma lety. 

Po Mikešovi se probírám několika obrázky. No, ono je těch obrázků očividně víc, než jenom pár. U všech obrázků akorát upravuju zarovnání. Nic jiného s tím dělat nehodlám.

Revize - Říjen 2008

No, tak tady máme další revizi. Pokračujeme Říjnem 2008. První na mě vybafly obrázky z Beybladu. Potom pár deníků. Nic z toho jsem moc neupravovala krom zarovnání textů a přidání obrázku "deníku" k deníkovým zápiskům. A pak tady máme názor na Harryho Pottera. Co k tomu říct... S tím, co jsem tam napsala víceméně souhlasím. Nicméně bych ráda dodala, že byť nemám ráda ty původní knihy, naprosto miluju HP fanfikci. Ale musí tam být ten správný pairing. Takže žádný Harry/Ginny. To naprosto nesnáším. Nemusím ani Drarry. I když existuje pár vyjímek. Nejradši mám Harry/Voldemort (Tom Riddle). Nebo potom crossovery. Takový Ace z One Piece reinkarnovaný jako Harry... No, běžte si to přečíst! Mai Kusakabe prostě ví, co dělá. Aspoň tady u té povídky.

Další článek, co tam byl, jsem musela smazat, protože je to jenom snůška keců. Prostě, tehdá byla u nás ve třídě na základce taková doba, kdy byli všici strašně moc proti testování na zvířatech a to bylo prostě furt králíčci toto, myšičky tamto a jiná zvířátka tohleto. No, ne, že bych byla pro testování na zvířatech, ale tady ten článek byl jenom nadávání a nic jinýho. Nebylo v něm nic plnohodnotného, tak jsem se rozhodla, že tam nebude.

Potom máme další deník a následuje báseň, pardon, balada o Karkulce. V článku to sice neříkám, ale mám takový pocit, že jsem se tehdy nechala inspirovat veršovanou Karkulkou ze Špalíčku Pohádek. Niják jsem to z tama neobšlehla, jenom mě to inspirovalo k tomu, abych své dílo taky zveršovala. Což mi připomíná, asi budu muset aktualizovat literární dílnu (Doupě Zvrhlíka), protože mám v sešitku strašný kvantum básniček, který nikde nejsou zveřejněný. Teda jsou, ale musím je dát taky tam. Navíc mám i anglické básničky. Ty jsou myslím lepší, než ty české. A víte co? Já ten sešitek nafotím a zveřejním to jako fotky. Abyste k tomu měli i ty ilustrace, co jsem k tomu vyplodila. Dobrý nápad ne? A udělám zvlášť stránky pro verše. Jak agnlické, tak české. Nebo české možná ne, ale anglické rozhodně. Ještě uvidím, jak to nakonec zpískám.

Pokračujeme. Máme tu pár písniček. Jenom jsem poupravila videa. A konečně jsem přišla na to, jak je tam vložit v jiné velikosti. Docela mě zaráží, že u jednoho z nich nemám žádný textový výžblept, ale měnit to nebudu. Měsíc nám potom končí ještě jedním deníkem. 

Celkově jsem toho moc poupravit nemusela. Za to jsem ráda. Protože toho zbývá ještě hodně, ale naštěstí tady ten systém, že se do toho pouštím po měsících, docela funguje. Tak držte palce, ať mi ten zápal vydrží, jo?

~AnnElfwind

Revize starých článků

...a co si o většině z nich myslím. 

Taky některé starší články mažu. Zejména ty, které jsem si sem přetáhla z blog.cz, který bude ukončovat svou činnost. Vzhledem k tomu, že po přetažení sem nedávají žádný smysl. Taky budu upravovat odkazy v článcích, aby již neodkazovaly na žádné blog.cz stránky, protože brzy budou stejně nefunkční.

Tak, začínám pěkně od konce. Tedy od nejstarších článků. A hned ten první jsem smazala, protože to byl rozcestník, který odkazoval na rubriky na blog.cz a to sem rozhodně nepatří. Hlavně proto, že blogspot nemá rubriky jako takové. 

Následující článek mě překvapil. Byl ještě z doby, kdy jsem ujížděla na skupině Nightwish. Ne, že bych nyní proti skupině něco měla, ale je pravdou, že spíš teď ujíždím na Irských skupinách. Teda, já nevím, jestli to jsou irové, ale to je jedno. To sem totiž vlastně vůbec nepatří. Co jsem chtěla říct, že mě překvapilo, co jsem to k tomu videu vlastně napsala za bláboly. Holt je to z roku 2008, jsem asi musela bejt hodně ujetá... No nic, pokračujeme dál.

Je to jasný

Tak jo, blog.cz šel oficiálně do kytek. Takže už sem na něho nebudu dávat ani odkazy, protože v půlce srpna to už nebude fungovat. Komentáře se sice pod v minulém článku zmiňovaný článek vrátily, ale jsou uzavřené. No, a dneska jsem si to tam přečetla, že nejen blog.cz alei galerie.cz jde do kytek. No, tak jsem se rozhodla, že si pro jistotu zazálohuju blog.

Tak jsem si tady na blogspotu udělala nový blog, který mi bude sloužit vyloženě jako záloha toho starého z blog.cz, teď ještě vymyslet, jak to tam přetáhnout tak, aby to fungovalo, protože mi to zatím něják nechce jít. No, uvidíme, ještě si s tím půjdu pohrát. 

Něco tají

Tak jsem byla na blog.blog.cz Ještě ráno (nebo včera večer) tam šly přidávat komentáře k tomuto článku. No, a teď už nejdou. Začínám si myslet, že se blog.cz ani nesnaží nic opravit, akorát nechtějí, abychom o tom my, blogeři, mluvili. A taky nechtějí, abysme si stěžovali v komentářích. No, jenže co má člověk dělat, když se ani po několika měsících nedočká odpovědi na e-mail poslaný na podporu? Ne, že bych já osobně něco posílala, ale lidé o tom psali právě v těch komentářích, které už tam teď nejsou. 

Řekla bych, že na to vedení Blogu buď totálně kašle, nebo se bojí, že budou mít na krku vzpouru nebo možná třeba petici. 

Prostě mi přijde, že blog.cz a zejména Hanka, která je hlavní osobou starající se o blog.blog.cz, dělají mrtvého brouka. Jako kdyby si mysleli, že když budou problém ignorovat, zmizí sám. Myslím si, že to není úplně ideální přístup. Ba naopak, je to dost hrozný přístup. Nehledě na to, že na blog.cz každou chvíli něco nefunguje. 

Chtěla jsem se podívat na nejnovější publikované články, které blogeři napsali, ale hlásí mi to, že žádné články napsány nalezeny. A to je jenom jeden z mnoha problémů, které na blog.cz momentálně jsou. Nejsem si jistá, jestli má vůbec cenu se k tomu všemu vyjadřovat, stejně se tím nic nezmění, ale docela mi ten jejich přístup vadí a jediný důvod, proč se to nesnažím hnát výš, je, že jsem z blog.cz již dávno utekla. Tady na bloggeru to aspoň všechno funguje tak, jak má. A doufám, že to tak bude i pokračovat. 

Jestli se sem nachomítne někdo z blog.cz, tak to můžem v komentářích probrat, ale nikoho nenutím. Ale přijde mi to jako hnusný tah, ty komentáře zlikvidovat.

Stupidita

Poslední dobou (a hlavně dneska) mi přijde, že lidé jsou čím dál stupidnější. Pracuju v obchodě a tak bohužel přijdu s lidma do styku docela hodně. No, a v obchodě jsou samoobslužné pokladny a když mi pán poté, co si všechno s čárovým kódem naskenuje sám, řekne, že on na to klikat nemůže, že on má chromé ručičky, když se mu snažím vysvětlit, jak si tam má zadat blbý rajčata, tak ať se na mě nezlobí, ale co tam teda kurva dělá, když má chromý ručičky! 

Nebo mi pán řekne, že on na to nevidí. A zrovna tam je lidí jak nasranejch. TAK AŤ DE KURVA NA PÁSOVOU POKLADNU! Jenže ono je už stupidní i naše zasraný vedení. Obzvlášť jedna nejmenovaná. No, a když nám řeknou, že už je z tama nesmíme na ty pásovky vyhazovat a je tam jeden člověk na obsluhu osmi pokladen a když tam někdo přijde a takhle blbě krafe a chce to naskenovat a má toho plnej vůz, tak ať se pak nezlobí drahé vedení, že zatímco skenuju debilovi nákup, pět dalších debilů odejde bez placení. Byla jsem v hodně obchodech tohoto obchodního řetězce a jedině u nás se praktikuje to, že jim to jak blbečci markujem na SAMOOBSLUŽNÝCH pokladnách. 

A ještě jedna věc mi vadí. Nicméně, než se do toho pustím, chtěla bych prohlásit, že obecně proti postiženým lidem vůbec nic nemám. Jsou to přece taky lidi. Taky si musí nakoupit a kdesi cosi. Neberte to teď prosím tak, že bych proti nim chtěla diskriminovat. To v žádném případě. 

Nicméně, a teď se na to prosím zkuste podívat z role obsluhy samoobslužných pokladen. Je tam plno a přijede postižená paní na vozíčku, které ani není úplně nejlépe rozumět, když promluví. Já jí samozřejmě pomůžu, protože zlá nejsem. Ale, myslím si, že v určitých případech, obzvlášť, pokud ten člověk není schopen pořádně mluvit, by možná měl s sebou mít nějáký doprovod. Netvrdím, že vždy a všuce, ale možná alespoň tehdy, když ví, že půjde (pojede na vozíčku) někam, kde bude muset hodně komunikovat. 

Je to taky kvůli tomu, že když se takhle najednou musím někomu věnovat, tak prostě nestíhám sledovat, co se děje u těch ostaních sedmi pokladen. Proto si myslím, že lidé, kteří mají potíže s mluvením, by měli mít doprovod alespoň tehdy, když jdou někam, kde se to bez mluvení prostě nebejde, zejména mluvení ve větší míře. 

Jak jsem řekla, nic proti handicapovaným lidem nemám, ale když jsem sama na osum pokladen, tak se to prostě, zejména ve špičce, nedá stíhat.

~AnnElfwind

blog.cz

Tak jsem se byla po dlouhé době podívat na blog.cz, už před pár dny a trošku jsem začla sledovat, co se tam děje. Kdysi jsem tam blogovala, ale to už je dávno. No, ale přečetla jsem si poslední článek na blog.blog.cz a jeho komentáře a musím říct, že blog.cz je nyní úplně jiný, než jaký byl když jsem tam ještě blogovala. Jak říkám, už jsou to roky, ale pořád si to pamatuju. A teď, zjistila jsem, že polovina věcí nefunguje tak jak má, lidem se ztrácí z administrace fotky, nemohou psát články a spousta blogerů opouští loď a zakládá blogy na jiných stránkách. Oproti tomu jsou tam ale i tací, kteří se drží zuby nehty. Nevím, jestli jim mám tleskat za výdrž nebo je přaštit něčím, aby se jim rozsvítilo a došlo jim, že blog.cz je už dávno za zenitem. 

Myslím si, že jeho éra doopravdy zkončila když odešel Krutomluv a pak i Standa. Nyní je tam nějáká paní (slečna) Hanka a musím říct, že to nevypadá, že by se moc zajímala, co se děje nebo neděje a co nefunguje. Jsem ráda, že jsem blog.cz opustila již dávno. Sice to bylo ještě za doby, kdy to fungovalo, ale pro mě to nefungovalo, protože jsem v té době začla psát anglicky a blog.cz a angličtina tak něják nejdou dohromady. Tak jsem začla hledat zahraniční stránky, kde bych mohla fungovat a našla jsem blogspot (Blogger). No, a taky wordpress. A tak mám tady na blogspotu jak český tak anglický blog. A taky moje pvídkové blogy. A jsem spokojená. Nemám sice moc komentářů, ale tak něják mi to nevadí. Bloguju hlavně sama pro sebe a když si to přečte ještě někdo další? No, tak to je prostě bonus. 

Svařovat se nebude

Je to dobrý, svařovat se nebude. Zcela výjimečně měl někdo dobrý nápad a řekl, že ty blbý štíty nosit nemusíme. Roušky josu samozřejmě povinné, ale naštěstí nemusíme mít ty štíty. Doufám, že nikoho nenapadne, aby to nařídil zákonem, protože to bych se asi vztekla. Takže fajn, štíty sice máme, ale nenosí je u nás nikdo. A to je fajn, protože v tom se, vážení, nedá pracovat. 

Takže tak. Dneska mám volno, tak jsem si řekla, že toto sepíšu. A jestli se někdo diví tomu, že sem vůbec něco píšu, tak já vám říkám rovnou, že já se divím taky, protože poslední dobou sice píšu, ale anglicky. Na můj anglickej blog. Tady se mi nelíbí. Tady moc psát nebudu. A navíc musím překopat ten blbej design. Mám vobrovskej monitor a vypadá to na něm dost blbě. Ještě nevím, co s tím udělám, natož kdy, ale uršitě se na to budu muset vrhnout. Takhle to zůstat nemůže. To prostě nejde. No, tak se mějte a já zas du dělat něco jinýho.

~AnnElfwind

Svářeč

Už nepracuju v obchodě. Ode dneška pracujuv železářství a dělám svářeče. Nebo si tak aspoň připadám, protože nám dali ochranné štíty a já když to nasadím, tak si prostě připadám jak svářeč. No, tak to všichni statečně bojkotujem. Protože po nás chcou, abysme pod tím aj nosili roušky. No, a na to se jim můžem tak akorát vysrat. Takže ať si drahé vedení ty štíty nosí samo a nám s nima život neotravuje. Stačí že musíme nosit nejenom roušky, ale taky rukavice. Sice jenom v pracovní době, ale i to je dost strašný. Potí se v tom ruky a když náhodou člověk vezme ty hodně pudrovaný, tak když to pak sundá, tak je ten zasranej pudr všude. No, prostě hrůza a už mě ten blbej koronavirus nebaví. Hlavně, všechno, co nám dávaj je antibakteriální a von je to virus. A nikomu nedochází, že si na to tělo prostě musí vypěstovat imunitu... Všichni se bojej, nebo naschvál škoděj a já bych jim nejradši dala do ruky odjištěnej granát.
Prostě mě to už všechno sere a chtěla bych vyhrát miliony, jak ten blbec ve sprotce, abych už nikdy nemusela pracovat a mohla našemu drahému vedení říct, co si o nich opravdu myslím. Obzvlášť o jedné z nich. Ta druhá už tam naštěstí nepracuje a to je jenom dobře, protože si dovedu živě představit, jak by to vypadalo, kdyby tam ještě pracovala. A že jsem nikoho nejmenovala přímo? No, to je prostě proto, že není myslím nutný, aby všichni věděli o kom mluvím. Ti, kteří mě z tohoto jsou schopní poznat, tak asi pochopí o kom a o čem mluvím a pro ty ostantí? Prostě jsem si potřebovala zanadávat. Tak se s tím smiřte, moc nad tím nepřemýšlejte a děte dělat něco smysluplnýho.

~AnnElfwind